Americký prezident Donald Trump a severokorejský vůdce Kim Čong-un nedosáhli na svém druhém summitu ve vietnamské metropoli Hanoji žádné dohody. Oznámil to ve čtvrtek Bílý dům s tím, že jednání by měla v budoucnu pokračovat.

"Severokorejci chtěli, aby byly zrušeny všechny sankce vůči KLDR, to jsme nemohli udělat," uvedl Trump po dvoudenním jednání s Kimem, které ve vietnamské metropoli skončilo bez dohody. "Někdy musíte odejít z jednání, a to byla ta chvíle," poznamenal Trump. Původně mělo být v Hanoji podepsáno společné prohlášení, ceremonie se ale neuskutečnila. Stejně tak byl zrušen i plánovaný společný oběd obou státníků.

"(Kim Čong-un) má určité představy, které ale neodpovídají těm našim," vysvětloval Trump na tiskové konferenci, proč schůzka skončila dříve a bez dohody. Postoje obou stran jsou nicméně podle něj "bližší" než před rokem. "V tuto chvíli jsme se ale rozhodli z jednání odejít," dodal.

Jak americký prezident upřesnil, Kim Čong-un vyjádřil ochotu uzavřít nejvýznamnější jaderné zařízení v Jongbjonu. Výměnou za to chtěl zrušení všech sankcí. Na to však americká strana odmítla přistoupit. Cílem Spojených států je celkové jaderné odzbrojení Severní Koreje. Dokumenty k podepsání byly podle Trumpa připraveny. "Chtěl jsem to ale udělat správně. Někdy je lepší udělat to správně než rychle," dodal.

Právě z Jongbjonu podle expertů pochází obohacený uran a plutonium použité při předchozích šesti severokorejských jaderných testech. Uzavření střediska by mělo zahrnovat rozebrání starého jaderného reaktoru a neutralizaci nového, napsal deník The New York Times. Celý, podle expertů nesmírně složitý proces by měl proběhnout pod kontrolou mezinárodních inspektorů.

I bez dohody nicméně severokorejský vůdce podle Trumpa slíbil, že nebude pokračovat v jaderných a raketových zkouškách. "Věřím mu a doufám, že své slovo dodrží," dodal americký prezident.

"Přál bych si, abychom se dostali dál, ale stále jsem optimista," komentoval jednání americký ministr zahraničí Mike Pompeo, který na tiskové konferenci vystoupil po Trumpově boku. Americká strana podle něj žádala Kima o více ústupků, "on ale nebyl připraven to udělat".

Podle Trumpa jsou nicméně postoje obou zemí "bližší" než před rokem. "V tuto chvíli jsme se ale rozhodli z jednání odejít," dodal s tím, že ale doufá, že se s Kimem v budoucnosti opět setká na dalším summitu. "Může to být brzy," nechal se slyšet prezident USA. 

Trump na tiskové konferenci také odpovídal na dotaz, jestli s Kimem řešil smrt amerického studenta Otto Warmbiera, který zemřel v roce 2017 krátce po propuštění ze severokorejského zajetí. "Nevěřím, že by Kim dopustil, aby se něco takového stalo… Řekl mi, že o tom nevěděl, a já jsem ho vzal za slovo," sdělil americký prezident.  

Trump po tiskové konferenci ihned odletěl zpátky do Spojených států. Kim Čong-un médiím žádné vyjádření neposkytl. Podle vietnamské diplomacie ho nyní čeká dvoudenní návštěva Vietnamu; bližší informace o jeho programu nebyly zveřejněny.

Hlavním tématem rozhovorů mělo být odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova. Spekulovalo se rovněž, že se oba vůdci mohli dohodnout na vyhlášení konce korejské války, která skončila v roce 1953 pouze podpisem příměří, nikoli uzavřením řádné mírové smlouvy.

Kim před zrušením ceremonie uvedl, že by uvítal otevření amerického styčného úřadu v metropoli KLDR Pchjongjangu. Také šéf Bílého domu tento krok označil za "dobrý nápad" a dodal, že by se mělo jednat o reciproční opatření. Kim rovněž před novináři zopakoval svou ochotu vzdát se jaderných zbraní, napsala agentura Reuters.

Vůdce KLDR následně prohlásil, že by na summit s Trumpem nepřijel, kdyby nebyl připraven slib denuklearizace Korejského poloostrova splnit. "Kdybych to nebyl ochoten udělat, tak bych tu nebyl," odpověděl Kim na dotaz jednoho z amerických reportérů, zda je ochoten podniknout kroky k denuklearizaci.

Severokorejci od Spojených států také chtěli ústupky, které by pomohly oživit jejich ekonomiku. Jednou z možností je, že by USA daly zelenou obnově mezikorejských hospodářských projektů. Znovuotevřena by tak mohla být společná korejská průmyslová zóna Kesong na severokorejské straně hranice, kde jihokorejské továrny dříve zaměstnávaly 55 tisíc Severokorejců. Pro KLDR byl Kesong důležitým zdrojem tvrdé měny, z čehož těžil hlavně úzký okruh představitelů režimu. Jižní Korea zónu uzavřela v roce 2016 v reakci na severokorejské raketové a jaderné testy.

Média si všimla toho, že Kim Čong-un patrně vůbec poprvé odpověděl na dotaz zahraničního novináře.

Otázku položil reportér amerického listu The Washington Post David Nakamura, který zjišťoval, zda Kim věří v možnost dosažení dohody s Trumpem. "Na odpověď je teď příliš brzy, ale nejsem v tomto ohledu pesimistický," odvětil Kim.

Podle britského listu The Guardian je možné, i když poměrně nepravděpodobné, že severokorejský diktátor již během svých cest do Číny reagoval na dotaz některého z čínských novinářů. Nepochybně ale do čtvrtku neodpověděl na žádnou otázku západního reportéra, píše The Guardian.

Podle agentury AP byl severokorejský diktátor rovněž postaven před otázku, zda s Trumpem hovořili o lidských právech, z jejichž rozsáhlého porušování je Kim Čong-un obviňován. Trump ale dotaz zodpověděl místo něho. "Mluvíme o všem," řekl novinářům.

Během schůzky přitom Trump zopakoval své víkendové prohlášení, že na proces jaderného odzbrojení KLDR nespěchá. Ocenil zároveň, že Severní Korea zastavila své nukleární a raketové testy. "Nespěchám. Rychlost není důležitá. Důležité je, abychom dospěli k dobré dohodě," řekl.

Trump na závěr dodal, že doufá, že současný konflikt mezi Indií a Pákistánem v Kašmíru se blíží ke konci. Při tiskové konferenci bez dalších podrobností uvedl, že o tom má "celkem slušné" zprávy.

Nedosažení dohody nemusí podle expertů, které citovala agentura Reuters, znamenat selhání. "Nedosažení dohody dnes neznamená, že nějaká dohoda nebude ani v následujících měsících," uvedl jihokorejský odborník Lim So-ho. Podle Davida Kima z washingtonského Stimson Center je důležité, aby obě strany chtěly pokračovat v rozhovorech. Jestliže tomu tak bude, můžeme v budoucnu očekávat "určitý pokrok", soudí tento expert.

Jižní Korea ovšem lituje, že americký prezident a vůdce KLDR při své schůzce nedosáhli dohody. Jak uvedl ve svém prohlášení úřad jihokorejského prezidenta, oba vůdci nicméně "učinili významný pokrok". Trumpova ochota pokračovat v dialogu je pak příslibem, že v budoucnu dojde k dalšímu summitu, doplnil Soul podle agentury Reuters.

Předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) si myslí, že nedosažení dohody je mimo jiné dáno nevýkonnou administrativou na obou stranách. Stejně jako místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek nebyl překvapen, že summit ve vietnamské Hanoji skončil bez výrazného průlomu.

Administrativa je podle Zaorálka slabá nejen na severokorejské straně, ale i na americké. "Protože tam byli odejiti hlavní experti na Severní Koreu, tak se nelze divit, že to dělají lidi, kteří nejsou ani znalci. Proto mám od začátku pochyby, že jsou schopni připravit něco, co přinese výsledek," řekl. "Dosáhnout výsledku v takových jednáních je velmi obtížné, chce to mít velmi dobře promyšlený plán a domluvit se na určitém harmonogramu, který pak plní obě strany," doplnil. Přesto podle něj nebylo jednání bezvýznamné, důležité bylo zejména pro Jižní Koreu.

"Obě dvě strany mají úplně nerealistické představy o tom, co chtějí, a nejsou schopny si je sdělit a ani se poslouchat," poznamenal Zaorálek. Hrozí tak určitá frustrace, jež může vést naopak ke zhoršení vztahů, míní. Požadavky obou stran neumožňují přijatelnou dohodu, která by otázku jaderných zbraní na Korejském poloostrově definitivně vyřešila, také podle místopředsedy Pirátů Mikuláše Peksy. "Současný politický pat nelze podle mého názoru prolomit bez diskuse o liberalizaci režimu KLDR, rozvojové spolupráci a dalších tématech," konstatoval.

"Po nedokončeném summitu oceňuji rozhodnost a jasný postoj amerického prezidenta. Nelze žádat zrušení sankcí a zároveň si ponechat byť jen část nukleárního programu. Domnívám se, že právě jasná slova a jasné požadavky jsou asijským politickým vůdcům dobře srozumitelné," míní lidovecký poslanec Jiří Mihola. Nerozuměl ale Trumpovým slovům na adresu Kima jakožto schopného politika. "Ale možná to byl jen diplomatický tah, nebo nepřesná interpretace médií," uvedl Mihola.

Podobně se vyjádřil první místopředseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan. "Je vidět, že diplomacie Donalda Trumpa postavená jen na divadelním efektu navenek k výsledkům prostě nevede. S diktaturou nelze vyjednávat tak, že o Kimovi řeknete, že je velký vůdce, a čekat, že to přinese reálnou dohodu," poznamenal.

Související