Poslední dobou se média stále častěji zabývají čínskými represemi vůči muslimské menšině Ujgurů v provincii Sin-ťiang, kterou se snaží režim "převychovat" za pomoci pracovních táborů. V těch je prý v současné době zadržován až milion lidí bez jakéhokoli obvinění. Ujgury totiž tamní komunistická vláda považuje za teroristy, ze kterých ale lze udělat "normální lidi" i za cenu bití a psychického týrání.

Oficiálně ateistická Čína hodnotí jako škodlivá všechna náboženství, a stát proto kontroluje činnost věřících včetně aktivit duchovních, správnosti vydávaných publikací a toku financí. Od roku 2015 navíc vyžaduje, aby sloučili svou víru s principy socialismu. Tuto podmínku nazývá sinizací neboli počínštěním náboženství, jehož jakékoli větve Čína považuje za organizace, které chce ovládat.

Strach z křesťanství jako nástroje západního vlivu

Ve státem uznaném Vlasteneckém sdružení čínských katolíků operují biskupové, kteří nejsou v souladu s Římem, a Vatikán je tak neuznává jako pravé následníky Petrovy. Sinizace má zajistit, aby podzemní církev splynula se státním sdružením, kamenem úrazu je však jmenování biskupů, do kterého chce mluvit Svatý stolec i Peking.

Řešením může být schvalování Čínou navržených kněží papežem, což by ukončilo spory, které se táhnou už od 50. let minulého století. Velkým kritikem dohody mezi Františkem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem je hongkongský arcibiskup Peter Kwong, který ji považuje za zradu čínských katolíků věrných Římu, píše server televize BBC.

Perzekucí jsou ovšem postiženy všechny křesťanské denominace působící v Číně, které zde dohromady tvoří druhé nejrozšířenější náboženské vyznání po čínské variantě buddhismu. V zemi probíhají nucená písemná zřeknutí se víry, pálení Biblí, odstraňování křížů z veřejného prostoru, instalace kamerových systémů do církevních budov, ničení poutních cest, zneuctění hrobek, uzavírání církevních školek, zákazy slavení Vánoc, a dokonce i bourání kostelů.

Podle serveru Business Insider se jedná o největší pronásledování křesťanů od roku 1982, kdy bylo do čínské ústavy dodáno právo na náboženskou svobodu. Křesťané jsou poprvé od dob kulturní revoluce (1966–1976) nuceni podepisovat potupná prohlášení o své apostázi, tedy odpadnutí od víry, pod hrozbami vyloučení ze škol či zaměstnání, ztráty sociálních dávek nebo ukončení nájemních smluv.

"Čínští vůdci byli vždy podezíraví vůči politické hrozbě, kterou křesťanství představuje pro komunistický režim," říká Xi Lian, profesor na Dukeově univerzitě v Severní Karolíně. "Za Si Ťin-pchinga se tento strach z údajné západní infiltrace zintenzivnil a nabyl významu, který jsme tu dlouho neviděli," dodal. Aktivity čínských úřadů tak dosahují takové míry, že zasahují do soukromí lidí a nutí je v jejich domovech vyměňovat krucifixy a obrazy Ježíše Krista za portréty Si Ťin-pchinga. Za nezanechání "vzpurných aktivit" lidem hrozí, že budou posláni do "převýchovných" táborů, kde se naučí být věrní komunistické ideologii.

Kostely, které unikly zkáze, zdobí povinně čínská vlajka a nápisy typu "Vyučujte věřící v souladu s vynikající čínskou tradiční kulturou". Strana si totiž nepřeje, aby lidé věřili v Boha, protože to vede k oddanosti církvím, a nikoliv socialistickým principům. Dalšímu rozšiřování řad křesťanů se snaží komunisté zabránit tím, že ani do státem schválených kostelů nedovolují vstup dětem a členům strany. 

Kromě tajných shromáždění na horách a rozesílání protikomunistických letáčků reagují křesťané mnohdy i fyzickými blokádami před buldozery a dělníky připravenými demolovat jejich chrámy. V případě katedrály v Sanjiangu nicméně úspěšní nebyli.

Policejní stát kontroluje muslimy na každém kroku, i u nich doma 

V provincii Sin-ťiang sice žije jen 1,5 procenta čínské populace, přesto každé páté zatčení proběhne právě v této oblasti – v roce 2017 bylo z celkového počtu 22 milionů obyvatel zadrženo 227 tisíc lidí. Důvod je prostý: žije zde muslimské etnikum Ujgurů. 

Čínské úřady omlouvají své represivní aktivity vůči muslimům bojem proti terorismu, čínský velvyslanec v USA dokonce Ujgury přirovnal k Islámskému státu. Výdaje na bezpečnost se v Sin-ťiangu rapidně zvyšují, v roce 2017 meziročně vzrostly o 92,8 procenta a jsou již druhé nejvyšší v zemi hned po Tibetské autonomní oblasti, uvádí analytická společnost The Jamestown.

V hlavním městě Urumči lze narazit na policejní stanici na každých 500 metrech. Neustále se rozšiřující řady policistů žijí, jedí a studují s vybranými místními rodinami v jejich domovech, kterým také předčítají ze státních novin v rámci "rozšiřování socialistických myšlenek". Kromě strážníků kontrolují domorodce i placení občané.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.