Na ten den si Karel Řehka pamatuje přesně, jako mladý poručík zrovna prošel kurzem Ranger ve Spojených státech. "Z extrémního výcviku v horách, lesích a bažinách jsem byl celý pochroumaný a hrozně vyhládlý," vypráví. Byl šťastný, že to zvládl. Na základně ve Fort Benningu snědl všechno, co mu přišlo pod ruku, a svalil se do postele. Psal se 12. březen 1999 a Česká republika, ještě nedávno člen Varšavské smlouvy, kde vše diktovala Moskva, vstoupila do tábora někdejšího protivníka, Severoatlantické aliance. To si ale vyčerpaný český důstojník příliš neuvědomoval.

Dnes je brigádním generálem a slouží jako zástupce velitele alianční Mnohonárodní divize severovýchod v polském Elblagu. Za sebou má mise v Kosovu i Afghánistánu. Kariéru přitom začínal ještě za komunistického Československa a s úsměvem vzpomíná, jak se jako čtrnáctiletý kluk dostal na vojenské gymnázium v Opavě. Bylo to v roce 1989 a krátce nato komunistický režim padl.

"Dost dlouho trvalo, než se společenské změny promítly do života i nám, vojenským studentům. Ještě dva roky po revoluci někteří učitelé trvali na tom, abychom je oslovovali soudruhu," říká Řehka.

"Major nás na začátku hodiny vždy zdravil: 'Nazdar soudruzi!' A měl jasno v tom, jak se mají věci vyvíjet. Politruk si například zavolal kamaráda na kobereček jen proto, že nosil křížek na krku," popisuje poměry v době, kdy začínal. Užasle prý tehdy sledoval radikální názorové obraty některých lidí.

Když se dívá s odstupem dvaceti let na přijetí Česka do nejsilnějšího politicko-vojenského uskupení světa, bezděčně konstatuje: "Příběh jako z pohádky." A připomíná práci stovek lidí, které oslovila myšlenka prezidenta Václava Havla, aby si Česko zajistilo suverenitu a bezpečnost vstupem do NATO. Havel ji prosazoval bez ohledu na poznámky politiků, podle nichž šlo jen o naivní představy disidentského snílka.

Jen díky těmto snům ale mohla být už v březnu 1999 v Prostějově připravena rota speciálních sil pro alianční sbor rychlé reakce. "Už dříve jsme směřovali k zemím s vyspělými speciálními silami, ke kterým jsme vzhlíželi. Především k britským SAS či americkým Navy Seals. Vstup do NATO rozšířil možnosti spolupráce s touto elitou. Stali jsme se součástí exkluzivního klubu, už jsme nebyli ti, kteří stojí za dveřmi a chtěli by dovnitř," srovnává účastník zahraničních misí.

V zahraničí válčil několik let. V Kosovu působil jako velitel průzkumné skupiny v alianční misi KFOR, v Afghánistánu byl zástupcem velitele Kontingentu speciálních sil v operaci Enduring Freedom a později velitelem Úkolového uskupení speciálních sil ve spojenecké operaci ISAF. Právě tam prošly speciální jednotky desítkami velmi tvrdých střetů s islamisty a podle amerického velení se Češi dostali do míst, kterých ostatní spojenečtí vojáci nikdy nedosáhli.

Řehka je zároveň absolventem Královské vojenské akademie Sandhurst v Británii či výběrového kurzu předsunutých leteckých návodčích.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • V textu se dále dočtete:
  • Za co Řehka oceňuje důstojníky západních vojsk a jak jejich velení srovnává s armádou komunistického Československa?
  • Proč si ho váží vojáci, kterým velel?
  • Co o něm říkají bývalí nadřízení?
  • Jak se zastává českých vojáků na zahraničních misích?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se