Trh s moderními technologiemi, které si lidé mohou implantovat do těla nebo jinak připojit, se do roku 2025 zvětší více než desetkrát. Za sedm let tak hodnota trhu zahrnujícího například podkožní mikročipy či bionické končetiny bude 2,3 miliardy dolarů (asi 52,4 miliardy korun), uvedla na svém webu agentura Bloomberg. Podle odborníků bude poptávka po takových technologiích zejména v oborech, jako je zdravotnictví, armáda či sport.

Obdobné technologie by navíc v budoucnu měly hrát stále důležitější roli. "Jsme zatím teprve na začátku tohoto trendu," podotkl Oliver Bendel, profesor na Univerzitě aplikovaných věd a umění v severozápadním Švýcarsku, který se specializuje na etiku strojů.

Takzvanému bodyhackingu neboli implantaci mikročipů pod pokožku lidí se věnuje například hamburský start-up Digiwell. Implantaci zákazníkům provádí sám ředitel společnosti, čtyřiatřicetiletý Brazilec Patrick Kramer, který podle svých slov voperoval lidem za poslední rok a půl zhruba dva tisíce čipů.

Tři mikročipy má pod kůží na ruce i samotný Kramer. Jeden čip využívá k otevírání dveří, druhý mu ukládá zdravotní data a třetí je ke sdílení kontaktních informací. "Otázkou již není, jestli mikročip máte, ale kolik jich máte. Stal se z toho mainstream," uvedl Kramer.

Klientem Digiwellu se stal například právník, který chtěl mít přístup k důvěrným souborům, ale nechtěl si pamatovat hesla, nebo teenager bez horních končetin, který čip v noze užíval k otevírání dveří. Mikročip nyní pomáhá i staršímu muži s Parkinsonovou chorobou, jenž se před svým domem zhroutil poté, co se dvě hodiny neúspěšně snažil dostat klíč do zámku. Nyní používá čip v ruce, aby s ním otevřel dveře.

Velikost mikročipů, které Digiwell vyrábí, je 12 milimetrů, tedy přibližně jako velikost zrnka rýže. Jejich cena se pohybuje od 40 do 250 dolarů (zhruba 950 až 5700 korun), samotná implantace pak člověka přijde na 30 dolarů (zhruba 680 korun).

O zářné budoucnosti biohackingu neboli celé škále možných technologických úprav biologické hmoty svědčí i nedávná investice - americký vizionář Elon Musk vložil 27 milionů dolarů do společnosti, která se zabývá vývojem zařízení propojujícího mozek s počítačem.  

Celá oblast biohackingu nicméně vyvolává řadu etických otázek. Zejména co se týče ochrany dat a kybernetické bezpečnosti. Prakticky každé technické zařízení může být napadeno nebo zneužito. Samy implantáty se navíc mohou stát kybernetickými zbraněmi a napadnout jiné technologie. "Zavirovaný telefon můžete vypnout, s implantátem tohle nejde," upozornil Friedemann Ebelt, aktivista německé společnosti Digitalcourage, zabývající se ochranou soukromí a internetových práv.

Mikročipy se začínají stále častěji objevovat i ve firemní kultuře. Například společnost Three Square Market z amerického Wisconsinu nabídla v minulém roce implantaci mikročipu dvěma stovkám zaměstnanců, téměř polovina nabídku přijala. Nyní používají implantáty pro vstup do budovy, odemknutí počítače nebo na nákup drobného občerstvení z firemního automatu.

V současnosti se mikročipy užívají zejména k určování polohy koček a psů, ale i k monitorování hospodářských nebo ohrožených zvířat. Počet lidí využívajících čipové implantáty se odhaduje zhruba na sto tisíc.

Související