Otázky a odpovědi: Jak ven z chaosu v Británii? Přečtěte si, co se teď může dít kolem brexitu

Britský parlament odhlasoval, aby vláda požádala Evropskou unii o odklad brexitu. Stále ale trvá obrovská míra nejistoty – není jasné, jak bude brexit vypadat, kdy Británie z EU odejde, ani to, jestli něco takového vůbec nastane. Přečtěte si scénáře dalšího vývoje.

Kdy bude brexit?

To momentálně nikdo neví. Spojené království by mělo z Evropské unie odejít už 29. března. Premiérka Theresa Mayová ale požádá EU o odklad. Lídři zemí unie o tom budou jednat příští týden na summitu v Bruselu.

Na kdy chce Mayová brexit odložit?

Ani to se teď nedá přesně říct. Pokud poslanci příští týden schválí dohodu o podobě brexitu, kterou loni vyjednala s unií, požádá jen o krátký odklad, maximálně do 30. června. Odklad by byl nutný, protože obsah dohody musí parlament "přetavit" do britského zákonodárství a odhlasovat velké množství norem, což už by do 29. března nestihl. Pokud ale poslanci dohodu o podobě brexitu opět neschválí, chce Mayová požádat o podstatně delší odložení brexitu, možná až o rok.

Proč tak dlouhý odklad, Mayová brexit nechce?

Naopak, tvrdí, že je potřeba naplnit výsledek referenda, které bylo v červnu 2016. Jenže z EU je možné odejít jen dvěma způsoby – po vzájemné dohodě, nebo bez ní. Nestačí jen přijmout rezoluci proti brexitu bez dohody, jak to ve středu udělal britský parlament. Poslanci nejdřív musí nějakou dohodu schválit. "Divoký" brexit bez dohody téměř nikdo nechce. Ale na stole je jen jedna dohoda – ta, kterou s unií dojednala sama Mayová. Poslanci ji už ale dvakrát drtivou většinou hlasů zamítli. Pokud by neprošla ani na potřetí, je podle Mayové čas na delší odklad brexitu, během něhož by měli britští politici najít shodu nad nějakou jinou dohodou o podobě brexitu. Zatím se nejsou schopní domluvit na ničem.

Co na to říká EU?

Brexit je možné odložit jen tehdy, když o to Spojené království požádá a země EU s tím vysloví jednomyslný souhlas. Z unie ale čím dál víc zaznívá totéž, co tvrdí Mayová – krátký odklad je možný jen v zájmu toho, aby britský parlament schválil dohodu, kterou podepsala jeho vlastní vláda. Pokud toho není schopen, je potřeba mnohem delší odklad a dohoda na úplně jiných podmínkách.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto

Jak by tyto jiné podmínky mohly vypadat?

Brexit, který zvolila Mayová, je tvrdý. Británie by neodešla jen z EU, ale i z jednotného evropského trhu a evropské celní unie. Část vládních konzervativců, a především opoziční labouristé, by ale chtěli mít po odchodu s unií těsnější vztahy. Pokud se domluví, Británie by mohla zůstat v celní unii, možná i na jednotném trhu. Samy země EU by to uvítaly.

Co na to Mayová?

Je proti. A právě faktem, že něco takového je v případě delšího odkladu brexitu možné, "straší" své odpůrce v konzervativní straně. Jde o politiky, kteří by chtěli, aby se Spojené království od EU co nejvíc "odstřihlo", členství na jednotném trhu nebo v celní unii je pro ně nepřijatelné. Mayová jim tedy vzkazuje – když nepodpoříte mou dohodu s EU, brexit jen tak nenastane, a navíc může být mnohem měkčí než nyní. Mayová prostě varuje: kdo chce moc, nemá nic.

Budou Britové v případě odkladu brexitu volit do Evropského parlamentu?

Volby budou na konci května a kratší varianta odkladu brexitu by měla vypršet 30. června. Spojené království by se ale voleb téměř určitě nezúčastnilo – sice by takovou povinnost mělo, ale Evropský parlament, vzešlý z voleb, se sejde až 2. července. A v ten den už by Británie byla z unie venku. Pokud ale nastane zvažovaný delší odklad brexitu, Britové budou muset jít k volbám. A to je pro prakticky všechny politiky černý scénář – volby nechtějí, když by přece jejich země časem už v EU neměla být.