České námluvy byly pro Čínu naprostým vítězstvím - v Evropě získala pevného přítele, který je americkým vojenským spojencem a státem, který byl kdysi považován za záštitu liberální demokracie ve strategicky důležitém regionu. Napsal to v pondělí list The New York Times v obsáhlém článku o změně vztahu České republiky k Číně po nástupu Miloše Zemana do prezidentské funkce.

List píše o osudu Jie Ťien-minga, šéfa společnosti CEFC China Energy a Zemanova poradce, který byl v únoru zatčen pro podezření z ekonomické kriminality. "Česká republika byla vystavena nebezpečí vyplývajícímu z nového vztahu (s Čínou) a prezident musel hájit svou uspěchanou přízeň vůči čínskému obchodníkovi," konstatuje The New York Times a dodává, že kritici českého prezidenta považovali Jieovo zmizení za důkaz toho, že stát by s Čínou neměl spojovat svou budoucnost a svůj osud.

"Sílící a globálně ambiciózní Čína využívá peníze, obchod a další stimuly k rozšíření své moci v cizině. Návnada může být lákavá ve světě otřeseném rostoucí neangažovaností Washingtonu a problémy Evropy. Pevnější napojení na Čínu ale znamená větší zranitelnost vůči neprůhlednému politickému systému, který přijímá rozhodnutí tajně. Investice může motivovat politika spíš než ekonomika," upozorňuje newyorský list.

Komentář uvádí, že "hrubě hovořící populista" Zeman dříve varoval před patolízalstvím vůči Rusku a Číně. "Od roku 2013, kdy vyhrál prezidentské volby, se ale realita v Evropě změnila. Začali přijíždět uprchlíci ze Sýrie, kteří rozněcovali našinecké sentimenty, místní politici se stavěli proti (evropskému) bloku. Západní Evropa se už nezdála být jedinou možností," píše list.

Británie, Francie a Německo vítaly větší investice Pekingu, ale dál kritizovaly stav lidských práv v Číně a její snahy kontrolovat téměř celé Jihočínské moře. Střední a východní Evropa takové výhrady neměla.

"Václav Havel v roce 1990 pozval dalajlamu na návštěvu a rozzlobil tím Peking. Pro Čínu neměl dobré slovo… Zeman, vyhlášený kuřák a pijan, se s touto historií rozešel," konstatuje The New York Times.

List píše o zklamání, které v Česku vyvolává výše čínských investic. Tchaj-wan v roce 2017 v zemi investoval trojnásobek, napsal. "Pokud přímá role Pekingu v českém hospodářství Zemana znepokojuje, veřejně to najevo nedal. Na podzim připravuje další návštěvu čínské metropole," píše se v komentáři.

Související