Pokud by sněmovna přijala senátní verzi důchodové novely s růstem penze o tisíc korun po 25 letech v důchodu, důchodový systém by zkolaboval. Úředníci by museli ve spisech dohledávat datum nástupu do penze asi u 400 tisíc lidí a jejich dokumenty by museli procházet ručně. Nápor by nebylo možné zvládnout a zpozdilo by se tím vyřizování žádostí o důchody. Na jednání sněmovny o důchodové novele to ve středu řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Sněmovna následně schválila vládní verzi důchodové novely. Podle ní by se od ledna mělo změnit složení penzí, což se odrazí v příštích valorizacích. Přilepšit by si měli lidé s nízkou penzí, ostatním by důchod měl v budoucnu růst pomaleji než dosud. Pro příští rok chce vláda k pravidelnému navýšení přidat každému důchodci ještě 300 korun měsíčně. O dalších tisíc korun by měl důchod vzrůst lidem nad 85 let.

Aby zákon začal od září platit, musí ho ještě podepsat prezident.

"Česká správa ročně vydává přes 330 tisíc rozhodnutí, při senátním návrhu by musela vydat dalších 400 tisíc rozhodnutí. U každého by to museli úředníci posuzovat. Došlo by ke kolapsu důchodového systému, nápor nelze zvládnout," uvedla Maláčová.

Podle ní instituce, které důchody vyplácejí, datum první splátky penze neevidují. V systémech se zaznamenává datum přiznání penze. Spis každého příjemce důchodu by se tak musel procházet ručně. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) pojmy jako první splátka či datum přiznání penze nejsou "přehlédnutelná maličkost". Prohlédnout by se musely miliony spisů, dodala Schillerová.

Podle šéfa klubu ODS Zbyňka Stanjury nejsou argumenty racionální. "Je komické, když stát vynakládal miliardy a miliardy na informační systémy, aby mi někdo v roce 2018 tvrdil, že informační systém nezná datum nástupu do penze. Pokud je to tak, tak je to fatální selhání těch, kteří systémy nakupovali," uvedl Stanjura. Podle něj by úprava systému, aby vygeneroval datum prvního vyplacení penze, byla "poměrně triviální".

Zatímco senátní návrh zvyšuje penzi o tisíc korun po 25 letech na odpočinku, vládní verze počítá s tisícikorunou navíc pro lidi nad 85 let. Vládní záměr by se týkal asi 200 tisíc lidí a stál by příští rok asi 2,4 miliardy, u senátního návrhu by to bylo asi 400 tisíc lidí a částka dvojnásobná. Podle Stanjury by si rozpočet s dvoumiliardovým výdajem navíc poradil.

Podle Maláčové je senátní verze nesystémová a potrestala by lidi, kteří pracovali déle a nastoupili do penze později. Navíc by se přidávalo třeba i čtyřicátníkům či padesátníkům, kteří jsou čtvrtstoletí v invalidním důchodu. Vládní návrh považuje ministryně za spravedlivější.

Dosud se lidem zvyšuje důchod, když je jim 100 let. Zvedá se o 2000 korun. Tato úprava se zavedla už v roce 1969, jen postupně rostla částka.

Důchod se skládá z pevné a procentní části. Pevný díl je pro všechny stejný, v zásluhové procentní výměře se odráží odpracované roky a výše výdělků a odvodů.

Podle novely má pevná část penze odpovídat deseti procentům průměrné mzdy místo dosavadních devíti procent. Podíl zásluhové části se tak o něco zmenší.

Roli to bude hrát při budoucích valorizacích. Do navýšení pevného dílu poputuje větší část z přidávané sumy, do procentní výměry menší.

Penze se valorizují podle poloviny růstu reálných mezd a podle růstu cen, což novela nemění. V příštím roce by se důchody měly zvednout v průměru o 600 korun. Vláda chce kvůli změně složení penze všem lidem, kteří pobírají starobní, invalidní a pozůstalostní důchod, přidat ještě dalších 300 korun. Putovat by měly do pevného dílu důchodu, který nyní činí 2700 korun. Tento krok by měl příští rok vyjít zhruba na 11 miliard korun, zákonná valorizace pak asi na 24 miliard.