Představte si, vycházíte vpodvečer z práce a před dveřmi na ulici leží pohozené dítě. Předpokládám, že nebudete mít morální dilema, co dělat. Vytáhnete mobil, zavoláte na jedno z trojciferných čísel a problém s bezprizorným dítětem je rychle vyřešen. O dítě je postaráno a vy si zase můžete jít svou cestou. Nestálo vás to moc práce, času ani peněz a těžko zpochybnitelná morální zodpovědnost − pomoci malému dítěti − byla splněna. Jak tak snadno a bez námahy? Aktivoval jste morální exoskeleton.

Mít exoskeleton znamená mít "kosti venku". Třeba takový rak má venku to, co my lidé máme uvnitř: pevnou strukturu. Místo toho, aby měl skelet schovaný uvnitř, má ho venku − navíc často v esteticky příjemné a zároveň šikovné formě obranného krunýře. Zdá se mi, že něco podobného se děje u člověka s něčím intimním, co kdysi bylo hluboko uvnitř: moralitou. Dnešní moralita se přestěhovala ze srdce do institucí, z hloubky člověka do vnějších, veřejných (profesionálních) institucí. Člověk je duše-vnější. Nikoli ve smyslu, že by byl více duševní, ale v tom smyslu, že je jeho duše více záležitostí vnější. Že máme z velké části svědomí v institucích.

Dnes se nemusíte (ale můžete) starat o staré rodiče či prarodiče. Morální odpovědnost za ně z velké části převzaly instituce, v tomto případě důchodové pojištění a zdravotní pojištění. Co kdysi byla morální zodpovědnost jedince, sídlící v hloubi jeho srdce, je dnes vyvinutý morální exoskeleton postavený z institucí. Tyto mechanismy jsou tak pevné a fungují relativně dobře díky tomu, že je na nich obecná shoda tak silná, až nám dává dojem neviditelnosti. Tomuto morálnímu exoskeletonu lze tedy též říkat morální automaton.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Je morálnější chovat se morálně, pokud to je pro nás snadnější?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se