V Česku je zhruba deset milionů rozpěstovaných smrků, které zřejmě letos skončí v kompostu nebo v plamenech. Může za to snížení výměry, na níž může být smrk vysázen, a také zrušení státních příspěvků, které majitelé lesů pobírali při jeho vysazování v nižších nadmořských výškách, kam se příliš nehodí. Nová pravidla od letoška stanovuje vyhláška ministerstva zemědělství. S ní lesní školkaři nepočítali, a proto dnes mají spoustu smrků, které majitelé lesů nechtějí. Naopak chybí listnáče.

Hlavní důvody rychlé změny pravidel: kůrovec a sucho. Česko se potýká s největší kůrovcovou kalamitou v historii. Loni napadl tento brouk zhruba 18 milionů metrů krychlových smrkového porostu. Odborníci pro letošek počítají i s více než dvojnásobkem.

S pokračující klimatickou změnou se navíc podmínky pro růst smrků budou nadále zhoršovat. Proto se majitelé lesů nyní více zaměřují na listnáče − pestřejší skladba porostu bude odolnější vůči kůrovci i klimatickým změnám. V současnosti se zvyšuje poptávka především po bucích. Ještě před čtyřmi lety přitom při výsadbě nových lesů výrazně dominoval smrk s až třetinovým zastoupením, letos to podle poptávky u lesních školkařů vypadá jen na každý desátý strom.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak se s nedostatkem listnáčů a přebytkem jehličnanů vyrovnává státní podnik Lesy České republiky?
  • Co vyčítají školkařské firmy ministerstvu zemědělství?
  • Jak může lesníkům pomoci novela lesního zákona, která je právě projednávaná v parlamentu?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se