Přerozdělování běženců zůstává sporným bodem vztahů Česka a Německa, řekla ve středu německá kancléřka Angela Merkelová po jednání s českým premiérem Andrejem Babišem v Berlíně. Celkově ale vzájemné vztahy považuje za výborné. Podobně to vidí i Babiš, který na společné tiskové konferenci prohlásil, že Evropa si nyní musí určit, "kde bude bránit evropský kontinent".

"Naše země pojí výborné vztahy na politické, společenské i hospodářské úrovni," uvedla Merkelová v úvodu asi 25minutové tiskové konference. "Spolupracujeme spolu velmi dobře, ale to nevylučuje, že jsou na některé věci rozdílné názory," řekla Merkelová o dlouhodobém sporu Česka a Německa o přerozdělování uprchlíků. Podle kancléřky není možné veškerou zodpovědnost nechat na Itálii, kam přijíždí velká část běženců mířících do Evropy.

"Shodu nemáme z hlediska rozdělování lidí z těchto lodí," připustil také Babiš, podle něhož musí Evropská unie hledat jiné řešení.

Osmadvacítka by měla s dalšími státy uzavřít podobné dohody jako s Tureckem, řekl také premiér, který na některé otázky na tiskové konferenci odpovídal německy. "Oba jsme toho názoru, že mechanismus dohody mezi Tureckem a EU může být správným mechanismem i pro další země," řekla Merkelová.

Česká republika je však podle Babiše s ostatními zeměmi EU v otázce migrace solidární, neboť dotčeným zemím poskytuje finanční prostředky.

Babiš také vyjádřil přesvědčení, že Evropě zatím chyběla debata o schengenském prostoru. "Musíme definovat, co je vlastně Evropa, kterou budeme bránit," zdůraznil. Diskutovat by se podle něj mělo hlavně o oblasti západního Balkánu.

Vedle tématu migrace oba šéfové vlád řešili i otázky brexitu, příštího rozpočtu Evropského unie nebo vzájemných vztahů. Český premiér se vyslovil pro změny v návrhu evropského rozpočtu, počítá se tam podle něho s přílišnými prostředky například na navýšení počtu členů Evropské agentury pro pobřežní a pohraniční stráž (Frontex). Vztahy s Německem Babiš označil za strategické. Vyslovil se pro další investice německých firem do oblasti vědy a výzkumu v Česku.

Spor o migraci mezi Českem a dalšími státy visegrádské skupiny V4 na jedné straně a Německem i některými jinými státy západní Evropy na straně druhé se táhne od roku 2015, kdy se v Evropské unii rozhodlo o jednorázovém přerozdělení uprchlíků na základě kvót. Praha se ten samý rok dobrovolně přihlásila k přijetí 1500 běženců, slib ale nedodržela, když jich přijala jen 12 a další už odmítá.

Merkelová ve středu po poledni v Berlíně přijala Babiše s vojenskými poctami. Následně jednali právě o budoucnosti Evropské unie nebo o migraci. Na dohled kancléřství proti šéfovi české vlády demonstrovalo 30 až 40 lidí, kteří skandovali hesla jako "Babiš je lhář a zloděj", "Babiš do vazby" nebo "Babiš je hrozba Evropy". Někteří přitom drželi transparenty nebo českou a unijní vlajku.

Babiš je na své první oficiální návštěvě Německa ve funkci českého premiéra, a proto ho před budovou kancléřství čekala nastoupená čestná stráž i česká a německá hymna. Jak mu Merkelová s úsměvem řekla, takové uvítání ho zde čeká jen jednou. Příští návštěva už se obejde bez podobné ceremonie.

Odpoledne se předseda české vlády setkal také s šéfem parlamentu a svým někdejším protějškem z doby, kdy byl ministrem financí, Wolfgangem Schäublem.

Premiér uctil také památku obětí berlínské zdi, když k jejímu památníku položil věnec. Období, v němž Berlín v letech 1961-89 dělila, označil za velice temné. Zároveň později českým novinářům řekl, že po revoluci měla být zakázána komunistická strana.

"Berlínská zeď je symbol bývalého komunistického režimu, režimu, který neváhal střílet na lidi. Stejné to bylo u nás na hranici," uvedl Babiš. "To je velice temné období v historii postkomunistických zemí, a proto si myslím, že bylo potřeba, abych projevil úctu vůči obětem, a i možná pro mladou generaci připomněl, co se za těch minulých totalitních režimů dělo," zdůraznil také.

Babiš před polednem položil věnec u části památníku zdi, na níž jsou fotografie obětí rozděleného Berlína. Kytici přinesl také k místu, které připomíná příspěvek zemí visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) k pádu berlínské zdi.

Od novinářů později čelil otázce, jestli není zvláštní, že uctil památku komunistických obětí jako premiér vlády ČR, kterou komunisté podpořili. "Komunisti, KSČM nemá na naši vládu žádný vliv," uvedl s tím, že ji jen jednorázově podpořili. "Měli KSČM zakázat," poznamenal také k dění po sametové revoluci z roku 1989. Jestli někdo komunisty oslabil, tak to podle Babiše bylo jeho hnutí ANO.

Související