Od soboty do středy pobýval v Moskvě japonský ministr zahraničí Taró Kóno. Jeho cílem bylo aktivizovat jednání o možném řešení problému Kurilských ostrovů. Ostrovy Kunašir, Iturup a Šikotan a ostrůvky Habomaj Japonsko označuje za "severní území" a neuznává ruskou suverenitu nad nimi. Na což Moskva krčí rameny a říká, že dokud není mírová smlouva o konci válečného stavu z druhé světové války (!), rozhodně nic vracet nebude. V této slepé uličce je situace od roku 1956. Tehdy se obě strany dohodly, že dva severnější (a větší) ostrovy dostane Rusko, zbývající vrátí Japonsku. Tokio ale nakonec z dohody vycouvalo.

Nyní se však blýská na lepší časy. Ruský prezident Vladimir Putin a japonský premiér Šinzó Abe se loni v listopadu domluvili na aktivnějším tempu rozhovorů na základě deklarace z roku 1956, což by znamenalo, že Moskva je ochotna dva ostrovy vrátit. Abe dokázal přesvědčit japonské veřejné mínění, že dva ostrovy jsou lepší než nic. Podle průzkumů z konce loňského roku si 36 procent dotazovaných myslelo, že nemá smysl žádat všechny čtyři ostrovy. Před pěti lety vstřícný postoj zastávalo o polovinu méně dotazovaných.

V Rusku je možné předání ostrovů nepopulární. Proti je přes 74 procent tázaných. Opoziční Levá fronta již začala svolávat protestní demonstrace proti "výprodeji vlasti". Jenže nic není rozhodnuto. Moskva požaduje garance, že Američané neumístí na vrácených ostrovech žádné vojenské základny. Což by nejspíš znamenalo změnu japonsko-americké smlouvy o zajištění bezpečnosti. Stejně tak Kreml žádá, aby Japonsko vytvořilo "kvalitativně novou atmosféru ve vzájemných vztazích", čti zrušilo i ty symbolické sankce, ke kterým se Tokio připojilo po ruské anexi Krymu. Práce pro diplomaty je více než dost.