Velká Británie a zbylé země Evropské unie stále nemají dohodu na tom, jak bude vypadat brexit. Pokrok nepřinesl ani summit lídrů států EU v Bruselu, který přitom měl být podle původních předpokladů pro dosažení dohody klíčový. Opět se tak přiblížila hrozba, že Spojené království odejde koncem března 2019 z unie bez jakékoliv dohody. To by podle všeho mělo obrovské dopady na ekonomiku.

"Všichni se chtějí dohodnout. Věřím, že dohoda je možná," zdůraznila v Bruselu britská premiérka Theresa Mayová. Na summit ale nepřivezla žádné nové návrhy ohledně toho, jak shody dosáhnout.

Londýn i lídři 27 států EU tak jen potvrdili, že jejich zástupci budou dál jednat. "V příštích týdnech budeme dál klidně a trpělivě vyjednávat," prohlásil hlavní evropský vyjednavač Michel Barnier. Slova "klidně a trpělivě" před novináři několikrát zopakoval.

Čas se ale krátí - obě strany se musí domluvit ještě před koncem roku, protože smlouvu následně musí schválit britští poslanci a Evropský parlament. "Uděláme vše proto, abychom dosáhli dohody," řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Zároveň ale varovala, že se unie musí připravit "na každou variantu včetně té, že Británie z EU odejde bez dohody". V to, že jednání nakonec skončí dohodou, doufá i český premiér Andrej Babiš (ANO).

Lídři států unie se taky domluvili, že zatím kvůli vývoji ohledně brexitu nesvolají žádný mimořádný summit. Původně se předpokládalo, že by se mohli sejít v listopadu, pokud by se v jednáních s Londýnem rýsoval pokrok.

Podle diplomatického zdroje blízkého jednáním premiérka Mayová naznačuje, že potřebuje víc času, aby přesvědčila euroskeptické ministry a poslance za svou vlastní konzervativní stranu. Řada konzervativních politiků odmítá jakékoliv ústupky unii.

Mayová ale čelí kritice i proevropského křídla své strany a labouristické opozice - tito poslanci chtějí, aby Británie zůstala unii i po brexitu mnohem blíž, než navrhuje Mayová. Díky tomu by se v co největší míře zachovaly vzájemné výhodné ekonomické vazby. Kvůli hlubokým sporům, které v Británii podoba brexitu vyvolává, tak není jasné, jestli bude mít Mayová sílu doma prosadit případnou dohodu, kterou by uzavřela s EU.

Související

Smlouva o tom, za jakých podmínek se Británie s EU rozejde, je prakticky hotová, ale stále chybí vyřešit klíčový bod - jde o to, jak zajistit, aby i po brexitu nemusela existovat jakákoliv hranice mezi Irskem, které zůstává v EU, a Severním Irskem, jež je součástí Británie. Londýn i zbytek unie se tomu chtějí vyhnout kvůli obavám, že by obnovení hranice mohlo oživit krvavou občanskou válku, která irským ostrovem z náboženských důvodů zmítala až do konce devadesátých let.

Pokud by se unie a Británie skutečně rozešly ve zlém, znamenalo by to velké komplikace například pro vzájemný obchod. Zboží, které proudí mezi Spojeným královstvím a zbytkem EU, by podléhalo clům a kontrolám podle pravidel Světové obchodní organizace. To by vedlo k dlouhým frontám v přístavech či na letištích. Podle analýzy francouzské vlády by pouhá dvouminutová kontrola jednoho kamionu se zbožím vytvořila ve francouzském přístavu Calais fronty dlouhé 40 kilometrů. Podle očekávání by přitom hraniční kontroly na britské i evropské straně hranice trvaly mnohonásobně déle.

Rána pro Británii

To by zasadilo velkou ránu byznysu jak v EU, tak ve Spojeném království. Například automobilky, které vyrábějí v Británii, jsou závislé na bezproblémových dodávkách dílů z kontinentu a většinu své produkce pak vyvážejí do zemí unie. Evropské společnosti zase na britské ostrovy svá auta vyvážejí - například pro Škodu Auto jde o třetí nejvýznamnější trh, který je svou velikostí srovnatelný s českým. Pro kolínskou továrnu TPCA je Británie dokonce nejdůležitějším odbytištěm.

Česko nezveřejnilo analýzu toho, jaké dopady by měl "rozvod" s Británií ve zlém na jeho ekonomiku. Ekonomové se ale shodují, že obecně by taková situace zasadila mnohem horší ránu Británii než zemím EU. Do nich směřuje skoro polovina britského vývozu.

Klíčový spor ohledně hranice mezi Irskem a Severním Irskem by se vyřešil v okamžiku, kdy by EU a Británie uzavřely dohodu o budoucích vztazích, která by potvrdila blízké obchodní vazby. Sjednání takové dohody ale může trvat řadu let. Spojené království a EU tak teď jednají o tom, jak obnovení hranice na irském ostrově zabránit do doby, než bude zmíněná obchodní smlouva na stole.

Tento plán, takzvaná pojistka, počítá s tím, že by Británie po určitou dobu zůstala v evropské celní unii, i když už nebude členem EU. Další variantou je, že by v celní unii a na jednotném evropském trhu zůstalo jen Severní Irsko.

Britští a evropští vyjednavači se v neděli na podobném kompromisu dohodli. Jenže britská vláda s tím odmítla dát souhlas - požaduje, aby dohoda obsahovala konkrétní datum, kdy její platnost vyprší. Kromě toho se zdráhá souhlasit se zvláštním režimem jen pro Severní Irsko - podle ní by to Británii rozdělilo.

EU Britům navrhla roční prodloužení přechodného období, která nastane s datem brexitu, tedy 29. března 2019. Podle současné domluvy má platit do konce roku 2020. Pokud by trvalo ještě o rok déle, bylo by více času na sjednání definitivní obchodní dohody, která by řešila i problém Irska.

"To je pravděpodobně dobrý nápad," prohlásil o možném prodloužení přechodného období premiér Babiš (ANO).

V rámci přechodného období se navzdory brexitu nic nezmění. Británie bude dál užívat všechny výhody plynoucí z členství v EU a zároveň respektovat všechny povinnosti. Nebude mít ale žádný hlas na schůzkách unijních zemí nebo hlasování europoslanců.

O přechodné období požádal sám Londýn, který chce, aby měly britské firmy víc času na přípravu na brexit. Až do konce přechodného období se pro ně, stejně jako pro firmy z EU, nezmění nic oproti současné situaci, kdy je Spojené království členem unie.

Související