Rusko rovněž odstupuje od smlouvy s USA o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Na setkání s ministry zahraničí Sergejem Lavrovem a obrany Sergejem Šojguem to v sobotu řekl prezident Vladimir Putin, informovala agentura TASS. Podle agentury Reuters Putin souhlasí s návrhem ministerstva obrany začít vyrábět nadzvukovou raketu středního doletu. Žádné rakety ve světě ale Moskva podle prezidenta nerozmístí, pokud tak neučiní USA.

Spojené státy již v pátek oznámily odstoupení od smlouvy INF. Podle Washingtonu ji totiž Moskva porušuje. Rusko to odmítá. Americkým krokem se spustila půlroční výpovědní lhůta, během níž je ještě možné o osudu dohody jednat.

"Budeme postupovat následovně: Naše odpověď bude zrcadlová," uvedl podle agentury TASS Putin s tím, že stejně jako USA i Rusko od INF odstupuje.

Prezident zároveň nařídil, aby ruští diplomaté přestali iniciovat jednání o smlouvě se Spojenými státy. Rozhovory podle něj nicméně Rusko nadále vítá. "Všechny naše návrhy, stejně jako předtím, zůstávají v této oblasti na stole a dveře pro rozhovory jsou otevřené," řekl Putin.

Rusko podle prezidenta bude po odstoupení od smlouvy INF vyrábět nové zbraně, nenechá se ale zatáhnout do nových nákladných závodů ve zbrojení. Putin zároveň slíbil, že Rusko nerozmístí zbraně středního a krátkého doletu v Evropě ani jiných částech světa, dokud tak neučiní Spojené státy.

Čínská vláda vyzvala Spojené státy a Rusko, aby spor kolem smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) vyřešily dialogem.

"Čína nesouhlasí s americkým vystoupením a vyzývá Spojené státy a Rusko, aby spory náležitě vyřešily konstruktivním dialogem," citovala agentura AP prohlášení čínského ministerstva zahraničí. Rozhodnutí americké vlády odstoupit od raketové dohody by podle Pekingu mohlo spustit "neblahé následky".

Babiš s Petříčkem doufají v dohodu

Premiér Andrej Babiš (ANO) není rád, že Spojené státy a poté i Rusko odstupují od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Doufá, že obě velmoci zasednou ke stolu a domluví se, že v likvidaci jaderných zbraní budou dál pokračovat, sdělil v sobotu Babiš. Svět podle něj stojí před řadou jiných globálních problémů a neměl by se vracet do éry studené války a každodenní atomové hrozby.

"Zažili jsme studenou válku, kdy nad světem visela hrozba použití jaderných zbraní každý den. Nechceme se přece vracet do takové doby a zažívat znovu podobné hrozby. Amerika by měla s Ruskem zasednout za jeden stůl a domluvit se, že v likvidaci jaderných zbraní budou pokračovat. Svět musí řešit mnoho jiných konfliktů, válku v Sýrii, obecně nestabilitu na Blízkém východě nebo migrační vlnu z Afriky. Řešit ještě jadernou hrozbu by byl pro svět další velký problém," sdělil v sobotu premiér.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) už v pátek vyjádřil přání, aby smlouva INF dál platila, záleží ale podle něj na postoji Ruska. "Jediná cesta však v této chvíli vede skrze konkrétní opatření ze strany Ruska," napsal ministr na Twitteru. Česká republika také spolu s ostatními spojenci v NATO opětovně vyzvala Rusko k dodržování této smlouvy.

NATO odvetné kroky nechystá

Severoatlantická aliance nemá v úmyslu rozmístit v Evropě nové jaderné rakety. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg to řekl německé televizi ZDF v reakci na páteční oznámení Spojených států, že odstupují od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. K rozmístění nových amerických raket s jadernými hlavicemi v Evropě vyzval v pátek polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz.

"Nemusíme zrcadlově dělat to, co dělá Rusko, a nemáme ani v úmyslu rozmístit v Evropě nové pozemní jaderné zbraně," uvedl Stoltenberg. "Máme ale mnoho jiných možností, kterými se zabýváme," dodal v rozhovoru s ZDF.

Rusko porušení smlouvy, ze kterého ho USA podezřívají, popírá a vyhradilo si právo na odvetnou reakci a opatření. Odstoupení USA od smlouvy podle pátečního vyjádření mluvčí ruské diplomacie Marije Zacharovové nesouvisí s Ruskem, ale s americkou strategií vyvázat se ze závazků v různých oblastech.

Také podle Stoltenberga Rusko smlouvu INF porušilo, a to tím, že rozmístilo nové rakety. "Je těžší je najít, jsou mobilní, mohou zasáhnout evropská města a mají jaderné schopnosti," uvedl Stoltenberg, podle nějž se kvůli novým ruským raketám snížil práh pro použití jaderných zbraní.

"Musíme ale jasně říct, že máme i ve světě bez smlouvy INF hodnověrnou schopnost odstrašit a bránit se," zdůraznil dále Stoltenberg. Na to, aby se činily nějaké konkrétní závěry, je podle něj ještě příliš brzy. "Ale už teď mohu říci, že budeme jednat zodpovědně, že to bude adekvátní reakce, obranná a přiměřená, nebudeme ale nutně zrcadlově dělat to, co právě Rusko dělá," zdůraznil generální tajemník NATO. Aliance podle něj nadále počítá i s iniciativami na kontrolu zbrojení.

Spojené státy nyní na evropském kontinentu žádné rakety s jadernými hlavicemi nemají. Pro jejich rozmístění se v německém časopise Der Spiegel vyslovil v pátek šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz. Moskva podle něj jiný signál nepochopí, rozumí jen řeči síly.

Smlouva INF uzavřená v éře prezidenta USA Ronalda Reagana a sovětského reformního vůdce Michaila Gorbačova ukládá oběma státům zlikvidovat rakety s doletem 500 až 5000 kilometrů. Jako jediná v dějinách se tak vztahuje na celou třídu zbraní. Sovětské rakety tehdy byly i na československém území.

Související