Britští poslanci opět jednoznačně zamítli dohodu o tom, jak by měl v praxi vypadat odchod jejich země z Evropské unie. Plán, který s ostatními státy EU dojednala premiérka Theresa Mayová, v parlamentu neprošel o 149 hlasů. Doslova jen pár dní před datem brexitu tak stále trvá obrovská nejistota ohledně podoby britského odchodu. Británie by měla z unie vystoupit už 29. března.

Britská Dolní sněmovna tentokrát Mayové dohodu s EU odmítla výrazně menším rozdílem než při prvním hlasování v lednu. Tehdy premiérka prohrála drtivým rozdílem 230 hlasů. Nepodařilo se jí ale přesvědčit dostatečný počet svých odpůrců, a to navzdory tomu, že s Evropskou komisí doslova na poslední chvíli vyjednala některé úpravy svého plánu. Jde především o právně závazné dodatky týkající se takzvané irské pojistky. Právě kvůli ní současnou dohodu s EU odmítá část poslanců za její vlastní Konzervativní stranu.

Cílem dodatků je ujistit Brity, že EU má zájem na co nejrychlejším ukončení platnosti této pojistky, pokud by skutečně musela vstoupit v platnost. Pojistka spočívá v tom, že by Británie zůstala i po brexitu členem evropské celní unie, a to proto, aby nebylo nutné obnovit fyzickou hranici mezi Irskem a Severním Irskem.

Hádka jako brexit

 

Odejít. Ale jak?

Britská premiérka Mayová nemá v Dolní sněmovně většinu pro svou variantu brexitu. To ale neznamená, že by poslanci chtěli v EU zůstat. Většina z nich chce naplnit výsledek referenda. Ale už téměř tři roky se nejsou schopni domluvit, jak to udělat.

Nejspornější pasáží Mayové dohody s EU o brexitu je takzvaná irská pojistka. EU i Británie nechtějí, aby bylo po brexitu nutné obnovit hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Zajistit to má smlouva o volném obchodu. Ale pokud se bude její dojednání táhnout, vstoupí v platnost pojistka – Británie v zájmu zachování stavu bez hranic zůstane členem evropské celní unie.

Kritikům Mayové se nelíbí, že by Británie členství v celní unii nemohla jednostranně vypovědět – EU něco takového odmítá. Argumentuje tím, že pojistka by přestala být pojistkou, pokud by ji jeden z partnerů mohl o své vůli "roztrhat". Podle EU musí pojistka platit až do doby uzavření definitivní dohody o volném obchodu, i kdyby to trvalo roky.

Ujištění nestačí

EU se s Mayovou dohodla na několika právně závazných deklaracích, podle nichž se bude Británie moci odvolat k arbitráži, pokud by unie protahovala jednání o obchodní dohodě a Brity tak uměle nutila setrvávat v evropské celní unii. Takový kompromis ale kritikům Mayové v její vlastní straně nestačí.

"Hluboce lituji rozhodnutí poslanců," reagovala Mayová těsně po hlasování. Zopakovala, že její prioritou zůstává naplnění výsledku referenda z června 2016, tedy zajistit, aby Spojené království z EU vystoupilo.

Pokud se ale britští politici nedokážou shodnout na nějaké variantě brexitu, jejich země z unie automaticky odejde 29. března bez jakékoliv dohody. To by ale podle dostupných analýz mělo dramatické následky pro ekonomiku. Mayová proto "divoký" brexit odmítá.

Poslance nechá už ve středu hlasovat o tom, jestli odchod z EU bez dohody chtějí. Tuto variantu prosazuje část Mayové Konzervativní strany. Její většina i prakticky celá opozice je ale proti. Podle všeobecného očekávání by tedy měla sněmovna divoký brexit odmítnout.

Pokud tak středeční hlasování skutečně dopadne, bude Dolní sněmovna už ve čtvrtek hlasovat o tom, jestli by vláda měla unii požádat o odklad brexitu. O tom by po případné britské žádosti musely země EU rozhodnout jednomyslně. Odkladem by britští politici získali víc času, aby se ohledně brexitu konečně domluvili. Momentálně nemá v Dolní sněmovně většinu žádná varianta, tedy nejen plán, který předložila Mayová, ale ani například opakování referenda o členství v unii.

V případě neřízeného brexitu by britská vláda ponechala zboží mířící z Irska do Severního Irska dočasně bez kontrol a předešla by tak obávanému zavedení tvrdé hranice mezi oběma částmi ostrova. Londýn zároveň rozšíří seznam zboží dováženého ze zemí mimo EU, které nebude podléhat clům.

Kabinet premiérky zveřejnil tato opatření před středečním hlasováním Dolní sněmovny o odchodu Británie z unie bez dohody.

Londýn nebude zavádět na irské hranici žádné celní kontroly. U zboží, které bude nově podléhat clům, zatím ponechá jeho registraci a placení zcela na firmách, jež je budou do Severního Irska dovážet.

Zavedení hraničních kontrol měla v rámci dojednané brexitové dohody zabránit takzvaná irská pojistka, která ovšem byla v úterý pro britské poslance zásadní překážkou pro schválení dohody o podmínkách brexitu jako celku. 

Britská média spekulují, že premiérka poslancům svou dohodu předloží ještě jednou, možná poté, co se pokusí s EU dohodnout její další úpravy. Lídři států osmadvacítky budou o brexitu jednat příští týden na summitu v Bruselu. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker ale vyloučil, že by EU ještě měla kam ustoupit. "V politice někdy dostanete druhou šanci. Důležité je, jak s ní naložíte. Žádná třetí šance už nepřijde," vzkázal Juncker do Londýna.

Ti nejtvrdší odpůrci EU v britské Konzervativní straně podle médií volají po tom, aby Mayová co nejdřív odstoupila. Údajně by pak mohli být za určitých okolností ochotni její plán brexitu nakonec podpořit.

"Mayová se už vzepřela řadě předpovědí o svém brzkém konci a politicky stále žije. Je možné, že se to nakonec povede i její tolik kritizované dohodě s EU," napsal Mujtaba Rahman, šéf analytické společnosti Eurasia Group.

S přispěním ČTK.

Související