Ruský prezident Vladimir Putin nese podle německé kancléřky Angely Merkelové zodpovědnost za to, že se zhoršila situace v Kerčském průlivu mezi Černým a Azovským mořem. Šéfka německé vlády to ve čtvrtek řekla v Berlíně na německo-ukrajinském ekonomickém fóru. Zdůraznila, že Ukrajinci zadržení při víkendovém incidentu Ruskem musí být propuštěni a není možné je nutit k doznání. Země ležící nedaleko Ruska mají podle Merkelové právo na vlastní rozvoj.

"Jde tady o něco principiálního. Sankce nemáme kvůli sankcím, ale máme je, abychom dali najevo, že země, i když leží blízko Ruska, mají právo na vlastní rozvoj. To jsou základy mezinárodního práva," zdůraznila Merkelová, podle níž to musí platit zvláště v případě Ukrajiny.

Nedělní námořní incident, při němž Rusko zadrželo 24 Ukrajinců a tři lodě, je podle ní nutné řešit s klidným přístupem. Jasné ale je, že se situace v oblasti Kerčského průlivu mezi anektovaným Krymem a pevninským Ruskem zhoršila po stavbě mostu přes průliv. "To jde plně na vrub ruského prezidenta. Od té doby, co byl tento most letos v květnu slavnostně otevřen, se zhoršily podmínky námořní dopravy," nechala se slyšet.

Mezinárodní společenství se podle německé kancléřky musí zasadit o to, aby města jako ukrajinský Mariupol nebyla odříznuta od světa. O tématu chce Merkelová na nadcházejícím summitu zemí G20 v Argentině jednat s Putinem.

Související

Na čtvrteční konferenci vystoupil i ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman, který zdůraznil, že jeho země musí bojovat za svá práva a teritoriální integritu. To, co se nyní děje, by podle něj měl sledovat celý svět, protože se to může stát všude.

Kreml ovšem ukrajinská obvinění z blokády azovských přístavů Mariupol a Berdjansk popřel a ujistil, že Kerčský průliv je otevřen plavbě, a to i ukrajinským lodím. "Nevím o tom, že by nyní platila nějaká omezení. Naopak víme o tom, že Kerčský průliv funguje normálně," řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov citovaný agenturou Interfax. Nicméně dodal, že občas kvůli špatnému počasí může kerčský přístav, který průliv spravuje, plavbu regulovat.

Ukrajinský ministr infrastruktury Volodymyr Omeljan si ale myslí, že jde o cílevědomou snahu vyostřit napětí v Azovském moři a destabilizovat situaci v celém regionu. Blokáda podle něj postihla 35 lodí.

Prezident Petro Porošenko v novinovém rozhovoru vybídl Severoatlantickou alianci, aby do regionu poslala své lodě. "Doufáme, že země NATO jsou připraveny vyslat své lodě do Azovského moře, aby zde pomohly Ukrajině zajistit bezpečnost," řekl Porošenko německému listu Bild. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj "nechce nic menšího než okupovat Azovské moře" a "jediná řeč, kterou pochopí, je jednota západního světa". Podle ukrajinského prezidenta je záhodno se ptát, "co dále udělá Putin, pokud ho nezastavíme".

Jablkem sváru je Kerčský průliv mezi Azovským a Černým mořem, přes který Rusové postavili most na poloostrov Krym, anektovaný Moskvou v březnu 2014. Anexi Ukrajina a většina zemí světa neuznává. Ukrajina v této oblasti trvá na svobodné plavbě, zatímco Rusko tvrdí, že jde o jeho výsostné vody, kterými se smí plout jen s ruským povolením.

Víkendový incident Moskva považuje za provokaci zorganizovanou Kyjevem ve snaze oživit Porošenkovy šance v prezidentských volbách, vyhlášených na konec března. Rusko hodlá zajaté ukrajinské námořníky soudit za nezákonné překročení ruských hranic.

Arbitrážní soud, který posuzuje spor mezi oběma státy o porušení úmluvy OSN o mořském právu v Černém a Azovském moři a Kerčském průlivu, ukrajinské ministerstvo zahraničí informovalo "o počínání Ruska, které spor značně zhoršilo", uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Kyjev si stěžuje na diskriminaci ukrajinských a cizích lodí při plavbě do ukrajinských přístavů, zároveň hodlá požádat Turecko o uzavření Bosporu pro ruské lodě. Rusové mají podle velitele ukrajinského námořnictva Ihora Voročenka okusit, jak porušují normy mezinárodního práva.

Turecko se přitom snaží v rusko-ukrajinském sporu vystupovat jako prostředník. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek uvedl, že v telefonických rozhovorech se svým ruským i ukrajinským protějškem jednal o možnosti tureckého zprostředkování ve sporu mezi oběma státy.

Související