Británie chce změnit již podepsanou dohodu s Evropskou unií o brexitu. V pondělí to oznámila to premiérka Theresa Mayová. Ta se po krizové schůzce se svými klíčovými ministry rozhodla zrušit plánované úterní hlasování o dohodě o podobě brexitu, kterou předtím dojednala se zástupci EU.

Mayová nedala o dohodě v britské Dolní sněmovně hlasovat pro to, že by dokument neměl šanci na úspěch. Proti by byla nejen opozice, ale i desítky poslanců její vlastní konzervativní strany. "Je tady celá řada klíčových aspektů, o kterých stále nejsme ve shodě," připustila premiérka.

Vládní mluvčí prohlásil, že premiérka se bude řídit duchem zákona o vystoupení a "rozvodovou dohodu" poslancům do 21. ledna předloží. Zmíněné datum představuje hranici stanovenou dřívějším zákonem, po níž už vláda musí poslancům předložit plán, pokud by stále hrozil brexit bez dohody. 

Celé úterý britská premiérka jednala se svými partnery v Evropské unii, aby od nich získala pomoc. Zástupci 27 členských zemí EU však dávají najevo, že se kvůli britskému vnitropolitickému dění nechystají už domluvenou dohodu o brexitu znovu otevírat. Nevylučují však podporu Mayové jinou formou.

"Je to jediná dohoda. Není prostor pro nové vyjednávání," řekl šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Existují však podle něho možnosti vyjasnit a interpretovat sporné body v rámci současného textu dohody.

Evropská unie ve snaze pomoci Mayové prosadit dohodu v britském parlamentu by mohla dát určité záruky ve formě nějaké deklarace, řekl náměstek českého ministra zahraničních věcí Aleš Chmelař.

Rozkol v britském parlamentu

Stále tak platí, že britští politici se mezi sebou nedokážou domluvit na žádné variantě odchodu z EU. Většinu v parlamentu nemají ani ti, kteří by chtěli s unií po britském odchodu zachovat co nejtěsnější vztahy, ani ti, kteří by si přáli co nejtvrdší "rozvod".

Mayová chce výhrady, které britští poslanci mají, probrat s představiteli Evropské unie ještě ve čtvrtek a v pátek. S lídry jejich členských států nebo s šéfem Evropské komise se potká na summitu v Bruselu. Sejde se i s Donaldem Tuskem, který těmto summitům, tedy Evropské radě, předsedá.

Domácí kritici Mayové vyčítají hlavně dojednané ustanovení, které má zabránit nutnosti obnovit hranice mezi Irskem, které zůstává v EU a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království a z unie odchází.

Podle dosavadní dohody má problém Irska vyřešit definitivní obchodní smlouva, o níž začne Londýn s EU jednat hned po brexitu. Pokud se ji ale během příštích několika let nepodaří dohodnout, zůstane Spojené království členem evropské celní unie. A bude muset respektovat řadu evropských pravidel, i když o jejich podobě už nebude moci hlasovat.

Tato tak zvaná irská pojistka má platit jen do doby, než bude na světě definitivní obchodní smlouva. To ale může trvat řadu let. Kritici po Mayové požadují, aby s unií dojednala takovou podobu pojistky, aby ji Londýn mohl kdykoliv jednostranně vypovědět. To ale EU jednoznačně odmítla. A sama Mayová upozorňuje, že bude muset být součástí domluvy o brexitu: "Žádná dohoda, která by tuto pojistku nezahrnovala, neexistuje," zopakovala premiérka v Dolní sněmovně.

EU i Británie se bojí, že by v případě obnovy hranic mezi Irskem a Severním Irskem mohla znovu rozhořet občanská válka, která na irském ostrově skončila teprve v devadesátých letech minulého století.

Zástupci unie o další dohodě jednat nehodlají

Mayová v úterý o situaci kolem brexitu jednala s nizozemským premiérem Markem Ruttem, německou kancléřkou Angelou Merkelovou a s předními představiteli Evropské unie. Nizozemsko si v minulosti s Bruselem vyjednalo záruky ohledně asociační dohody EU s Ukrajinou.

Merkelová po jednání s britskou premiérkou svým stranickým kolegům prý řekla, že další vyjednávání o dohodě o odchodu Británie z EU odmítá. Věří prý však, že se ještě najde řešení, protože většina britských poslanců si prý nepřeje, aby Británie opustila EU bez dohody.

Státy EU ale vylučují, že by byly ochotné jednání o Irsku znovu otevřít. Naznačují pouze, že můžou udělat změny v nezávazné deklaraci o budoucí podobě vzájemných vztahů s Británií – i na tomto dokumentu se s britskou premiérkou domluvily.

Do deklarace by vyjednavači mohli doplnit přesnější zmínky o tom, jak by měly budoucí vztahy vypadat – tedy jestli by Británie chtěla po ukončení členství zůstat s unií v co nejtěsnějším poměru, nebo se od ní naopak co možná nejvíc "odstřihnout".

I v tom případě ale stále nebude jisté, jestli britský parlament takovou upravenou dohodu schválí.

Hrozba "divokého" brexitu roste 

Pokud se EU a Británie nakonec na žádné dohodě o podobě brexitu nedomluví, odejde Spojené království z unie bez smlouvy, nastal by tedy tak zvaný "divoký" brexit. To by nejspíš mělo dramatické dopady na britskou ekonomiku – vláda i britská centrální banka odhadují, že by v takovém případě byla země v příštích 15 letech zhruba o desetinu chudší oproti stavu, kdyby žádný brexit nenastal.

Čas na dohodu se přitom krátí – Spojené království z EU vystoupí v podstatě už za čtvrt roku, 29. března 2019. Brexit bez dohody by přitom nejspíš výrazně narušil život v Británii. Britské supermarkety mají zásoby jídla jen na jeden a půl dne. Pokud nastane "divoký" brexit, je možné, že v britských obchodech bude jídlo chybět. Stejně tak, jako například léky.

Na Spojené království by se v případě brexitu bez dohody doslova přes noc přestala vztahovat celá řada smluv, podle kterých nyní jeho firmy se zbytkem EU obchodují. To by podle odhadů způsobilo například desítky kilometrů dlouhé fronty kamionů na hraničních přechodech. A tedy i reálné riziko, že se do britských obchodů včas nedostanou zásoby jídla. Kromě toho by mezi britskými ostrovy a zeměmi unie taky přestala létat letadla, pokud by obě strany včas neuzavřely nutnou krizovou dohodu o leteckém provozu.

Případný krach jednání mezi Spojeným královstvím a EU a následný brexit bez jakékoliv dohody by poškodil i země unie. V Česku by kvůli tomu přišlo o práci 40 tisíc lidí, odhaduje ve své analýze Česká spořitelna. Podle ní by byl výkon české ekonomiky oproti současnosti o 1,1 procent nižší.

Ještě víc než Česko by "divoký" brexit zasáhl Irsko, Nizozemsko nebo Belgii. Jednoznačně nejhorší následky by ale měl pro samotnou Británii – do EU směřuje skoro polovina britského vývozu. V případě odchodu z unie bez dohody by přitom britské firmy hladký přístup na tento trh ze dne na den ztratily.

Část britských politiků stále doufá, že se podaří vyhlásit druhé referendum a odchod z EU díky tomu zvrátit. Vláda ale takovou variantu vyloučila.