Od naší zpravodajky v Berlíně - "Chtěli jsme vám ukázat, jak udržujeme tady u nás v archivu vzpomínku na vaši zemi," vysvětluje zaměstnankyně německého ministerstva zahraničí Tomáši Petříčkovi. Nový šéf české diplomacie se společně se svým německým protějškem sklání nad návštěvní knihou spolkové republiky, nalistovanou na stránce s podpisem prvního českého prezidenta Václava Havla.

Na přípravu Petříčkovy první zahraniční cesty měli lidé z českého i německého organizačního týmu jen pár dnů, což není zcela standardní ani mezi tak blízkými spojenci. Přivítání vzpomínkou z archivu muselo ministra potěšit, jen o několik dní dříve označil za jeden ze svých cílů návrat k hodnotově založené zahraniční politice Havlovy doby.

Fakt, že si Petříček vybral právě Německo jako cíl své první cesty, ocenil i německý velvyslanec v Praze Christoph Israng. "Určitě je to dobrý začátek a silný signál," myslí si diplomat. "Pro nás je samozřejmě dobře, když máme v čele ministerstva zahraničí opět partnera, který se své funkci může věnovat s plným nasazením," říká Israng. Sám v minulosti na německém ministerstvu zahraničí působil.

"S Německem chceme společně řešit velké problémy, se kterými se svět potýká: migraci, rozvojovou pomoc a klimatické změny. To vnímám jako cestu pro českou diplomacii v následujících letech," prohlásil Petříček na společné tiskové konferenci po zhruba hodinovém jednání se sociálnědemokratickým šéfem německé diplomacie Heiko Maasem.

Kromě spolupráce v rámci takzvaného strategického dialogu, který obě země vedou od roku 2015, se oba politici bavili především o společném postupu v rámci Evropské unie.

Rok Afriky

Za jedno z témat, v rámci kterého chce vylepšit pozici České republiky v EU, si Petříček zvolil rozvojovou pomoc pro Afriku. "Racionální" přístup k otázce migrace patří mezi priority, které zmiňuje opakovaně. S Německem chce spolupracovat na konkrétních projektech pomoci africkým zemím, ať už bilaterálně, nebo v rámci Visegrádské čtyřky.

Plánovaného setkání šéfů středoevropských vlád příští rok v únoru v Bratislavě by se měla zúčastnit i německá kancléřka Angela Merkelová a konkrétní formy spolupráce pro africké státy by na programu jednání měly být.

Maas, který si s Petříčkem během setkání stihl potykat - a v úvodu tiskové konference ho před novináři oslovil "milý Tomáši" - toto úsilí české diplomacie podporuje. V posledních dnech se během jednoho z jednání o migraci v Bruselu vyjádřil pro to, aby evropské státy, které nechtějí přijímat uprchlíky, přispívaly alespoň na pomoc v místech, odkud migranti utíkají se záměrem najít lepší život v Evropě.

Zároveň by Petříček mohl najít společnou řeč i s Andrejem Babišem (ANO), jehož podporu jakožto předsedy vlády bude nezbytně potřebovat. "Marshallův plán pro Afriku" patří mezi témata, která premiér rád zdůrazňuje v Bruselu i před evropskými lídry.

Petříček naopak u premiéra nejspíš narazí s podporou navyšování rozpočtu a personálního obsazení evropské pohraniční stráže (Frontexu), na které se s Heiko Maasem také shodli, ale kterou Babiš poslední měsíce odmítá.

Německo se Afrikou zabývá dlouhodobě a rozvojová pomoc patří mezi jednu z priorit německé vlády. Ministr Maas se v květnu, pouhých šest týdnů po svém uvedení do funkce, vydal na návštěvu do Etiopie a Tanzanie. Do obou zemí Německo už nyní směřuje svou rozvojovou pomoc. Německo také prohlásilo rok 2017 "rokem Afriky". Na tento kontinent se zaměřilo i německé předsednictví skupině největších světových ekonomik G20.

Právě do Etiopie by podle Petříčka mohla mířit i rozvojová pomoc z Česka. Tento stát patří společně se Zambií mezi prioritní partnerské země České rozvojové agentury. Dalším adeptem je Mali, ke bude Česko v roce 2019 otevírat vlastní ambasádu.

Návrat k roku 1989

Jedním z důvodů, proč Petříček zamířil do Německa tak rychle po svém jmenování, je i snaha hledat Česku spojence pro období po odchodu Velké Británie z EU.

"Je to dobrý, důležitý a proevropský signál, který Petříček vyslal. Bylo by ale přehnané očekávat od jediného ministra příliš," upozorňuje Volker Weichsel, německý expert na politiku zemí střední a východní Evropy.

"Nový ministr se tím hlásí k tomu, čeho se Češi domáhali v roce 1989: demokracie, právního státu, otevřenosti světu," říká Weichsel. "Nový polský premiér (Mateusz, pozn. red.) Morawiecki si v lednu 2018 pro svou první návštěvu vybral Budapešť. To mělo úplně opačnou symboliku: setkání dvou šéfů vlád se společným cílem boje proti kritice jejich autoritářského stylu vedení," dodává analytik.

Související