Od našeho zpravodaje ve Štrasburku - Evropa bude úspěšná jen tehdy, když bude jednotná – k tomu vyzval ve svém projevu o stavu Evropské unie předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Zmínil rok 1913, kdy se podle něj většině Evropanů zdálo, že před sebou mají další roky míru a bohatnutí. Už v následujícím roce ale vypukla první světová válka.

Juncker upozornil, že nepředpovídá příchod války. Varoval ale před tím, aby lidé brali současný mír jako něco, co se už nikdy nemůže změnit. Podle něj se svět stává stále méně předvídatelným.

„Evropa se už nemůže spolehnout, že slovo dané včera bude platit i dnes,“ řekl v narážce na amerického prezidenta Donalda Trumpa, který několikrát zpochybnil smysl Severoatlantické aliance. Na tomto spojenectví přitom spočívá evropská bezpečnost. Podle Junckera na to, stejně jako na mocenský tlak Ruska nebo Číny, musí země Evropské unie reagovat dalším posílením vzájemné spolupráce. „Evropa hovořící jedním hlasem se dokáže lépe prosadit vůči ostatním,“ tvrdí předseda komise. Navrhl proto, aby v některých otázkách společné zahraniční politiky přestalo platit pravidlo o jednomyslnosti. Mělo by se to týkat například uvalení sankcí na některou zemi mimo EU. V posledních letech unie tyto sankce zavedla například proti Rusku, Sýrii nebo Barmě.

Podle Junckera by v této otázce měly státy EU rozhodovat většinovým hlasováním, aby jedna členská země nemohla brzdit všechny ostatní. Pro to, aby to bylo možné, by se ale musely jednohlasně vyslovit všechny státy osmadvacítky. Řada z nich, například Česko, to však tradičně odmítá. „Nemá to moc šancí na úspěch,“ připustil mimo záznam vysoce postavený zdroj z Evropské komise.

Juncker argumentuje úspěchy, které má EU v obchodní politice, pokud dokáže postupovat společně. Připomněl, že v červenci na schůzce s prezidentem Trumpem na poslední chvíli odvrátil americkou hrozbu zavedení vysokých dovozních cel na evropská auta. Takový krok by těžce poškodil i český průmysl. „Síla spojené Evropy (…) mi dala vliv potřebný k tomu, abych dosáhl skutečných výsledků,“ řekl Juncker o svém jednání s Trumpem.

Zdroj z Junckerova okolí tak poselství šéfa komise mimo záznam shrnul slovy: „Přežijeme jen společně.“

Předseda komise opakovaně zdůraznil, že silnější EU by rozhodně neznamenala potlačení suverenity jednotlivých členských zemí. Jejich vliv prý naopak stoupá, pokud dokážou jednat jednotně. „Společně jsme silnější, to je podstata členství v Evropské unii,“ prohlásil Juncker.

Podle něj je zároveň jasné, že jedině silnější EU dokáže občany ochránit před hrozbami, jako je migrace nebo terorismus. Juncker proto navrhl například posílení společné evropské pohraniční stráže. Ta by měla mít až 10 tisíc lidí, kteří by v případě potřeby posílili ochranu hranic na místě, kudy by se do EU snažily dostat velké davy žadatelů o azyl. Příkladem je Řecko, jež v roce 2015 a zkraje roku 2016 zasáhla migrační vlna víc než milionu lidí, kterou Řekové nebyli schopni vlastními silami zvládnout.

Pokud by státy EU a Evropský parlament Junckerův návrh schválily, domácí pohraničí stráž nějaké země by v budoucnu mohli posílit společní evropští pohraničníci. Evropští úředníci by taky takovému státu, pokud by o to požádal, mohli pomáhat s vyřizováním žádostí o azyl a s vyhošťováním těch migrantů, kteří v Evropě ochranu nedostanou a měli by být posláni zpět do své domovské země. Společná pohraniční stráž by taky mohla zasahovat mimo EU, například v Africe, pokud by se na tom unie s tamními státy domluvila.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) v minulosti posílení společné pohraniční stráže vítal. Nedávno ale takový záměr kritizoval s tím, že peníze, které to bude stát, by raději měly dostat přímo státy na vnějších hranicích EU, jako je Itálie nebo Řecko.

Řada zemí unie myšlenku podporuje, ale s podmínkou, aby to neznamenalo přesun nových pravomocí do Bruselu. Právo rozmístit pohraniční stráž by podle nich měly mít dál v rukou jen jednotlivé státy EU.

Juncker taky potvrdil návrh na změnu pravidel pro střídání letního a zimního času. V nedávné internetové konzultaci se několik milionů Evropanů vyslovilo proti současnému stavu – většinou přitom požadovali, aby celý rok platil zimní čas.

Komise proto navrhla zrušení stávající úpravy, která nařizuje, že se zimní a letní čas mění v každé zemi EU ve stejný den. Každá země by si podle Bruselu měla sama vybrat, jestli zavede pouze zimní nebo pouze letní čas.

Juncker taky odmítl výtky, že by nejraději viděl čistě federální Evropu, v rámci které se rozpustí jednotlivé členské státy. „Milovat Evropu znamená milovat její národy. A když milujete svůj národ, milujete i Evropu,“ prohlásil na závěr projevu.

Projev o stavu EU pronáší předseda Evropské komise každý rok v září. Příští rok v květnu čekají země unie volby do Evropského parlamentu. Juncker vyzval Evropany, aby ve volbách odmítli agresivní nacionalismus a populismus.

Europoslanec a šéf TOP 09 Jiří Pospíšil souhlasí s Junckerovými plány na další přitvrzení boje s migrační krizí i s jeho zdůrazněním, že je potřeba zachovat volný pohyb bez hranic v rámci Schengenu. Naopak omezení práva veta ve společné zahraniční politice je podle něj „sporné“.

Ditě Charanzové (ANO) se nelíbila Junckerova slova o tom, že je potřeba zmírňovat spory mezi západními a východními zeměmi EU, například v migraci. „Byl to Juncker a jeho komise, kdo zasadil klín mezi východ a západ unie a přispěl tak k jejímu vnitřnímu rozkladu.“ Podle ní taky „totálně selhal při řešení migrační krize“.

Jan Zahradil (ODS) na Twitteru napsal, že se Juncker „opět přihlásil k vyčichlé centralistické a federalistické vizi EU, zažehlené do jedné šablony“. Juncker je podle něj mužem minulosti.

Podle Pavla Teličky (zvolen za ANO, s hnutím ale ukončil spolupráci) je sice možné s Junckerem v řadě bodů nesouhlasit, nelze ale popřít, že je to stále politik s velkým vlivem, který rozhodně není na okraji.

Související