Uznávaný německý historik Jürgen Kocka patří k průkopníkům sociálních dějin. Ty spíše než výjimečné osobnosti a události sledují hlubší, dlouhodobé trendy světové historie. Mnoho důležitých spodních proudů pozoruje i nyní a s jejich pomocí vysvětluje, proč se současná společnost potýká s řadou problémů.

Téměř nemine den, aby se nemluvilo o nějaké krizi. Žijeme skutečně v tak rozkolísané době?

Ano, žijeme v krizové době. V posledních 25 letech se leccos změnilo. Optimismus, že se bude dál šířit demokracie, je fuč. Kapitalismus se změnil, zejména díky globalizaci. Možnost jeho regulace ze strany sociálního státu se ztížila, což vede k frustraci. Za třetí tu máme migraci, která pro mnohé v Evropě a dalších zemích představuje velkou neznámou, pro přistěhovalce naději. Za čtvrté zažíváme kvůli digitalizaci strukturální změnu veřejnosti, která není příznivá pro svobodnou, zastupitelskou demokracii. Tyto čtyři věci dohromady přispívají k dnešní krizové situaci.

A skoro všechny tyto krize souvisejí s globalizací.

Ta dnes znepokojuje řadu lidí. Je to v dějinách jedinečná situace, nebo existují historické paralely?

Rozhodně se dnešní situace dá srovnat s tou před první světovou válkou. I tehdy globalizace rázně nastoupila. Skokově zesílila přes­hraniční spolupráce a propojení v nejrůznějších oblastech − v hospodářské, informační, migrační. Je zajímavé, že se právě v té době silně vystupňoval i nacionalismus, který částečně vedl k šovinismu.

Nyní jsou ale změny silnější, mnohem intenzivnější, rychlejší, více pohlcující. Dnešní globalizace přinesla mnoho dobrého, pro některé části světa znamenala osvobození a překonání chudoby. Ale jsou tu také lidé, kteří na ní tratí a jsou znejistělí.

Jürgen Kocka

Narodil se 19. dubna 1941 v severočeských Hejnicích. Po konci druhé světové války byl s rodinou odsunut do západního Německa.

◼ Během své dlouhé profesní dráhy působil mimo jiné na univerzitě v Bielefeldu, Svobodné univerzitě v Berlíně a řadě prestižních zahraničních škol. Například na Harvardu či v Princetonu.

◼ Soustřeďuje se zejména na moderní německé a evropské dějiny.

◼ Patří k průkopníkům sociálních dějin, historické disciplíny, která zkoumá lidskou společnost zejména z hlediska sociálních trendů, struktur a procesů. 

Vnímáte amerického prezidenta Donalda Trumpa jako mluvčího tohoto proudu?

Vysvětluji si tím jeho úspěch. Americká střední třída se v posledních desetiletích necítí být vítězem. To víme. Dlouhotrvající převaha Američanů v hospodářském, sociálním a politickém slova smyslu je ta tam. Globalizace vedla k celé řadě smluv a pokusů o dorozumění, například na půdě OSN nebo EU. Trump proti tomu protestuje a za ním stojí celé hnutí, které jej podporuje. Trump není omyl, který se nutně spraví při příštích volbách. Je součástí změn, které jsem popsal a proti kterým se staví mnoho Američanů.

Zařadil byste do stejné kategorie jako volbu Trumpa i brexit?

V každé zemi se znejistění projevuje jinak. Dění v USA je jiné než v Evropě, radikálnější. Ale ano, celkově vnímám brexit také jako reakci na nadnárodní tendence.

Tradičně proevropské Německo platilo celkem dlouho za zemi, která je vůči populismu odolná. Nemělo silnou populistickou stranu. Zůstává dál výjimkou, či se situace změnila?

Německo není výjimkou. Tendence, které jsem popsal, se objevují i u nás. V SRN ale hraje velkou roli vyrovnání s minulostí. Způsob, jakým se v posledních desetiletích upomíná na zločiny nacismu, přece jen vedl u mnohých k opatrnosti. Aby se znovu nevynořil antisemitismus, rasismus a nacionalismus. Nechci říci, že by díky tomu Němci byli imunní, to je příliš silný výraz. Ale skutečnost, že jsme dlouho neměli silnou ultrapravicovou stranu a i Alternativa pro Německo (AfD) se drží v určitých mezích, pramení z německého zpracování dějin před rokem 1945. Mimo to se nám dobře daří ekonomicky a máme fungující ústavu. Díky tomu můžeme mít naději, že krizové jevy budou v Německu zpracovány alespoň trochu civilizovaně.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.