Dlouhá obchodní válka by více než Čínu poškodila Spojené státy. V prvním roce by snížila růst světového hospodářství o tři procentní body, růst samotných USA pak o dva procentní body. Uvádí to studie, kterou ve středu zveřejnila Evropská centrální banka (ECB). Studie nevycházela z aktuální situace světového obchodu, pouze simulovala zavedení desetiprocentních cel na veškeré zboží dovážené do USA a reciproční uvalení desetiprocentního cla ze strany všech zemí na dovoz z USA.

Čína by totiž podle tohoto scénáře byla schopna zvýšit vývoz do třetích zemí, odkud by vytlačila americké výrobky nově zatížené cly.

Obchodní války jsou "dobré a dají se snadno vyhrát", řekl v březnu americký prezident Donald Trump a vzápětí uvalil cla na dovoz hliníku a oceli do USA a další cla na některé čínské zboží. Ze studie přitom vyplynulo, že do horší pozice se vmanévruje země, která obchodní válku sama rozpoutá. Reciproční opatření ostatních států totiž sníží životní úroveň jejího obyvatelstva a vedou ke ztrátě pracovních míst, uvádějí analytici ECB.

Odhadují také, že jejich teoretický scénář by měl za následek výrazné oslabení vývozu z USA. "Podle tohoto modelu by americké firmy méně investovaly a nabíraly méně nových zaměstnanců, což by tento negativní efekt ještě umocnilo," píší. To by spolu s vyššími cenami zboží dováženého ze zahraničí v konečném důsledku převážilo možné pozitivum, kterým by mohl být obrat amerických spotřebitelů k domácím výrobkům a s ním spojený růst domácí ekonomiky.

Reálně oznámil Washington v pondělí uvalení desetiprocentních cel na dovoz čínského zboží v objemu 200 miliard dolarů (4,4 bilionu korun) ročně a od ledna chce tento poplatek zvýšit na 25 procent. Čína v reakci zavedla celní poplatky ve výši pět až deset procent na dovoz z USA v objemu 60 miliard dolarů (1,3 bilionu korun) a rovněž pohrozila, že může opatření ještě rozšířit.

Analytici použili počítačové modely vytvořené samotnou ECB a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Předpokládají, že na globální ekonomiku by negativně dopadl i chaos, který by vzájemné uvalování cel mohlo vyvolat na akciových a dluhopisových trzích. Takovéto nepřímé následky se ale dají přesněji určit jen s obtížemi, uzavírají autoři studie.

Související