Kancléřka a předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angela Merkelová nebude znovu kandidovat do čela strany.

Současná kancléřka nebude kandidovat ani v příštích volbách do Spolkového sněmu v roce 2021. Nejpozději za tři roky tak bude Německo řídit někdo jiný. Nedá se vyloučit ani to, že současná situace donutí Merkelovou k rezignaci i v dřívějším termínu. O funkci v rámci EU nemá kancléřka zájem, řekla podle agentury AFP svým spolustraníkům.

Hlavním důvodem rozhodnutí čtyřiašedesátileté Merkelové jsou neuspokojivé výsledky CDU za poslední zhruba rok. 

CDU v nedělních volbách v Hesensku dostala podle předběžných výsledků zhruba jen 27 procent hlasů. Pokud se čísla potvrdí, dosáhnou křesťanští demokraté svého nejhoršího výsledku od roku 1966, přestože budou i nadále nejsilnější stranou ve spolkové zemi. Ještě hůře jsou na tom koaliční sociální demokraté (SPD). Ti zaznamenali zřejmě nejhorší výsledek od konce druhé světové války.

Po volbách v Bavorsku před dvěma týdny, kdy Křesťansko-sociální unie (CSU) − sesterská strana CDU − také výrazně ztratila a SPD zažila s necelými 10 procenty debakl, je to další rána pro strany velké koalice, které tvoří spolkovou vládu v Berlíně.

Podle analytiků může vést druhý propad SPD v řadě k zesílení požadavků, aby strana odešla z nejistě působící a rozhádané vlády kancléřky Merkelové do opozice.

Merkelová vede CDU od roku 2000, kancléřkou je od roku 2005. Pokud by na prosincovém sjezdu skutečně nekandidovala na předsedkyni své strany, začne už teď boj o nástupnictví. "Jestli opravdu odejde sama, znamená to, že chce tento proces řídit. Bude si chtít sama vybrat nástupce," říká Jakub Eberle z Ústavu mezinárodních vztahů. Podle něj by v tom případě byla hlavní favoritkou Annegret Krampová-Karrenbauerová (56), současná generální tajemnice CDU, která má na starosti stranickou centrálu a její každodenní chod.

Krampovou-Karrenbauerovou, přezdívanou AKK, si Merkelová do pozice generální tajemnice sama vybrala. Má k ní totiž názorově velmi blízko. Obě ženy se shodnou na tom, že Německo musí zůstat otevřené uprchlíkům, kterým skutečně jde o život, zároveň ale musí vyhostit ty, kteří nárok na azyl nemají. Krampová-Karrenbauerová podpořila taky výrazné zpřísnění ochrany evropských hranic.

"Otázkou je, jak dlouho Merkelová zůstane kancléřkou," dodává Eberle. Podle něj je nejpravděpodobnější, že ve funkci vydrží další jeden až dva roky a dá tak šanci své nástupkyni v čele CDU, aby si vybudovala vlastní politický profil. To potvrzují i slova Merkelové, která oznámila, že kancléřkou chce zůstat do roku 2021. Krampová-Karrenbauerová byla několik let premiérkou spolkové země Sársko, v celostátní německé politice ale zatím nepůsobila.

Mezi Merkelové nejbližší spojence patří i ministr hospodářství Peter Altmaier (60). Je možné, že pokud by byla Krampová-Karrenbauerová nepřijatelná, Merkelová by se snažila do čela strany "protlačit" právě jeho.

V případě, že by Merkelová boj o vlastní nástupnictví nezvládla, šéfem CDU by se nejspíš stal někdo z jejích vnitrostranických kritiků. Nejvýraznějším z nich je ministr zdravotnictví Jens Spahn (38), konzervativní katolík a zároveň otevřený homosexuál. V uprchlické krizi podle něj Merkelová příliš upřednostnila lidská práva běženců na úkor témat, jako je například bezpečnost.

Spahn by chtěl CDU posunout z politického středu, kam ji zavedla Merkelová, víc doprava. Týká se to i ekonomiky – obhajuje například snížení daní.

Pokud by dostatečnou podporu neměl žádný z kandidátů, vedení CDU by mohl převzít bývalý dlouholetý ministr financí Wolfgang Schäuble (76). Vzhledem k jeho věku by ale šlo jen o přechodnou volbu, byť Schäuble je mezi straníky stále velmi populární.

Zájem kandidovat už ohlásil Friedrich Merz, který v CDU tradičně patřil k oponentům Merkelové. Od roku 2009 už ale nepůsobí v politice.

Konce Merkelové v čele CDU lituje například předseda sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU) Horst Seehofer. "Je to škoda. Říkám výslovně: Je to škoda," nechal se v sárském Lebachu slyšet politik, který dlouhodobě patřil k nejtvrdším kritikům migrační politiky kancléřky. Poznamenal, že se s Merkelovou střetl v řadě debat, jejich spolupráce ale podle něj byla vždy plná vzájemného respektu.

Šéf hamburské CDU Roland Heintze vyjádřil přesvědčení, že rozhodnutí Merkelové si zaslouží nejvyšší respekt. "Znovu tím dokazuje, že reaguje chytře a s rozmyslem," míní. Předseda dolnosaské CDU Bernd Althusmann zase hovoří o šanci na nový začátek pro stranu.

Jinak rozhodnutí Merkelové, která chce zatím zůstat kancléřkou, vidí šéf svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner, podle kterého se politička vzdala špatného úřadu. Pokud se vláda CDU/CSU a SPD rozpadne, je jeho strana připravena konstruktivně jednat. Nevylučuje přitom ani nové rozhovory o vládě s CDU/CSU a Zelenými, které loni na podzim ztroskotaly. FDP by je už ale nevedla s Merkelovou.

Angela Merkelová, které se kdysi přezdívalo "Kohlovo děvčátko", je předsedkyní CDU od roku 2000. Strana se v té době potýkala s aférou kolem tajných kont některých představitelů a volba neokoukané tváře měla symbolizovat "nový začátek". V lednu 2002 ale ještě musela Merkelová přenechat místo volebního lídra Edmundu Stoiberovi.

O tři roky později už konzervativci svou předsedkyni postavili jako vyzyvatele sociálnědemokratického premiéra Gerharda Schrödera. Volby skončily patem, Merkelové se ale podařilo dohodnout s SPD na vytvoření velké koalice, do jejíhož čela usedla. Z úřadu kancléře ji SPD nedokázala sesadit ani ve volbách v září 2009, kdy Merkelová do koalice vzala liberály z FDP, s nimiž absolvovala své druhé funkční období. Třetí volby v čele CDU vyhrála v září 2013 a v prosinci se pak opět ujala otěží velké koalice.

Merkelová, za svobodna Kasnerová, se narodila 17. července 1954 v Hamburku. Dětství ale dcera pastora prožila ve východoněmeckém Templinu a fyziku vystudovala na univerzitě v Lipsku. Po vysoké škole působila několik let v institutu fyzikální chemie ve východoberlínské akademii věd. Jako vědkyně se v 80. letech dostala do Prahy a údajně v té době uměla slušně česky. Na podzim 1989 se zapojila do činnosti opozičního Demokratického hnutí a v následujícím roce byla několik měsíců zástupkyní mluvčího poslední východoněmecké vlády.

V prosince 1990 ji zvolili do parlamentu za CDU, v letech 1991 až 1994 byla spolkovou ministryní pro záležitosti žen a mládeže, mezi roky 1994 a 1998 pak spolkovou ministryní životního prostředí.

Fotbalová fanynka Merkelová je podruhé vdaná. S prvním manželem Ulrichem Merkelem se rozvedla počátkem 80. let. V roce 1998 si vzala profesora chemie Joachima Sauera. Svoje soukromí si ale bezdětná politička pečlivě střeží.