Sněmovna reprezentantů schválila nadstranický návrh zákona, který má předejít opětovné platební neschopnosti federálních úřadů. Oznámily to tiskové agentury. Rozpočtový kompromis podpořilo 300 zákonodárců, 128 hlasovalo proti.

Přijatý zákon, který již dříve schválil jasnou většinou i Senát, počítá s poskytnutím jen 1,4 miliardy dolarů na bezpečnostní opatření na hranici s Mexikem, přestože prezident Donald Trump požadoval 5,7 miliardy (bezmála 130 miliard korun).

Bílý dům již avizoval, že prezident zákon podepíše, ale vyhlásí stav nouze, což mu umožní poskytnout další peníze na stavbu zdi na jižní hranici - bude je moci čerpat z krizových fondů.

Pokud americký prezident tento krok skutečně učiní, očekává se, že to vyvolá vlnu žalob s cílem krizové opatření zrušit.

Demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová již na dotaz novinářů uvedla, že právní kroky zváží. Dodala, že demokraté zareagují adekvátně.

Americká média s odvoláním na zdroje z prezidentské kanceláře píší, že Trump v pátek dopoledne místního času (v 16:00 SEČ) v projevu z Bílého domu oznámí, že na posílení ochrany jižní hranice USA hodlá vynaložit osm miliard dolarů (183 miliard korun).

Zbytek výdajů hodlá prezident odčerpat z fondů na boj s šířením drog a z rozpočtu Pentagonu. Cestu k financím mu mají otevřít exekutivní rozhodnutí, mimo jiné vyhlášení stavu nouze.

Trump se s Kongresem, jehož Sněmovnu reprezentantů ovládají demokraté, dlouhodobě pře o peníze na zeď či jinou bariéru, která má čelit nelegálnímu postupu migrantů přes mexicko-americkou hranici.

Konflikt na přelomu roku vyvrcholil více než měsíčním zablokováním části federálních úřadů, které neměly peníze na svůj provoz. Financování úřadů bylo dočasně obnoveno, ale od soboty krize opět hrozí, pokud by Kongres nepřišel s dlouhodobým finančním plánem. Na něm se demokraté s republikány nakonec dohodli.

Nadstranický návrh ale neobsahuje uvolnění 5,7 miliardy dolarů na stavbu betonové zdi nebo ocelového plotu na mexicko-americké hranici, ale jen 1,4 miliardy dolarů. Tyto peníze stačí na vybudování necelých 90 kilometrů hraničních bariér oproti Bílým domem předpokládaným 320 kilometrům.

Nejmenovaný zdroj agentuře Reuters sdělil, že Bílý dům již určil 2,7 miliardy dolarů z fondů, které chce po vyhlášení stavu nouze využít.

Vyhlášení stavu nouze, které je rovněž exekutivním příkazem, není v americké politické praxi žádnou výjimkou. Prezident Bill Clinton ho vyhlásil sedmnáctkrát, George Bush mladší třináctkrát a Barack Obama dvanáctkrát. Od roku 1978 bylo v USA vyhlášeno 58 stavů nouze, z nichž 31 zůstává v platnosti, napsala agentura AP.

Důvody dřívějších prezidentů ale byly diametrálně odlišné od příčin, které k vyhlášení stavu nouze přivádějí Trumpa. Šlo například o reakci na teroristické útoky v roce 2001 či na pandemii chřipky z roku 2009, o zablokování majetku cizinců porušujících lidská práva nebo o odpověď na provokace Kremlu.

Trumpovy motivy jsou ale odlišné. "Aby prezident vyhlásil stav nouze kvůli vnitrostátnímu infrastrukturnímu projektu, který navíc Kongres výslovně odmítl financovat, je krajně neobvyklé," konstatoval právní expert Andrew Boyle.

Očekávají se vleklé soudní spory a zřejmě i odmítavé rezoluce Kongresu, kde Trumpův záměr kritizují nejen demokraté, ale i nevelká část republikánů.

Demokraté už ve čtvrtek Bílý dům před vyhlášením stavu nouze naléhavě varovali. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová a šéf poslanecké frakce demokratů v Senátu Chuck Schumer v prohlášení uvedli, že by to byl "akt bezpráví a hrubé zneužití prezidentských pravomocí". Žalobu prý připravují generální prokurátoři států unie, které ovládají demokraté.