Členka amerického Kongresu za stát Havaj Tulsi Gabbardová se bude ucházet o nominaci Demokratické strany na prezidentku Spojených států v roce 2020. Kandidaturu ohlásila v interview na stanici CNN. Veteránka z války v Iráku patří spíše k liberálnímu křídlu strany, uvedla v sobotu agentura AP.

Sedmatřicetiletá Gabbardová je prvním hinduistickým zákonodárcem zvoleným do Kongresu a také jeho prvním členem narozeným na území Americké Samoy. Do školy chodila ve státech New Hampshire a Iowa. Napsala paměti, které mají vyjít v květnu. V centru její kampaně budou stát "otázky války a míru".

Gabbardová, která je u demokratů populární zejména mezi liberály, se připojí k předpokládanému dlouhému pelotonu kandidátů této strany na prezidentskou funkci. Elizabeth Warrenová z Massachusetts vytvořila výbor, s jehož pomocí chce zjistit, zda se bude moci v roce 2020 o úřad šéfky Bílého domu ucházet. Nyní je na turné po těch státech unie, kde se budou demokratické primárky konat jako první.

Kandidatura Gabbardové se neobejde bez kontroverzí. V roce 2016 totiž politička vzbudila nevoli mezi demokraty, když se setkala s prezidentem Donaldem Trumpem v době mezi jeho zvolením a nástupem do funkce. Pohoršení spolustraníků vyvolala i její tajná cesta do Sýrie, kde se setkala s prezidentem Bašárem Asadem, který je obviněn z válečných zločinů a genocidy. Vyjádřila pochybnost, zda byl Asad zodpovědný za chemický útok proti civilnímu obyvatelstvu, který zabil desítky lidí a který přiměl Spojené státy zaútočit na syrské letecké základny. Gabbardová řekla, že své cesty nelituje a že považuje za důležité setkat se s protivníky, pokud "upřímně prosazujete mír".

Gabbardová byla jednou z předních členů Kongresu, která podporovala Sanderse v jeho kandidatuře proti Hillary Clintonové v demokratických primárkách v roce 2016.

Kandidaturu oznámil i Julian Castro

Někdejší ministr bytové výstavby ve vládě Baracka Obamy Julian Castro oficiálně oznámil kandidaturu na prezidenta Spojených států v sobotu večer. Texaský demokrat a syn mexických přistěhovalců je prvním Hispáncem, který usiluje o nominaci pro volby, do nichž zbývá ještě 22 měsíců.

"Kandiduji na prezidenta, neboť je čas na nového vůdce, je čas na novou energii a je čas znovu se zasadit o to, aby měli všichni Američané tytéž příležitosti, které jsem dostal já," prohlásil dnes podle agentury AP v San Antoniu 44letý vnuk přistěhovalců, kteří přišli do USA z Mexika.

Svou kandidaturu symbolicky oznámil ve městě, kde byl pět let starostou a které leží 300 kilometrů od hranic s Mexikem. Ty jsou kvůli sporu o stavbu hraniční bariéry prosazované republikánským prezidentem Donaldem Trumpem v centru pozornosti Američanů, jejichž vláda už v důsledku pře nemá 22 dní peníze na výplaty státních zaměstnanců.

Vůči Trumpovi se Castro vymezil mimo jiné v otázce imigrace, která je ústředním tématem současného prezidenta. "Říkáme ne budování zdi a říkáme ano budování komunity," prohlásil v narážce na Trumpovu bariéru na hranicích s Mexikem. S prezidentem se sice shoduje v tom, že americký imigrační systém potřebuje reformu, avšak podle Castra by měli mít přistěhovalci právo usilovat o azyl.

"Krutá politika této vlády vytváří skutečné a trvalé škody," prohlásil Castro v narážce na Trumpovu politiku nulové tolerance vůči imigrantům bez potřebných dokladů.

Americká média vykreslují Castra jako outsidera z chudých poměrů, který byl vychován hispánskou aktivistkou a ve 34 letech se vypracoval do pozice starosty sedmého nejlidnatějšího města v USA. Podle komentátorů není v očekávaném širokém poli konkurentů pro demokratické primárky, někteří však soudí, že by mu mohl pomoci fakt, že bude patrně jediným uchazečem s latinskoamerickými kořeny.

Kalifornská senátorka Kamala Harrisová, newjerseyský senátor Cory Booker, newyorská senátorka Kirsten Gillibrandová, senátor za Vermont Bernie Sanders a rovněž bývalý viceprezident Joe Biden kandidaturu teprve zvažují. Očekává se, že své rozhodnutí sdělí v nadcházejících týdnech.