Zástupci téměř 200 států se po dvoutýdenním jednání v Polsku shodli na pravidlech uplatňování Pařížské dohody o klimatu z roku 2015, informovaly tiskové agentury.

Světová konference o klimatu COP24 měla původně skončit už v pátek, kvůli rozporům byla ale prodloužena.

Podle některých zpráv ze soboty byla dohoda již blízko, jiné zdroje ale informovaly o tom, že mezi zeměmi stále přetrvávají rozpory. Za hlavní úskalí, která se vynořila během posledních dní, označila agentura AP vytvoření fungujícího mezinárodního trhu s emisními povolenkami a otázku, zda by některé země mohly získat peníze za škody, které klimatické změny již způsobily.

Podle agentury Reuters několik unavených vyjednavačů v sobotu brzy ráno opustilo konferenční prostory v Katovicích, aby si alespoň na několik hodin odpočinuli. Někteří z přítomných ministrů údajně pracovali na odstranění sporů celou noc. Eurokomisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Caňete zůstával i ráno optimistický.

"Jednání o změně klimatu se protáhnou... Dokument, který učiní Pařížskou dohodu o klimatu akceschopnou, je ale na dosah ruky," napsal na Twitteru.

Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) v říjnu uvedl, že růst oteplování lze udržet na úrovni 1,5 stupně Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období, ale vyžadovalo by to rychlé a bezprecedentní změny v lidském chování. Schválení zprávy IPCC se o minulém víkendu stalo na katovické konferenci jablkem sváru. Spojené státy, Rusko, Saúdská Arábie a Kuvajt, tedy velcí producenti fosilních paliv, se postavily proti tomuto kroku.

Hlavním cílem 24. konference OSN o změnách klimatu (COP24) je přijetí pravidel, která by umožnila úplnou realizaci cílů pařížské klimatické dohody z roku 2015. Tou se vůdci zemí z celého světa zavázali udržet zvyšování teploty "výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně" v porovnání s teplotou v předindustriálním období, respektive proti období 1850–1900.

Růst teplot přitom už dosáhl hranice jednoho stupně a současné národní cíle týkající se emisí skleníkových plynů by podle odborníků oteplování zastavily až na hodnotě tří stupňů.

Konference, jíž se účastní téměř dvě stovky zemí včetně České republiky, začala v neděli 2. prosince plenárním zasedáním. Českou delegaci na COP24 vedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Jaké klíčové body vzešly z jednání, shrnuje britská BBC:

1. Nejdůležitější jsou pravidla

Eurokomisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Caňete vysvětlil, jak by nová pravidla měla fungovat. "Máme systém transparentnosti, systém podávání hlášení, máme pravidla pro měření našich emisí, máme systém pro měření dopadů našich politik ve srovnání s tím, co doporučuje věda," uvedl eurokomisař.

V rámci kontroly budou pravidla obsahovat rovněž i mechanismus k zajištění dodržování předpisů. Znamená to, že země, které nepředloží své zprávy včas, budou čelit vyšetřování. Nová pravidla budou "flexibilní" pro rozvojové země - ty se budou moci pravidlům přizpůsobit později.

2. Za vědu stojí za to bojovat

Jedna z největších hádek na klimatické konferenci se týkala vědecké zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Ten v říjnu uvedl, že růst oteplování lze udržet na úrovni 1,5 stupně Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období, ale vyžadovalo by to rychlé a bezprecedentní změny v lidském chování.

Skupina zemí, včetně Saúdské Arábie, Spojených států, Kuvajtu a Ruska, tedy velkých producentů fosilních paliv, odmítla studii IPCC "uvítat". Chtěli pouze, aby závěry konference říkaly, že státy zprávu "vzaly na vědomí".

Snahy o nalezení kompromisu skončily nejprve nezdarem. Ostatní země se ale nevzdaly, většina z nich totiž měla pocit, že uznání vědeckých závěrů je pro konferenci důležité. Nakonec tedy byla nalezena shoda a došlo k "uznání" činnosti IPCC.

"Vědecké závěry jsou znepokojivé, nenastalo ale jejich propojení s tím, že je třeba dělat (v boji se změnou klimatu) něco víc," uvedla Camilla Bornová z think-tanku E3G, který se zabývá ochranou životního prostředí. "Dohoda se na to dívá izolovaně. Je to elegantní kompromis, ale není to dostatečné," dodala.

3. Mezinárodní duch stále žije

Množství států se obávalo, že s nárůstem nacionalismu v mnoha zemích a s nedávným zvolením Jaira Bolsonara brazilským prezidentem bude mezinárodní spolupráce potřebná k řešení klimatických změn ohrožena. Pro mnoho zemí tak bylo dosažení dohody v Katovicích méně o technických pravidlech, ale více o ukázání toho, že mezinárodní duch stále žije a má svou váhu.

"Myslím, že krása multilateralismu spočívá v tom, že jde o úsilí všech," uvedla španělská ministryně životního prostředí Teresa Riberaová Rodríguezová. "A co jsme viděli je to, že všichni balíček podpořili, žádná země se nerozhodla, že ho bude blokovat. Je to velmi obtížné. Je to jako pořádat večírek pro 200 přátel a dát dohromady jen jediné menu, co budou všichni jíst. Není to jednoduché, ale máme to. A to je fantastické!" dodala.

4. Vítězství pro proces, ale nikoli pro planetu?

Zatímco vyjednavači si vzájemně gratulovali, jakou vykonali dobrou práci, pokud jde o sestavení pravidel, existuje mnoho kritiků, kteří mají pocit, že dohoda nejde dost daleko. Poukazují zejména na sílu vědy a veřejné uznání dopadů klimatických změn, které se letos projevily například vlnami veder a požáry.

Mnoho ekologických aktivistů se domnívá, že Katovice byly promeškanou příležitostí k radikální akci.

"Skončilo to spíše jako veletrh o obchodování s uhlím než dohoda o klimatu," komentoval to jeden z aktivistů Mohamed Adow s odkazem na snahy Polska a USA prosazovat na konferenci uhlí. "Nedali jsme najevo v dobré víře, zejména pro mladé, že bereme vážně to, co nám říká věda, a že na to reagujeme. Tento vzkaz nezazněl," dodal.

5. Objevují se nové hlasy

Jednou z nejpozoruhodnějších věcí na celé konferenci byla přítomnost energických mladých lidí v mnohem větší míře, než tomu bylo zvykem na podobných akcích v minulosti. Mladí lidé často vnímají klimatické změny jinak než ti starší, kteří ale tvořili většinu vyjednavačů přítomných v Polsku. Nejlépe to asi vystihl bývalý maledivský prezident a nyní hlavní vyjednavač Muhammad Našíd. "Za téměř deset let, co se účastním těchto klimatických vyjednávání, musím říci, že to nevypadá, že by se něco změnilo. Stále používáme ten starý, dinosauří jazyk. Stále říkáme to samé. Stále zmiňujeme ty stejné fádní body," dodal.

Asi nejzajímavějším proto bylo v tomto směru vystoupení patnáctileté švédské studentky Grety Thunbergové. Její poselství bylo rázné a stručné: "Nemůžeme vyřešit krizi, jestliže to za krizi nepovažujeme."

Související