Dva roky po senzačním a šokujícím vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách Američané rozhodli, že chtějí důrazně přibrzdit jeho politiku. V úterních kongresových volbách ztratili republikáni většinu ve Sněmovně reprezentantů.

V Senátu si vedení sice udrželi, ale už ztráta dolní komory Kongresu je pro prezidenta Trumpa prohrou a zásadní komplikací. Demokraté příští dva roky mohou blokovat jeho zákony a bude záležet na nich, co Trumpovi dovolí.

Trump se nemusí vracet daleko do historie, aby viděl, co ho může čekat. Jeho předchůdce v Bílém domě Barack Obama ztratil sněmovnu na konci svého druhého roku v úřadě, v listopadu 2010. Obama pak už neprosadil žádnou velkou legislativu, musel se omezit na exekutivní výnosy.

Ty však mají menší legislativní sílu, další prezident je může zrušit, jak to důsledně dělal právě Donald Trump, který po příchodu do Bílého domu takto zcela "rozmetal" Obamova imigrační nebo ekologická opatření.

Související

Příklad Obamy, který pak v roce 2012 obhájil Bílý dům, ale zároveň ukazuje, že přes úterní prohru v Kongresu budou nadcházející prezidentské volby 2020 novým, samostatným soubojem a Trump není fatálně diskvalifikován.

V Senátu navíc budou mít jeho republikáni pravděpodobně ještě silnější zastoupení než doposud. A pro Trumpa, především pro jeho rozhodování v zahraniční politice, je výhodné i to, že někteří odbojní republikánští senátoři byli v Senátu nahrazeni politiky, kteří jsou k prezidentovi loajální.

Republikánům se také podařilo uhájit některé důležité posty na místech guvernérů, například v Ohiu a na Floridě. Což Trumpovi rovněž může pomoci ve volbách 2020, neboť guvernéři zásadně ovlivňují organizaci prezidentských kampaní ve svých státech.

V jednom klíčovém bodě ale teď bude Trumpova pozice mnohem složitější. Demokraté už před úterními volbami vyhlásili, že pokud vyhrají, začnou vyšetřovat údajné střety zájmů a možné porušování zákonů v Bílém domě a uvnitř Trumpovy administrativy.

Chod administrativy tím může být do značné míry paralyzován a samotný prezident bude pod velkým tlakem, místo výkonného rozhodování se bude radit se svými právníky. Například o tom, jak se vyhnout tomu, aby musel předložit svá daňová přiznání, což je jeden z prioritních demokratických požadavků.

Volby do Kongresu na konci druhého roku nového prezidenta v úřadě zpravidla bývají hodnocením jeho dosavadního vládnutí. A v případě Donalda Trumpa v úterý v Americe skutečně proběhlo referendum o jeho politice.

Prezident to na předvolebních shromážděních sám vyhlašoval, když burcoval své příznivce, ať volí republikány, aby v Kongresu obhájili jeho agendu. Ztráta sněmovny ovšem potvrdila, co už napovídaly předvolební průzkumy a atmosféra v americké společnosti.

Kontroverzní způsob vládnutí Donalda Trumpa, jeho eruptivní vystupování, ostré útoky na oponenty a také jeho konkrétní politické kroky - jako je tvrdá protiimigrační politika či snaha zrušit reformu zdravotnictví Baracka Obamy - vedly k velké vlně odporu na straně demokratů.

Demokraté agitovali svoji voličskou základnu, včetně mladých lidí a menšin, což jsou obecně nespolehliví voliči.

Tentokrát ale byla jejich účast vyšší, jak už předem ukazovaly rekordní počty hlasů odevzdaných ještě před volbami v rámci předčasného hlasování.

Hlavní silou vzdoru proti Trumpovi ovšem byly ženy, které v úterý podle šetření pro Wall Street Journal tvořily 52 procent všech voličů a které daly s náskokem 18 procentních bodů přednost demokratickým kandidátům.

Jedné z těchto žen, pravděpodobné nastupující demokratické předsedkyni Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, prezident Donald Trump už v noci telefonicky pogratuloval k vítězství.

Ve středu ráno se ovšem Trump v Bílém domě probudí do zcela nové politické reality. Republikáni se budou muset začít dělit o moc s demokraty. A sám prezident nyní bude ostře sledován. Američané v úterý rozhodli, že chtějí Donalda Trumpa a jeho politiku podřídit své kontrole.

Podle předběžných výsledků získali republikáni v Senátu 53 křesel

Vedle nového složení celé 435členné Sněmovny reprezentantů a třetiny stočlenného Senátu vybírali Američané také guvernéry ve 36 státech a třech teritoriích, starostu Washingtonu či nové zástupce ve státních zákonodárných sborech.

Předvolební průzkumy naznačovaly, že republikáni ztratí Sněmovnu reprezentantů, ale udrží Senát. To se podle propočtů médií potvrdilo.

V případě Senátu, kde republikáni dosud mají 51 křesel, budou mít nově podle The New York Times zřejmě 53 křesel. Naopak ve Sněmovně reprezentantů získají většinu demokraté, což bude poprvé po osmi letech.

Podle propočtu agentury AP a televize CNN obsadí demokraté ve Sněmovně reprezentantů nejméně 222 křesel, tedy více než polovinu, a republikáni 199. Podle odhadu NYT získají nakonec demokraté 229 mandátů, a jejich převaha tak nebude nijak drtivá. Dosud měli republikáni 235 sněmovních křesel.

V souboji o Senát zaznamenali republikáni úspěch především v Severní Dakotě, Missouri a Indianě, kde připravili o úřad demokratické obhájce. Mimořádně dramatický souboj hlásí Florida, kde po sečtení takřka všech hlasů jen těsně vede republikán Rick Scott, který tak má šanci o křeslo připravit demokratického senátora Billa Nelsona.

Republikáni udrželi senátorský mandát například v Texasu, Utahu a Mississippi, demokraté zase na Havaji, v Novém Mexiku či v New Yorku. Senátorské křeslo obhájil i populární Bernie Sanders z Vermontu, který kandidoval jako nezávislý, v Kongresu ale hlasuje s demokraty.

Rekordní bude počet žen, které se stanou kongresmankami. Zatímco dosavadní rekord byl 84, nyní to bude nejméně 89 žen. Do Sněmovny reprezentantů Spojených států se dostala také nejmladší žena v dějinách, 29letá demokratka Alexandria Ocasiová-Cortezová. Do sněmovny byly také zvoleny první dvě muslimky či první dvě ženy z řad původních obyvatel Severní Ameriky.

V Coloradu zvolili Američané poprvé v dějinách na pozici guvernéra gaye. Demokrat Jared Polis porazil republikánského kandidáta Walkera Stapletona.