Česká eurokomisařka Věra Jourová představila výsledky prvního unijního testování produktů z minulého roku. Z pilotního testování se u 64 potravin podařilo odhalit dvacet s dvojí kvalitou potravin. Výsledky mají nyní k dispozici členské státy. Jourová v pondělí ale oznámila, že pokud ani potom firmy dobrovolně nesjednotí složení produktů, začne o nich informovat veřejnost.

Její vyjádření souvisí s blížícím se hlasováním o nové evropské legislativě. Směrnice o nekalých obchodních praktikách má zakázat prodej potravin v různých evropských zemích pod stejnou značkou, ovšem s výrazně odlišným složením. Firmám, které to poruší, může hrozit sankce až do výše čtyř procent jejich ročního obratu, kterého dosáhly v každé z dotčených zemí. Nyní ale těm, kteří nebudou mít pro jiné složení dobrý důvod, hrozí i negativní reklama.

"Dříve jsem slíbila, že nebudu jmenovat, dokud nebudeme mít důkazy na základě jasného objektivního testování. Ale pokud je máme a oni nebudou ochotni recepturu změnit, tak dokud budu ve funkci, jsem připravená to komunikovat všemi možnými prostředky," řekla v pondělí Jourová u kulatého stolu při setkání s obchodními řetězci.

Zároveň je také připravená i na pozitivní reklamu. V minulosti už dokonce jmenovala produkty a řetězce, které se rozhodly se dvojí kvalitou potravin skoncovat.

Věří také, že podmínkou nové legislativy bude posílení spolupráce národních inspekčních orgánů. Myšlence jednotné "evropské" obchodní inspekce se ale brání. "Čekáme od spotřebitelů, že budou hlásit zjištění o dvojí kvalitě potravin. A jaká je solidarita mezi firmami, to nevím, jestli na sebe dokážou práskat," dodává s tím, že hlavně tlak spotřebitelů je v této problematice velmi důležitý.

Jourová nevěří, že existuje "jiný typ špíny"

Jourová věří, že se legislativa dvojí kvality potravin stihne schválit do evropských voleb, tedy do letošního května. Směrnice se ale nezaměřuje pouze na potraviny, ale na všechny produkty, které se tváří stejně, ale jejich složení se liší. Komise podle Jourové bude mít letos hotovou metodiku pro testování drogistického zboží, na které obdržela stížnosti především u zubních past a pracích prášků. "Stížnosti chodí hlavně z pobaltských zemí. Neuspokojilo mě vysvětlení některých značek, že máme na východě Evropy jiný typ špíny," komentuje vyjednávání se značkami komisařka.

Téma se dostalo na půdu Evropské unie v roce 2015. Od té doby bylo podle Jourové nutné projít dlouhým procesem, kdy západním zemím přišlo, že se vlastně o problém nejedná. U kulatého stolu komisařka zdůraznila, jak byla důležitá vyjednávání i mimo oficiální zasedání.

Například na obědě měla svou německou kolegyni upozornit na to, že má přece k obědu stejně velkou a stejně kvalitní rybu jako ona. V Bruselu uspěla také s vyprávěním, jak jela s babičkou v roce 1989 poprvé přes hranice nakupovat. "Když jsme tu čokoládu a kafe z Rakouska přivezli domů, celá rodina se na to přijela podívat," vzpomíná eurokomisařka a dodává, že jídlo z dovozu samozřejmě chutnalo mnohem lépe. Třicet let po pádu železné opony by si podle ní ale měla jednotná Evropa podobné praktiky odpustit.

Související