Bez sobíka Rudolfa, který tradičně doprovází Santu Clause, si mnohé děti na světě snad ani nedokážou představit Vánoce. Sob s červeným nosem, který je v čele stáda táhnoucího Santovy sáně, je pro mnohé lidi hlavně z anglosaských zemí jedním z hlavních symbolů svátků.

Jenže počet těch opravdových sobů klesá. Žijí v dlouhém pásu od severní Kanady přes Grónsko, Skandinávii a severní Evropu až po Sibiř a Kamčatku. Za poslední dvě desetiletí se ale populace sobů zmenšila o více než polovinu.

Dříve žilo v této oblasti téměř pět milionů sobů, nyní je to jen 2,1 mi­lionu. Podobně jako u dalších druhů i v tomto případě je na vině globální oteplování. Změny počasí a vegetace, které přináší vyšší teploty, sobům škodí.

Vůbec nejhůře jsou na tom stáda ze severu Kanady a na Aljašce, kde v některých oblastech počet sobů klesl dokonce až o 90 procent, uvádí ve své zprávě Americká geofyzikální unie. Podle ní se dokonce jedná o nevratné změny.

"Všímáme si, že některé oblasti zasáhlo sucho, které je spojené právě s globálním oteplováním. A samotné oteplování zase vede ke změnám ve vegetaci," vysvětlil úbytek stád odborník na životní prostředí Howard Epstein z Univerzity ve Virginii.

Nejvíce ubývá lišejníků, kterými se sobi krmí. "Teplejší počasí znamená, že lišejníky nahrazuje jiná vegetace. Proto je lišejníků méně," dodal profesor pro BBC.

V oblasti také přibývá hmyzu, a zvířata tak musí vydávat stále více energie na to, aby se ho zbavila, což je oslabuje. Problémem také je, že místo sněhu spíše prší. Na zemi tak vzniká krusta tvrdého ledu, pod který se sobi nedostanou a nemohou se napást.