Historie se opakuje. Když se francouzský prezident Emmanuel Macron předloni v květnu ujal moci, sliboval, že demonstrantům nikdy neustoupí. Navzdory stávkám a protestům prý prosadí své reformy. Ne vždy je ale snadné podobné sliby naplnit. Momentálně tak Macron zařazuje zpátečku, stejně jako před časem jím kritizovaní předchůdci Nicolas Sarkozy či Francois Hollande.

Od poloviny listopadu v zemi demonstrují žluté vesty. Hnutí vzniklo spontánně, původně na protest proti vysokým cenám pohonných hmot. Rychle se ale rozšířilo, nespokojené lidi spojil odpor k tomu, že si za své peníze mohou koupit čím dál méně zboží či služeb. Demonstrace sice oslabují, minulou sobotu se jich po celé zemi účastnilo zhruba 80 tisíc lidí, problémem je ale násilí, které protesty provází.

Pod tlakem demonstrací Macron ustoupil. Nejprve odvolal plánované zvýšení ceny paliv, později zvýšil i minimální mzdu.

Ani to ale nepomohlo. Prezident, který se chtěl jako reformátor zapsat do dějin Francie, odolávající obvykle velkým změnám, teď oslabuje. A žluté vesty chystají další, už jedenáctou protestní sobotu. Jeden z jejich neformálních lídrů, řidič kamionu Eric Drouet, dokonce Macronovi vyhrožuje, že pokud je nepřijme, nastane dosud nevídaná demonstrace, nazvaná "žlutá noc".

Macronovi tak nezbývá než hledat cesty, jak se vyhrabat z problému, do kterého se dostal. Snaží se zlepšit svoji image, často se mu ale povede faux pas, které může některé Francouze utvrdit v tom, že je to opravdu "prezident bohatých", který žije odtržený od jejich skutečných problémů.

Podobně nešťastně začala i jeho velká národní debata, v níž se mají Francouzi vyjádřit k tématům, jako jsou daně nebo imigrace.

Macron při jejím slavnostním otevření prohlásil, že lidem, kteří jsou ve finanční nouzi, je třeba "připomenout jejich odpovědnost, protože někteří systém jen zneužívají".

Související