Ve švédských parlamentních volbách těsně zvítězil vládnoucí středolevý blok, který po sečtení téměř všech volebních obvodů získal 40,6 procenta hlasů, napsala v pondělí agentura Reuters.

Opoziční středopravé alianci dalo hlas 40,3 procenta voličů. Krajně pravicoví Švédští demokraté posílili, ale ne tak výrazně, jak se na základě předvolebních průzkumů očekávalo. Strana získala 17,6 procenta hlasů.

Agentura AFP připomněla, že zbývá započíst 200 tisíc hlasů Švédů žijících v zahraničí, k čemuž dojde ve středu. 

"Velkými vítězi těchto voleb jsme my. Získáme velký vliv na to, co se ve Švédsku v nadcházejících týdnech, měsících a letech bude dít," komentoval výsledek voleb šéf Švédských demokratů Jimmy Åkesson. "Jsem připraven hovořit, spolupracovat a jednat se všemi stranami, ale zejména bych chtěl k jednání přizvat Ulfa Kristerssona," dodal. 

Kdo s kým bude vládnout, ale zatím není jasné. Do koalice se Švédskými demokraty se nechce ani zástupcům středolevého bloku, ani středopravému uskupení. Obě hlavní strany politických bloků - sociální demokracie a Umírněná strana - ale zároveň odmítají vytvořit společně velkou koalici například podle vzoru křesťanských a sociálních demokratů v Německu.

"Je jisté, že nikdo nezískal většinu. V takovém případě je přirozené zahájit spolupráci mezi (politickými) bloky," reagoval Löfven, jehož sociální demokraté spolu se Stranou zelených a Levicovou stranou utváří vítězný středolevý blok. Volby se podle něj rovnají "pohřbu politiky bloků" a apeloval na "morální odpovědnost" středopravé aliance.

Vzestup Švédských demokratů se očekával vzhledem k tomu, že část Švédů je znepokojena problémy s kriminalitou na převážně přistěhovaleckých předměstích. Hlavně na severu Stockholmu, v Göteborgu a Malmö.

Debata se před volbami vedla také o tom, nakolik další přijímání imigrantů negativně ovlivní švédskou ekonomiku a tradiční model sociálního státu.

Švédští demokraté chtějí radikálně omezit imigraci, což už ale udělala současná vláda, vedená sociálními demokraty. V roce 2015 přišlo v době velké uprchlické krize do Švédska 163 tisíc žadatelů o azyl. V dalších letech se počet snížil každoročně na necelých třicet tisíc.

Všechny hlavní strany chtějí zvýšit počet policistů v zemi, nejvíce ale Švédští demokraté. Podařilo se jim z imigrace a bezpečnosti udělat hlavní volební téma, protože ekonomika je v dobrém stavu a roste, zatímco nezaměstnanost je nízká.

"To, co my prosazujeme, je ve Švédsku považováno za kontroverzní, ale jinde v Evropě je to normální politika," řekl v sobotu na posledním předvolebním mítinku předseda Švédských demokratů Åkesson. Jeho strana dostala ve volbách v roce 2010 šest procent hlasů, o čtyři roky později už přes třináct. Její podpora tedy neustále roste.

Švédští demokraté mají v programu také vystoupení Švédska z Evropské unie, takzvaný swexit. Podle průzkumů má tento krok ale velmi malou podporu a v referendu by zvítězili odpůrci vystoupení.

Sociální demokraté v kampani hovořili o výdajích na školství, zdravotnictví a péči o seniory, nedávný incident se zapálením několika desítek aut maskovanými muži na předměstí Göteborgu ale nastolil kriminalitu a imigraci jako důležité téma voleb. 

Posílení švédské krajní pravice odpovídá vývoji v dalších skandinávských zemích. Krajně pravicová a ostře protiimigrantská Dánská lidová strana dostala v posledních volbách 21 procent hlasů a na její podpoře je závislá vláda.

Norská krajně pravicová Pokroková strana je součástí vládní koalice.

Podle pondělních komentářů, které ke švédským volbám v pondělí vydaly evropské deníky, unikli vládnoucí sociální demokraté katastrofální porážce. Vzhledem k nerozhodnému výsledku mezi středolevým a středopravým politickým blokem se ale sestavování budoucí švédské vlády bude rovnat pokerové partii. 

"Zdá se, že Švédsko odolalo nacionalistické horečce, kterou způsobila migrační krize v roce 2015. Krajní pravice posílila... ale nepodařilo se jí dostat očekávané procento hlasů," napsal francouzský deník Le Monde.

Také britský deník The Guardian podotýká, že úspěch Švédských demokratů byl menší, než mnozí předpokládali. Švédsko ale nyní čeká období "politické nejistoty" s dlouhým, pravděpodobně několikatýdenním vyjednáním o sestavení budoucí vlády, uvedl The Guardian.

Ve stejném duchu se nese i komentář německého listu Der Spiegel, který popisuje zlepšující se náladu ve volebním štábu švédských sociálních demokratů s postupujícím nedělním večerem. "Zatímco kolem osmé hodiny, kdy se začaly objevovat první odhady výsledků, měli politici v rukou jen sklenice s vodou a džusem, o tři hodiny později se už nalévalo pivo a víno... Obávaná katastrofa pro stranu a jejího šéfa, premiéra Stefana Löfvena, nenastala," napsal Der Spiegel.

"Pravicoví populisté sice ve Švédsku dosáhli svého nejlepšího výsledku v dějinách, přesto však skončili až na třetím místě," uvádí dále německý list, přičemž ale současně varuje, že i tak mohou mít Švédští demokraté na novou vládu vliv. Volby ve Švédsku skončily, pokerová partie ve Stockholmu začíná, uzavírá Der Spiegel svůj komentář s poukazem na očekávané náročné jednání o podobě budoucího švédského kabinetu.

Bývalý švédský premiér z Umírněné koaliční strany Carl Bildt ve vyjádření pro britský list Financial Times uvedl, že vzestup nacionalistů znamená, že Švédsko se připojuje ke zbytku Evropy.

Po globální finanční krizi v roce 2008 a migrační vlně v roce 2015 v řadě evropských zemí výrazně posílily ultrapravicové strany na úkor tradičních politických stran a v Itálii, Rakousku, Norsku či Finsku jsou nyní součástí vlády. "Jedná se o evropský trend: velké centristické strany ztrácejí a radikální strany získávají. To je znepokojující," řekl Bildt.

Italský list La Repubblica upozornil, že Švédským demokratům se povedlo zvýšit svou popularitu navzdory dobrým ekonomickým ukazatelům Švédska v uplynulých letech.

Související