Tvrdí odpůrci Evropské unie v Británii sice prohráli bitvu, ale stále doufají, že vyhrají válku – tak se dá shrnout poslední vývoj na britské politické scéně. Premiérce Therese Mayové se podařilo přesvědčit své ministry, aby podpořili dohodu o podobě brexitu, kterou jim předložila. Na Mayovou ale čeká ještě těžší zkouška – musí dokument prosadit v britské Dolní sněmovně.

O tom, jak silná je opozice vůči Mayové, svědčí i čtvrteční rezignace ministra pro brexit Dominica Raaba, podle kterého opatření pro hranici v Severním Irsku ohrožuje územní celistvost Británie. Je jasné, že Mayové se sice podařilo svou podobu brexitu protlačit ve vládě, řada vlivných členů její Konzervativní strany k ní ale má zásadní výhrady.

Svou demisi ve čtvrtek také oznámila ministryně práce Esther McVeyová. Uvedla, že po bouřlivém středečním jednání vlády nevidí jinou možnost než kabinet opustit.

Na Twitteru McVeyová stejně jako Raab zveřejnila rezignační dopis a napsala, že premiérku informovala ve čtvrtek ráno.

Je tak možné, že se část konzervativců pokusí Mayovou svrhnout. I v případě, že se to nestane, čeká na premiérku klíčové hlasování v parlamentu o brexitu, které nejspíš bude příští měsíc. Pokud poslanci dohodu odmítnou, nejspíš nastane takzvaný "divoký" brexit, tedy odchod Spojeného království bez jakékoliv dohody. Ten by měl podle všeho velmi tvrdé dopady na britskou ekonomiku, ale poškodil by i hospodářství ostatních 27 zemí EU.

Představitelé Severoirské unionistické strany (DUP), o jejíž podporu se v britském parlamentu menšinová vláda Theresy Mayové opírá, vyjadřují nesouhlas s návrhem brexitové dohody předloženým kabinetem. Je zcela zřejmé, že tato dohoda je mrtvá, řekl podle agentury Reuters Jim Wells, který zasedá v severoirském zákonodárném sboru. Vedení DUP se od středečního večerního jednání s premiérkou Theresou Mayovou ke svým hlasovacím plánům nevyjádřilo.

Britský poslanec za DUP Jim Shannon nicméně řekl zpravodajské společnosti BBC, že strana "rozhodně bude" v parlamentu hlasovat proti dohodě, které dala britská vláda ve středu zelenou po dlouhé mimořádné schůzi. "Cítíme se velmi zrazeni," dodal.

Podmínkou DUP pro podporu jakékoli brexitové dohody bylo, aby se po odchodu Británie z EU na Severní Irsko nadále vztahovala stejná pravidla, jako na zbytek britského území. Aktuální podoba takzvané pojistky pro zachování hladkého režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem ale jde proti tomuto požadavku. Toto "dočasné" opatření by nabylo platnost po přechodném období za situace, že by se Británie a EU nedohodly na lepším trvalém řešení.

"Pevně věřím svým srdcem i rozumem, že toto rozhodnutí je v nejlepším zájmu celého Spojeného království," prohlásila o stanovisku vlády premiérka Mayová. Dohoda o vystoupení, na které se shodli britští a evropští vyjednávači, je podle ní "tou nejlepší, jaká mohla být vyjednána".

Britská libra po oznámení rezignace britského ministra pro brexit začala prudce klesat vůči euru i dolaru. Obchodování v Asii přitom libra zahájila růstem vůči dolaru v reakci na zprávy, že britská premiérka Theresa Mayová získala podporu svých ministrů pro připravený text dohody o odchodu Británie z Evropské unie. 

Mayová jasně naznačuje, že britští poslanci teď nemají příliš na výběr – musí podpořit tento dokument, protože žádný jiný na stole není a nebude. Pokud by ho odmítli, riskovali by podle ní to, že by  Británie nakonec v EU zůstala. A to znamená, že by se zpronevěřili vůli občanů, kteří brexit před více než dvěma lety odhlasovali v referendu.

V praxi je ale mnohem pravděpodobnější, že pokud britský parlament vyjednanou dohodu odmítne, k brexitu sice dojde podle plánu 29. března 2019, ale bude to "rozvod ve zlém", tedy bez jakékoliv dohody. To by vedlo, mimo jiné, k frontám na hranicích dlouhým desítky kilometrů nebo k výraznému snížení vzájemného obchodu.

Mayová spoléhá na to, že něco tak dramatického si její odpůrci nepřejí, a tak ji nakonec podpoří. A to přesto, že se jim dohoda o brexitu, uzavřená britskými a evropskými vyjednavači, nelíbí.

Tato dohoda potvrdila řadu věcí známých už několik měsíců - občané EU žijící v Británii a Britové, kteří bydlí na kontinentu, si zachovají svá dosavadní práva. Británie zaplatí vše, co unii dluží, což je odhadem 40 až 45 miliard liber (až 1,3 bilionu korun). Nakonec se podařilo vyřešit i hlavní spornou otázku, tedy jak zajistit, aby nehrozilo obnovení hranice mezi Irskem, které jako samostatný stát zůstává v EU, a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království a z EU odchází.

Británie a EU chtějí uzavřít obchodní dohodu, díky které nebude obnova hranic na irském ostrově nutná. Pokud ji ale nestihnou dojednat do konce roku 2020, kdy končí přechodné období po brexitu, zavázaly se k tomu, že Spojené království zůstane členem evropské celní unie. To znamená, že nebude moci uzavírat samostatné obchodní dohody s třetími zeměmi. Zároveň se zavázalo, že se bude řídit evropskými pravidly například pro práva zaměstnanců, ochranu životního prostředí nebo státní pomoc firmám. A to přesto, že o nich, na rozdíl od členů EU, nebude moci hlasovat.

To se nelíbí tvrdým euroskeptikům – bývalý ministr zahraničí Boris Johnson tvrdí, že se z Británie stane "vazalský stát". Vadí jim, že Spojené království může být členem evropské celní unie řadu let, protože sjednání obchodní dohody s EU nejspíš bude trvat dlouho.

Ministr pro brexit Raab, který ve čtvrtek rezignoval, požadoval, aby měla Británie jednostranně právo své členství v evropské celní unii ukončit. To ale EU odmítla, protože v tom případě by nastala nutnost obnovit na irském ostrově hranice. Pokud by Británie z celní unie odešla, bylo by podle EU nutné, aby v ní zůstalo jen Severní Irsko. A to zase odmítli Britové.

Výsledkem je podle Mayové kompromis, který není ideální, ale je tím nejlepším možným řešením.

Po britské vládě budou muset dohodu o brexitu podpořit ještě země EU – jejich premiéři či prezidenti se kvůli tomu sejdou 25. listopadu na mimořádném summitu v Bruselu.