Britská premiérka Theresa Mayová měla v pondělí poslancům předložit svůj plán B – tedy jakým způsobem by mělo Spojené království odejít z Evropské unie. Poslanci ji k tomu vyzvali poté, co minulý týden drtivou většinou hlasů zamítli její původní návrh dohody o podobě brexitu.

Mayová ale žádný nový dokument nepředstavila. Oznámila, že ho bude teprve hledat – tentokrát to ale chce udělat společně se svými kritiky.

"Budu se snažit nalézt nejširší možnou shodu," prohlásila Mayová s tím, že chce jednat se všemi skupinami v parlamentu – tedy s opozicí i s poslanci za její vlastní konzervativní stranu, kteří minulý týden hlasovali proti smlouvě, kterou dojednala s unií, a tím ji potopili.

Premiérka chce, aby z těchto rozhovorů vzešel jasný závěr, co by se v dokumentu mělo změnit, aby se pro poslance stal přijatelným. Britští politici totiž sice odmítli dohodu Mayové, na žádné jiné se ale shodnout nedokázali.

"Se závěry z této debaty se opět obrátím na Evropskou unii," dodala Mayová. To znamená, že bude pokračovat ve své dosavadní snaze, aby EU souhlasila se změnami v původní dohodě o podobě brexitu, kterou britský parlament odmítl.

V praxi jde především o ty pasáže původní dohody, které se týkají irského ostrova. Spojené království i EU se chtějí vyhnout tomu, aby bylo po brexitu nutné obnovit hranice mezi Irskem, které jako samostatný stát zůstává v unii, a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království a z EU odchází.

Otázkou je, jak to udělat. Mayová se s unií domluvila, že stav bez hranic bude garantovat definitivní dohoda o volném obchodu, o které se s EU chystá začít vyjednávat okamžitě po britském vystoupení. Taková jednání ale můžou trvat řadu let. Pokud by se protáhla, Británie se zavázala k takzvané pojistce - i po brexitu zůstane členem evropské celní unie.

Kritikům Mayové se ale nelíbí, že v rámci celní unie by Londýn musel respektovat řadu evropských pravidel, i když by na jejich podobu už neměl vliv. Mayová namítá, že členství v celní unii je skutečně jen pojistkou pro případ, že by se jednání o obchodní smlouvě protáhla. Británie navíc členem celní unie případně bude jen po omezenou dobu.

Odpůrce ale přesvědčit nedokázala – parlament její plán dohody minulý týden odmítl o 230 hlasů, což byla největší porážka vlády v Dolní sněmovně v moderních britských dějinách.

Odpůrci pojistky pro Irsko požadují stanovení jasného data konce její platnosti. A chtějí taky, aby ji Londýn mohl jednostranně vypovědět. Dá se očekávat, že právě tyto požadavky během následujících dní Mayové zopakují. Premiérka by je tedy měla v Bruselu předložit ostatním státům unie.

Ty ale tvrdí, že zásadní změny v právně závazné dohodě o podobě brexitu nejsou možné. Upozorňují, že jednání o dokumentu trvala skoro dva roky a jsou kompromisem mezi požadavky 27 členských zemí a Británie. Irské pojistky se odmítají vzdát s tím, že případná obnova hranic by mohla znovu zažehnout irskou občanskou válku, která skončila před 20 lety. Toto riziko připouští i Londýn.

Státy EU Britům nabízejí pouze vysvětlující deklaraci, v níž zdůrazňují, že se budou co nejvíc snažit včas dojednat definitivní smlouvu o volném obchodu, aby na britské členství v evropské celní unii vůbec nemuselo dojít. A pokud by se to přece jen stalo, chtějí, aby Británie byla členem po co možná nejkratší dobu. Domácím kritikům Mayové to, aspoň zatím, nestačí.

Plán premiérky na jednání s opozicí i "odbojnými" konzervativci a následnou snahu přesvědčit EU odmítl lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Podle něj Mayová musí svůj přístup úplně změnit, protože "se nezdá, že by svou dohodu o podobě brexitu mohla prosadit".

Labouristé prosazují, aby měla Británie po brexitu k EU blíž, něž jak vyjednala Mayová. Chtějí, aby Londýn zůstal členem evropské celní unie natrvalo.

Corbyn ale s Mayovou odmítá jednat o tom, jak by britský plán brexitu měl konkrétně vypadat. Chce, aby premiérka nejdříve vyloučila, že dojde k takzvanému "divokému" brexitu, tedy že Británie z unie 29. března odejde bez jakékoliv dohody.

Mayová ale upozorňuje, že vyloučit brexit bez dohody lze jen dvěma způsoby – poslanci buď musí nějakou dohodu odhlasovat, nebo vystoupení z unie úplně odvolat.

Druhou možnost Mayová odmítá, podle ní by šlo o "zradu výsledků referenda".

Premiérka rovněž nechce unii požádat o odložení brexitu, aby měli britští politici víc času domluvit se, co vlastně chtějí. Několik poslanců z obou hlavních politických stran ale předložilo návrh, aby parlament mohl vládu k žádosti o odklad brexitu přinutit, pokud by "divoký" brexit skutečně hrozil.

S případným posunutím data brexitu by musely jednomyslně souhlasit všechny státy EU.

O prohlášení, které v pondělí Mayová v parlamentu přednesla, budou poslanci hlasovat příští týden v úterý 29. ledna. Premiérka ale oznámila, že ještě nepůjde o právně závazný verdikt. Vláda chce, aby k takovému závaznému hlasování došlo až v únoru. Do té doby chce ještě Mayová jednat s jednotlivými britskými poslanci i se státy EU.

Související