Žádné zvláštní problémy nemuseli řešit srbští a ruští diplomaté během státní návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Bělehradu. Přinejmenším na oficiál­ní úrovni vztahy mezi Ruskem a Srbskem asi nemohou být lepší. Bělehrad totiž velmi oceňuje, že Moskva stála a stojí na jeho straně v balkánských konfliktech, včetně sporu o uznání nezávislosti Kosova. "Putinovi musíme poděkovat za to, že uznává nezávislost a suverenitu Srbska. A také že chápe, jakému tlaku Srbsko čelí, aby se odvrátilo od Ruska, vstoupilo do NATO a účastnilo se nejrůznějších kampaní proti Rusku. Ale Srbsko to neudělalo," prohlásil srbský prezident Aleksandar Vučić před Putinovým příjezdem.

Podle srbských sociologických průzkumů je Vladimir Putin s 57 procenty nejpopulárnějším zahraničním politikem, druhý je čínský prezident Si Ťin-pching s 36 procenty, německá kancléřka Angela Merkelová na třetí pozici má o šest procent méně. Opozice proto Vučiče obviňuje, že se snaží Putinovu návštěvu zneužít k upevnění své v poslední době klesající popularity. Už více než měsíc se v Bělehradu a dalších srbských městech konají každý víkend desetitisícové demonstrace, protestující proti korupci a rostoucím autoritativním tendencím srbského prezidenta. Jeden z lídrů opozice, předseda pravicové strany Dveri Boško Obradović, vyzval Putina, aby se kvůli objektivitě setkal v parlamentu i s opozicí. To se ovšem nestalo.

Skeptici upozorňují, že kromě politických gest si obě země nemají mnoho co nabídnout. Ekonomická spolupráce stagnuje a Srbové sice slovně vyjadřují věrnost Moskvě, ale současně chtějí vstoupit do Evropské unie. Rusko také podle zmíněného průzkumu není ani v první patnáctce zemí, kam by se Srbové rádi přestěhovali. O tom se ale během příjezdu ruského prezidenta do Srbska nemluvilo. Přinejmenším veřejně.