Spojené státy tvrdí, že čínská společnost Huawei využila firmy Skycom k obchodu s Íránem, na který dříve uvalily sankce. O blízkém vztahu firem Huawei a Skycom informovala již v roce 2012 agentura Reuters. Skycom, který sídlí v Hong Kongu, prý přeprodával produkty, které Huawei koupila v Íránu, a na které Spojené státy uvalily embargo, uvádí server Quartz.

Zjištění agentury Reuters bylo znepokojilo hlavně americké banky, u kterých má Huawei účty. Ty totiž musí ze zákona zajistit, aby americké dolary nebyly využívány k jakýmkoli transakcím s Íránem. Huawei veškerá obvinění odmítá s tvrzením, že vše proběhlo v souladu s americkými zákony.

V prosinci roku 2018 byla v Kanadě na žádost Spojených států zatčena finanční ředitelka a zároveň dcera zakladatele čínské firmy Huawei Meng Wan-čou. Vztahy mezi USA a Čínou byly již před tímto krokem značně napjaté, čímž velká část společnosti zatčení odůvodňuje. V roce 2013 se Meng Wan-čou setkala s bankéři, které ujistila, že Huawei celý svůj podíl ve Skycomu prodalo. Ve skutečnosti ho ale koupila firma, která pod Huawei také spadá. Podle serveru Bloomberg v té době zaměstnanci Skycomu pracovali přímo pro Huawei, používali dokonce jeho e-mailové adresy. Pochybnosti také vzbuzuje zjištění, že jeden z nejvyšších manažerů ve Skycom pracoval zároveň v Huawei, a že hned několik Číňanů mělo přístup k bankovním účtům obou těchto firem. 

Americké banky finanční transakce podle prokurátorů schválily na základě podvodu ze strany čínské firmy a její finanční ředitelky. Na jaře roku 2017 obdržely všechny americké pobočky Huaweie předvolání k výslechu. Od té doby několik klíčových zaměstnanců z USA Huawei stáhlo a firma zakázala svým nejvyšším zástupcům Spojené státy navštěvovat. V důsledku všech těchto dosavadních kroků byla Meng Wan-čou v Kanadě zatčena a USA žádají o její vydání. 

Na základě kauce v hodnotě asi 7,5 milionu amerických dolarů byla nakonec z vězení propuštěna, zůstává však ve Vancouveru v domácím vězení, kde čeká, zda bude vydána ke stíhání v USA. V následujících měsících budou muset Spojené státy dodat přesné důkazy o její roli v ilegálních krocích její firmy, na začátku února by se mělo uskutečnit další stání u soudu. Pokud by skutečně vydána byla, hrozila by jí četná obvinění za snahu o defraudaci hned několika finančních institucí. Za každé toto obvinění by jí pak mohlo čekat až 30 let ve vězení. 

Související