Když mluví podnikatelé o politicích, obvykle jsou diplomatičtí. Politický chaos způsobený ve Spojeném království hádkami o brexitu už ale zašel tak daleko, že to byznys nevydržel. "Je na čase, aby parlament zastavil tento cirkus. Jde o pracovní místa i o živobytí," stojí v tvrdém prohlášení Svazu britského průmyslu.

Britští poslanci této výzvě vyšli aspoň částečně vstříc. Odhlasovali, že nechtějí, aby Spojené království z Evropské unie vystoupilo bez dohody. Zvolili přitom jednoznačnější postoj, než jaký si přála premiérka Theresa Mayová. Ta chtěla brexit bez dohody vyloučit jen dočasně. Podle parlamentu ale nesmí k takové situaci dojít nikdy.

Jenže k tomu, aby takzvaný divoký brexit skutečně nenastal, pouhé usnesení Dolní sněmovny nestačí. Nutné je, aby poslanci odhlasovali nějakou dohodu s EU o podobě vystoupení. Existuje jen jediná – ta, kterou vyjednala Mayová. Dolní sněmovna ji ale už dvakrát odmítla. A na žádné jiné variantě odchodu z Evropské unie nebo třeba na opakování referenda o britském členství se zatím není schopna shodnout. "Spojené království z EU odejde bez dohody, pokud se na nějaké nedomluví," připomněla Dolní sněmovně Mayová.

Mayová nechá poslance už ve čtvrtek hlasovat znovu – a to o tom, jestli by vláda měla požádat země EU o odklad brexitu. Kdyby k posunutí jeho data nedošlo a parlament neschválil výstupovou smlouvu s unií, Británie by automaticky přestala být jejím členem už 29. března. "Divokým" brexitem by utrpěly státy EU, ale ještě mnohem více sami Britové. Podle analýz britské vlády i centrální banky by z dlouhodobého hlediska zchudli až o desetinu oproti tomu, kdyby zůstali v EU.

Hádky o brexitu

Odejít, ale jak?

Britská premiérka Mayová nemá v Dolní sněmovně většinu pro svou variantu brexitu. To ale neznamená, že by poslanci chtěli v EU zůstat. Většina z nich chce naplnit výsledek referenda. Ale už téměř tři roky se nejsou schopní domluvit, jak to udělat.

Nejspornější pasáží Mayové dohody s EU o brexitu je tak zvaná irská pojistka. EU i Británie nechtějí, aby bylo po brexitu nutné obnovit hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Zajistit to má smlouva o volném obchodu. Ale pokud se bude dojednání táhnout, vstoupí v platnost pojistka – Británie v zájmu zachování stavu bez hranic zůstane členem evropské celní unie.

Mayové kritikům se nelíbí, že by Británie členství v celní unii nemohla jednostranně vypovědět – EU něco takového odmítá. Argumentuje tím, že pojistka by přestala být pojistkou, pokud by ji jeden z partnerů mohl o své vůli "roztrhat". Podle EU musí pojistka platit až do doby uzavření definitivní dohody o volném obchodu, i kdyby to trvalo roky.

Ujištění nestačí

EU se s Mayovou dohodla na několika právně závazných deklaracích, podle nichž se bude Británie moci odvolat k arbitráži, pokud by unie protahovala jednání o obchodní dohodě a Brity tak uměle nutila setrvávat v evropské celní unii. Takové ujištění ale kritikům Mayové v její vlastní straně nestačí.

 

Britský parlament žádost o odklad brexitu nejspíš podpoří. Následně by ji musely jednomyslně schválit všechny státy EU. Jejich lídři o tom budou jednat příští týden na summitu v Bruselu.

Až dosud se zdálo, že se schválením nebude problém. Z různých stran unie ale teď zaznívají hlasy, které to zpochybňují. "Očekáváme věrohodné zdůvodnění případného odkladu a délky jeho trvání," prohlásil Donald Tusk, šéf Evropské rady, tedy summitu lídrů zemí EU. Podobně mluví i Paříž – odklad brexitu je podle ní "naprosto nepřijatelný, pokud Spojené království nepředloží věrohodnou alternativní strategii". Jak HN řekly dva zdroje z české diplomacie, Česko s Francií souhlasí. Londýn podle něj musí jasně zdůvodnit, co by bylo cílem posunutí data brexitu.

EU opakuje, že nebude jednat o úpravách dohody, kterou britští poslanci odmítli. Londýnu už poskytla několik právně závazných vysvětlujících deklarací ohledně nejspornější pasáže, tedy takzvané pojistky pro Irsko. Britským poslancům to přesto nestačilo.

Postoj zemí EU vzala v úvahu i Mayová. Prohlásila, že pokud bude naděje na to, že Dolní sněmovna nakonec její dohodu s unií o podobě brexitu schválí, požádá EU o odklad vystoupení o pár týdnů. Tato lhůta by sloužila k tomu, aby Spojené království "přetavilo" dohodu o brexitu do svých zákonů.

Pokud ale poslanci výstupovou dohodu opět odmítnou, Mayová chce EU požádat o dlouhý odklad brexitu. Přesný časový plán neuvedla. Zdůraznila ale, že v tom případě by se Britové museli účastnit květnových voleb do Evropského parlamentu, protože země by stále byla členem EU. "Nemyslím si, že by účast ve volbách byla správná," dodala Mayová. S tímto názorem souhlasí většina vládních konzervativců i opozičních labouristů.

Možným dlouhým odkladem brexitu Mayová tlačí na poslance, aby její dohodu s EU přece jen podpořili. Zatím to odmítají hlavně ti konzervativní politici, kteří si přejí co nejtvrdší "rozvod" s unií.

Mayová varuje, že pokud odpůrci její dohody neustoupí, nastane dlouhý odklad brexitu. A jeho výsledkem může nakonec být například dohoda s opozičními labouristy na britském členství v evropské celní unii. Případně opakování referenda, které by mohlo brexitu úplně zabránit.

 

Související