Evropský parlament ve čtvrtek schválil usnesení vyzývající Evropskou komisi k přijetí kroků ve věci možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Přijatý text, který společně předložily kluby lidovců, konzervativců a zelených, mimo jiné požaduje pozastavení evropských financí pro skupinu Agrofert.

Pro se vyslovilo 434 poslanců, proti bylo 64 a hlasování se zdrželo 47 členů EP. Europarlament má celkem 751 poslanců.

Klíčový bod rezoluce vyzývá komisi, "aby se touto otázkou neprodleně zabývala na základě stanoviska své právní služby" a přijala nezbytné kroky "včetně pozastavení veškerého unijního financování určeného koncernu Agrofert, dokud nebude střet zájmů plně vyšetřen a vyřešen".

Poslanci v textu vyjadřují hluboké znepokojení nad tím, že Česko nedodržuje finanční nařízení týkající se střetu zájmů. Rovněž vyzývá státní orgány, aby důsledně uplatňovaly nová pravidla pro posuzování konfliktů zájmů, která v unii platí od srpna.

Právníci EK ve zmíněné analýze, která se objevila v médiích začátkem měsíce, dospěli k závěru, že Babiš stále profituje z činnosti Agrofertu, ačkoli jej převedl do svěřenského fondu. Protože má zároveň jako premiér zásadní vliv na rozhodování spojené s využíváním peněz přicházejících z evropského rozpočtu, neměla by podle nich firma mít nárok na podporu z evropských fondů.

Podle Babiše stojí rezoluce na vratkých základech a je podle něj pokračováním kampaně, kterou proti němu vede opozice v České republice. "Musím se smát, když někteří europoslanci říkají, že to poškozuje dobré jméno České republiky. Oni poškozují dobré jméno České republiky... samozřejmě jsou to všechno plácnutí do vody, protože to nemá žádný reálný základ," řekl po hlasování EP předseda české vlády novinářům v Bruselu.

Usnesení rovněž uvádí, že společnosti koncernu Agrofert získávaly v letech 2013-2020 ročně z evropských strukturálních a investičních fondů částky od 42 milionů eur až po 82 milionů eur (přibližně jedna až dvě miliardy korun).

Pro rezoluci hlasovala i část českých europoslanců: dvojice zástupců ODS, členové KDU-ČSL a TOP 09 či politici zvolení za Babišovo hnutí ANO Pavel Telička a Petr Ježek. Své rozhodnutí zdůvodňují mimo jiné tím, že problém, který kritici usnesení označují za interní věc Česka, se týká evropských dotací a proto je třeba řešit jej na půdě evropských orgánů.

Proti se naopak vyslovily poslankyně ANO Martina Dlabajová a Dita Charanzová a také komunističtí europoslanci, jejichž strana podporuje Babišovu vládu v českém parlamentu. Podle Dlabajové je rezoluce nepřijatelná, neboť "dopředu předjímá závěry Evropské komise a konflikt zájmů v České republice".

Sociální demokraté, jejichž strana se spolu s ANO podílí na české vládě, se hlasování nezúčastnili.

Eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger během středeční debaty uvedl, že EK již Prahu v dopise informovala, že až do vyřešení celé záležitosti nehodlá další dotace udělovat. Zdroje z Evropské komise ale ve čtvrtek uvedly, že tento krok se týká jen Agrofertu.

Oettinger poslancům řekl, že informace o neposkytování dotací zaslal české vládě v dopise, v němž ji zároveň vyzval k urychlené nápravě situace. "V době nových rozpočtových pravidel (po 2. srpnu) dosud nebyly z evropských programů dotyčnému členskému státu nebo na projekty v dotyčném členském státu vyplaceny žádné prostředky… V dopise jsme také dali najevo, že dokud nebude právní situace z našeho pohledu uspokojivá a také dokud nebude odstraněn konflikt zájmů, nemáme v úmyslu prostředky posílat," řekl Oettinger.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) ve čtvrtek uvedla, že dotace byly do vyjasnění problému okolo Babišova možného střetu zájmů pozastaveny pouze Agrofertu. Ministerstvo pro místní rozvoj působí v roli koordinátora při čerpání evropských dotací.

Že jde jen o dotace pro Agrofert, potvrdily ve čtvrtek agentuře ČTK i její dobře informované zdroje z Evropské komise.

"Od rána byla v prostoru dezinformace, že se mají zastavit dotace České republiky, což byla lež... Podstata je, že to není pravda, že jsem pravdu měl já, že jsou zastaveny dotace firmě Agrofert a že se to řeší, že Česká republika spolupracuje a řeší to kolegové z ministerstva financí," řekl ve čtvrtek v Bruselu novinářům Babiš.

Princip vyplácení dotací

Vyplácení dotací, zjednodušeně řečeno, funguje na principu, že peníze posílá firmám - například Agrofertu - stát, tedy Česká republika, která pak žádá o proplacení těchto výdajů EU.

Ze slov ministrů vyplývá, že v případě Agrofertu tedy do vyřešení situace nebude Česko zpětně proplacení
výdajů požadovat.

Ministerstvo financí, které zodpovídá za proplácení dotací, nebude žádosti o platby spojené s Agrofertem zasílat Evropské komisi k proplacení. Úřad o tom ve čtvrtek informoval v tiskové zprávě.

Týká se to všech výdajů souvisejících s koncernem bez ohledu na datum. Zatím jde o jeden projekt spolufinancovaný z EU za zhruba 2,9 milionu korun. Rozhodnutí MF zároveň automaticky neznamená, že dotace pro tuto skupinu budou hrazeny ze státního rozpočtu.

"Jedná se o předběžné a opatrnostní opatření reagující na aktuální zkoumání stížností, které ve věci domnělého střetu zájmů Evropská komise obdržela. Toto opatření umožní Evropské komisi zajistit plynulé platby do České republiky za jakékoliv další výdaje. Tímto krokem se vyloučí ohrožení proplacení dalších žádostí. Toto opatření neznamená provedení finanční opravy," uvedlo ministerstvo.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) potvrdil, že od 2. srpna neproplatil koncernu Agrofert žádný nový projekt z evropského Programu rozvoje venkova. Ostatním zemědělcům se dotace standardně vyplácejí, sdělila mluvčí SZIF Vladimíra Nováková a potvrdil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

"Mechanismus poskytování dotací je poměrně složitý. Jednotlivá ministerstva je schvalují a proplácejí ze státního rozpočtu. Poté jsou zasílány žádosti o proplácení dotací Evropský komisi," sdělila odbornice na Evropskou unii v České spořitelně Tereza Hrtúsová. Podle údajů MMR Česko ke konci listopadu mělo smluvně zajištěno 381 miliard korun z celkově přidělených 581 miliard na programové období 2014 až 2020. To jsou necelé dvě třetiny. "Tady se nejedná o proplacení, pouze bylo rozhodnuto, že dotace budou poskytnuty," upozornila Hrtúsová.

Do konce listopadu komise Česku proplatila 172 miliard korun, tedy 30 procent schváleného objemu. Jen za listopad to bylo 67 miliard korun. Podle takzvaného pravidla N+3 lze dotace v tomto programovém období čerpat až do roku 2023.

Evropská komise se chystá začátkem příštího roku poslat do Česka auditory, kteří prověří, zda při čerpání dotací v několika programech nedošlo k porušování pravidel. Audity by měly zkoumat jak předchozí víceleté finanční období let 2007 až 2013, tak dobu od roku 2014 do letošního srpna, tedy do chvíle, než začala platit nová úprava v posuzování střetu zájmů.

Podle Oettingera by se měly prověřovat české dotace čerpané v rámci programů rozvoje venkova, politiky soudržnosti a sociální politiky.

EK se v obou obdobích v rámci všech tří zmíněných programů podílela na financování více než dvou stovek českých projektů, které by měly audity zkoumat.

Podle Státního zemědělského intervenčního fondu audit proběhne od 14. do 18. ledna.

Situaci kolem Agrofertu v pondělí projedná vláda. Podle Babiše česká ministerstva komunikují o dotacích pro Agrofert a o výkladu nového evropského práva s Evropskou komisí. Předseda vlády je přesvědčen, že se ukáže, že kvůli dotacím pro firmy, které převedl do svěřenských fondů, není ve střetu zájmů. Při odletu na summit v Bruselu novinářům řekl, že spor vidí ve výkladu nového práva.

"Moje reakce není žádná, já s tou společností nemám nic společného," uvedl ve čtvrtek Babiš. Debatu europarlamentu má premiér za kampaň, přičemž zelení, kteří ji vyvolali, pracují podle něj pro české piráty. "Politický boj přenesli do EP, dělají si na tom kampaň," uvedl.

"Jsem přesvědčen, že se ukáže, že žádný střet zájmů nemám. Teď se komunikuje s Evropskou komisí, funguje to," uvedl. Zdůraznil, že jde o jednání mezi komisí a ministerstvy. "Evropský parlament může navrhovat a vyzývat, ale ten vztah je pouze mezi komisí a vládou," uvedl. Podotkl také, že k novému paragrafu týkajícímu se střetu zájmů Evropská komise nepodala od srpna, kdy začal platit, žádné vysvětlení. "Je to nová věc a otázka na právníky. Jsme přesvědčeni, že se to vysvětlí," konstatoval.

Většina europoslanců v debatě vyzvala EK, aby vůči Babišovi zaujala přísný postoj, podle jiných by zase měla Praha dostat šanci zjednat nápravu bez politického tlaku europoslanců.

EP ve středu řešil bod s názvem Střet zájmů a ochrana rozpočtu EU v České republice na podnět klubu zelených, který Babiše kritizuje na základě studie právní služby EK. Ta dospěla koncem listopadu k závěru, že český premiér s ohledem na zmíněná nová pravidla stále profituje z činnosti Agrofertu, ačkoli jej převedl do svěřenského fondu.

Spolu se zelenými se na textu rezoluce vyzývající EK mimo jiné k zastavení poskytování dotací holdingu Agrofert, o níž budou poslanci hlasovat ve čtvrtek, podílela lidovecká poslankyně Ingeborg Grässelová.

"Vítáme studii právní služby a dopis (EK Babišovi), ale požadujeme činy. Žádné další peníze Agrofertu, dokud je narušena hospodářská soutěž," řekla na jednání poslankyně, která se Babišovým vztahem k Agrofertu a jeho čerpáním dotací zabývá dlouhodobě.

Český premiér, který v dopise komisi slíbil situaci řešit, podle poslankyně v minulosti již několikrát podobné sliby dal, ale nikdy nedodržel.

Ze dvou desítek poslanců, kteří v následné mnohdy emotivní diskusi vyjádřili svůj pohled na čerpání evropských dotací firmami kolem českého premiéra, byla téměř polovina Čechů.

Zástupci TOP 09, KDU-ČSL či ODS vesměs vyzývali komisi k rázným krokům, které podle nich mají zabránit zneužívání evropských peněz.

"Špinavé prádlo se sice má prát doma, ale v tomto případě jde o peníze z evropského rozpočtu a to je potřeba řešit zde," prohlásil občanský demokrat Jan Zahradil na výtku jednoho z diskutujících politiků, zda by se český případ neměl primárně řešit na domácí půdě.

K tomu vyzývali například poslankyně Babišova hnutí ANO a komunisté, podle nichž nedostaly české orgány dostatek času k vyřešení případu.

"Česká policie, státní zastupitelství a soudy jsou nezávislé a mohou jednat… Politický tlak nezávislosti, stejně jako nikdy v minulosti, nepomůže," prohlásila komunistická poslankyně EP Kateřina Konečná.

Samotný Babiš, podle něhož je česká vláda v kontaktu s EK a celou záležitost se snaží vyřešit, označil snahu o přijetí rezoluce za poškozování Česka, k němuž poslance vede touha zviditelnit se před květnovými volbami do EP.

Prosperita Agrofertu, zejména jeho zemědělské části, je do značné míry založena na co možná nejefektivnějším využívání dotačních programů, a to jak z Evropské unie, tak z národních zdrojů. Například loni částky inkasované na dotacích či dotovaných výkupních cenách elektřiny z obnovitelných zdrojů skupině dosáhly rekordní výše 2,1 miliardy korun, zatímco konsolidovaný zisk byl 4,8 miliardy korun.

Většina dotací je určena na provozní účely, převážně spojené se zemědělstvím. Dotace čerpají jednotlivé dceřiné firmy Agrofertu, kterých je přes dvě stovky.

Infografika

 

Agrofert se proti rozhodnutí vymezil

Společnost Agrofert Holding nevidí právní důvod pro zastavení nebo vracení evropských dotací, které čerpá, uvedl mluvčí firmy Karel Hanzelka. Hanzelka sdělil, že Agrofert dosud nemá žádný oficiální podnět, na který by měl reagovat.

Babiš byl majitelem Agrofertu, po schválení novely zákona o střetu zájmů v Česku svůj majetek převedl do svěřenských fondů, protože podle novely nesmějí mít firmy členů vlády přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám.

Od srpna ale v Evropské unii platí pro posuzování střetu zájmů nová pravidla a právní služba EK dospěla koncem listopadu k závěru, že český premiér z činnosti Agrofertu stále profituje, má zájem na ekonomickém úspěchu firmy a jako premiér má možnost ovlivňovat rozhodování. 

Hanzelka konstatoval, že Agrofert má zatím informace jen z médií. "Pokud je nám známo, kroky Evropského parlamentu jsou namířeny směrem k České republice. V Agrofertu v tuto chvíli nemáme žádný oficiální podnět, na který bychom měli reagovat. Nikdo nás nekontaktoval, nikdo s námi v této záležitosti nic neřešil," uvedl.

Mluvčí Agrofertu dodal, že různé státní orgány firmu v posledních letech intenzivně kontrolují. Vše je podle práva, uvedl s poukazem na právní analýzy Agrofertu. Babiš podle něj učinil vše, co po něm český právní systém vyžadoval.

"Svěřenské fondy neřídí ani neovládá. Agrofert čerpá dotace zcela v souladu s českým i evropským právem a podle stejných pravidel jako všichni ostatní příjemci dotací v ČR. Nevidíme jakýkoli právní důvod, proč bychom měli zastavit čerpání dotací, či dokonce dotace vracet," doplnil mluvčí.

Babiš proti závěrům právní služby EK argumentuje prvotní právní analýzou vypracovanou pro českou vládu, podle níž je vše v souladu s českými i evropskými předpisy. Otázka údajného střetu zájmů je věcí výkladu nových evropských předpisů, míní předseda vlády.

Podle právní služby EK bylo letos zatím Agrofertu na evropských dotacích vyplaceno 82 milionů eur (2,1 miliardy korun).