Máme po Oscarech. Kouzlo nechtěného se vloudilo do této jednoduché věty – udílení Oscarů skončilo takovým způsobem, že se neodbytně vnucuje otázka, k čemu to bylo. Kdo vyhrál, není podstatné, jisté – podle článků o této akci – je, že umění a film to v žádném případě nebyly. Zvítězila politická korektnost, dnes místo tohoto výstižného označení máme přehršel jednotlivých komponent od rasismu přes xenofobii po #MeToo.

Za všechny ohlasy jeden výstižný perex: "Americká filmová akademie se poučila z minulých let a udělovala ceny napříč všemi odstíny pletí a ras. Slavnou sošku si domů letos odnáší historicky nejvyšší počet oceněných černošského, asijského, arabského a latinskoamerického původu, včetně žen." Líp se to nedá říct, "konec nadvlády bílých mužů" je taky hezký, ale moc přímočarý. Zatím. Na všechno dojde.

Je to asi rok, co jsem zaznamenal nárůst proklamace, že menšiny je třeba chránit. Do té doby se samozvaní napravovatelé společenských křivd zmohli na problematickou pozitivní diskriminaci, která přece jen příliš bije tím druhým slovem do očí. Tenkrát se propíral v médiích letní čas a postoj EU. Odpůrci se vytasili s ochranou menšin – problémy s letním časem má prý 20 procent lidí. Takže slabé je třeba chránit.

Zbývá vám ještě 50 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaká práva jsou reálně vymahatelná?
  • Jak člověka může pronásledovat neuvážený výrok z minulosti?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se