Evropská měna se vůči americkému dolaru v pátek propadla na nejslabší úroveň za více než rok. Dolů ji tlačí obavy z negativního vlivu propadu turecké liry na evropský bankovní sektor. Poklesly i evropské akciové indexy, které ztrácely ke dvěma procentům. Prudký propad liry znepokojuje Evropskou centrální banku kvůli tomu, že turečtí dlužníci nebudou schopni splácet své dluhy v cizích měnách. Některé velké evropské banky jsou na Turecko silně napojeny.

Podle trhu je navíc kolaps Turecka reálnější než pád Řecka, cena pojištění proti dluhovému selhání (CDS) se vyšplhala na rekordní hodnoty. Velké evropské finanční ústavy jsou navíc v potápějícím se Turecku silně angažovány. Největší španělská banka BBVA je polovičním vlastníkem Garanti Bank, třetího největšího tureckého finančního ústavu. UniCredit Bank vlastní ze 41 procent Yapi Kredi, čtvrtou největší tureckou banku. BNP Paribas má podíl 72,5 procenta v bance TEB.

Turecká lira se jen během pátku vůči dolaru propadla o více než 18 procent a dostala se na nové rekordní minimum. Důvodem jsou obavy z vlivu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na měnovou politiku a zhoršující se vztahy Ankary se Spojenými státy. Pokles turecké měny prohloubilo páteční prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že se rozhodl zdvojnásobit cla na dovoz turecké oceli a hliníku. Řekl také, že vztahy USA s Tureckem nejsou vůbec dobré. Erdogan na to reagoval prohlášením, že země je připravená najít si nové spojence, pokud budou Američané ve své politice pokračovat.

Turecko se snaží uklidnit trhy prohlášeními, že země podporuje nezávislost centrální banky, která je důležitá pro ekonomiku. Prohlásil to turecký ministr financí Berat Albayrak při představování nového vládního hospodářského modelu, který má pomoci uzdravit vážně poškozenou ekonomiku.

V téměř hodinovém projevu uvedl, že vláda plně podporuje "nezávislou měnovou politiku", chce zlepšit důvěru v tureckou liru, efektivně bojovat proti inflaci a optimalizovat rozpočet. Poskytl však velmi málo detailů k tomu, co přesně hodlá udělat, a trhy mu proto neuvěřily. Propad liry projev nezastavil.

Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy razí Erdogan svéráznou ekonomickou teorii, kdy tvrdí, že vysoké úrokové sazby způsobují inflaci, pročež je třeba je příliš nezvyšovat. V ekonomii to ale funguje naopak, příkladem je i politika České národní banky. Právě zvyšování sazeb je jedním ze způsobů, jak krotit inflaci.

Související

Kovanda proto Erdoganovu politiku označuje jako monetární populismus. Podle něj Erdogan dříve či později narazí. "Už jen proto, že Turecko je masivně zadlužené v zahraničí a padající lira dluh rapidně prodražuje. Otázka je, co se bude dít, až k nárazu dojde. Erdogan zřejmě bude hledat viníky uvnitř i vně Turecka, což je z důvodu geopolitického významu země neblahá vyhlídka," dodává.

Věrní příznivci Erdogana považují propad měny za snahu USA podkopat jejich zemi a prezidenta. "Pokud oni mají své dolary, my máme naše lidi, našeho boha," řekl Erdogan ve svém projevu v noci na pátek, kdy vylíčil propad liry jako kampaň vůči Turecku a vyzval Turky, aby prodali svá cizoměnová aktiva.

Základní úroková sazba je v Turecku už teď skoro na 18 procentech. Ale na snížení patnáctiprocentní inflace je to stále málo. Erdoganovi jde o to, že další nárůst sazeb by zdražil půjčky. A právě ty jsou jedním z hlavních nástrojů, které v posledních letech "živily" vysoký růst turecké ekonomiky. Ta loni vzrostla skoro o sedm a půl procenta, což je jeden z nejlepších výsledků na světě.

Dostupné úvěry financují například velké projekty zaměřené na infrastrukturu, jako je nové letiště v Istanbulu nebo kanál spojující Černé a Marmarské moře. Na vysokém ekonomickém růstu postavil Erdogan svou kampaň před červnovými prezidentskými a parlamentními volbami, v nichž jasně zvítězil. Ve svém vítězném projevu pak slíbil Turkům, že zemi dostane do první desítky nejvyspělejších ekonomik světa.

Případný problém s velkými stavebními projekty by si mohli jeho příznivci vyložit jako slabost. "V mnohých Turcích vyvolávají dojem opět už imperiálního Turecka s Erdoganem coby jeho vládcem, jakýmsi novodobým sultánem," říká Kovanda.

Erdoganovi příznivci zatím nevidí mnoho důvodů k poplachu. "Vláda ví, co dělá – zvěsti o krizi vytvářejí falešnou paniku," tvrdí třicetiletý prodejce novin a cigaret v istanbulském kiosku Ahmet. "Myslím si, že je dobré, že z toho nedělají velkou událost. K čemu jinému by to sloužilo než k vytvoření další paniky. Vláda něco udělá, když to bude nutné."

Podle agentury Reuters sdílí mnoho Turků názor, že za krizí stojí Američané. To prý může vysvětlovat, proč podpora Erdogana vypadá stále nedotčená.

Nicméně pro Čechy je Turecko momentálně jednou z nejatraktivnějších destinací vůbec, neboť díky prudkému propadu liry je zde levno. "V pátek ránoturecká měna přechodně oslabila na méně než 3,70 koruny. Ještě začátkem roku 2015 přitom jedna lira vyšla na více než 10,50 koruny," vysvětluje Kovanda, proč cestovní kanceláře hlásí skokový nárůst zájmu o dovolenou v Turecku.

Související