Sněmovna ve středu hlasy poslanců ANO, ČSSD a KSČM schválila v prvním čtení základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Jde o jeho příjmy, výdaje a schodek, který má proti letošnímu schválenému deficitu klesnout z 50 na 40 miliard korun. Poslanci už nyní tyto parametry měnit nemůžou, v dalším kole projednávání už můžou navrhovat pouze přesuny uvnitř rozpočtu.

Pro rozpočet hlasovalo 101 poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Zapotřebí bylo 93 hlasů. Ostatní přítomní poslanci hlasovali proti schválení základních rozměrů rozpočtu. Sněmovna předtím zamítla tři návrhy na vrácení rozpočtu vládě k přepracování. Návrh rozpočtu nyní dostanou k projednání sněmovní výbory.

Prioritami rozpočtu jsou podle vlády investice, zvyšování životní úrovně seniorů a růst platů ve státní správě. Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,505 bilionu korun a příjmy 1,465 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun úřad počítá i v letech 2020 a 2021.

Rozpočet ve sněmovně podpořil i prezident Miloš Zeman, byť vyjádřil některé výhrady. Týkaly se výše investic a plýtvání, které podle prezidenta pokračuje. Zeman opět kritizoval dotace na obnovitelné zdroje energie, nefunkční informační systémy, počet státních úředníků a výdaje na inkluzi ve školství.

Poslanci ve středu projednávají návrh státního rozpočtu v prvním čtení. V něm sněmovna schvaluje základní parametry hospodářského plánu, tedy zejména příjmy, výdaje a výši schodku. Deficit vláda navrhla 40miliardový, když předběžný návrh předpokládal schodek o deset miliard korun vyšší. Zeman snížení přičetl "manažerskému umění" ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) i premiéra Andreje Babiše (ANO).

Zeman ale také řekl, že výší plánovaných investic není "zcela nadšen", situace se však podle něho ve srovnání s minulostí zlepšila. Nejdelší část Zemanova projevu k rozpočtu před poslanci se týkala plýtvání. "Pokud jde o plýtvání, nadšen nejsem, to pokračuje," uvedl prezident.

Poukazoval na to, že Česko vydává ročně na dotace obnovitelným zdrojům energie přes 40 miliard korun. "Kdybychom tyto dotace dokázali zrušit a dali obnovitelným zdrojům tržní prostředí, za pět let bychom měli peníze na výstavbu jednoho jaderného bloku," podotkl Zeman. Uvítal, že se hledají cesty, jak tyto dotace "legitimně" omezit.

S odvoláním na zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu se prezident opřel do tří informačních systémů, za něž podle něho vydalo ministerstvo práce a sociálních věcí 1,3 miliardy korun a ani jeden z nich nefunguje. Digitalizace veřejné správy by se měla provádět profesionálně, ne způsobem, který připomíná tunelování, uvedl.

Za zatím neuspokojivé Zeman označil pokusy o snížení počtu státních úředníků. Ocenil nynější ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD) za zrušení Fondu dalšího vzdělávání se 650 zaměstnanci. Prezident ale kritizoval to, že propuštění lidé budou v souvislosti se služebním zákonem pobírat půl roku část svého platu. Soudí, že zákon by se měl změnit.

Terčem Zemanových výtek se stala inkluze ve školách, kterou kritizuje dlouhodobě. Prezident zapochyboval o tom, že jde o investici do lidí, krajům ale naopak, jak uvedl, chybí čtyři miliardy korun na opravy silnic. "Pokud někoho napadne zrušit výdaje na inkluzi, mám pocit, že by se to vyplatilo," zdůraznil Zeman.

Ve sněmovně také zmínil dva principy, z nichž v úvahách o státních výdajích vychází. Růst investic má být vyšší než růst spotřeby a je velmi snadné rozdávat a obtížné šetřit, řekl poslancům Zeman. Zopakoval v této souvislosti svůj oblíbený výrok, že investice nemají volební právo.

Zeman také zdůraznil, že i plánované schodky jsou důležité, nejen deficity reálné, jak o tom mluví Babiš i Schillerová. Vyslovil se pro postupné snižovaní navrhovaných schodků v rozpočtech v dalších letech. Uvítal by, kdyby klesaly rychleji, obává se ale toho, že v takovém případě by se deficity snižovaly na úkor investic, nikoli na úkor spotřeby.

Premiér Andrej Babiš (ANO) dorazil pouze na začátek projednávání, protože letěl do Londýna na setkání s britskou premiérkou Theresou Mayovou. Před odletem uvedl, že se země připravuje i na variantu tvrdého brexitu a že jednou z jeho priorit je, aby Češi žijící ve Velké Británii měli stejné podmínky jako doposud a aby se byznysu mezi Českem a Spojeným královstvím nadále dařilo.