Lídři 27 zemí Evropské unie ve čtvrtek nevyhověli středeční žádosti britské premiérky Theresy Mayové odložit brexit do 30. června. EU27 připouští dvě varianty: odklad do 22. května pod podmínkou, že příští týden Dolní sněmovna schválí dohodu o podmínkách brexitu, nebo odklad do 12. dubna, což je považováno za mezní datum pro přijetí rozhodnutí, zda se Britové zúčastní květnových evropských voleb. Obě řešení znamenají, že Británie příští pátek nemusí opustit unii bez dohody.

Představitelé 27 unijních zemí se na možnosti odložit brexit do 22. května, nebo do 12. dubna shodli po několika hodinách komplikovaných jednání. V prvním případě je podmínkou, že britská Dolní sněmovna příští týden, tedy před dosud platným datem brexitu 29. března, na třetí pokus schválí už dvakrát odmítnutou dohodu o vystoupení. Pak by Británie přestala být členskou zemí EU k 22. květnu.

Druhá varianta - pro případ, že brexitová dohoda schválena nebude - považuje za klíčové datum 12. dubna s tím, že Londýn má do té doby Evropské radě upřesnit, jak si představuje další postup.

Oba termíny znamenají, že příští pátek Británie nemusí opustit evropský blok chaoticky. Taková situace by znovu hrozila až 12. dubna.

V dohodnutých závěrech, které po jednání publikovala Evropská rada, lídři vyhověli další žádosti Mayové ze středečního dopisu. Oficiálně totiž potvrdili domluvu a upřesnění okolo takzvané irské pojistky, které s premiérkou 11. března ve Štrasburku domluvil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Závěry ovšem také zdůrazňují, že není možné nové vyjednávání o textu samotné dohody o spořádaném vystoupení Británie z EU.

Britská premiérka Theresa Mayová požádala o odklad do 30. června a sporným bodem diskuse lídrů sedmadvacítky se stalo konkrétní datum případného odkladu, neboť situaci komplikují květnové volby do Evropského parlamentu.

Mayová ve čtvrtek odpoledne v Bruselu svým partnerům z ostatních zemí půldruhé hodiny vysvětlovala situaci kolem brexitu a důvody, které ji vedly k žádosti o jeho pozdržení.

Právě nový termín se stal kamenem úrazu, ačkoli ke krátkému odložení britského odchodu z EU se většina prezidentů a premiérů včetně šéfa české vlády Andreje Babiše stavěla vstřícně. Právníci Evropské komise totiž opakovaně upozornili, že Británie by měla odejít nejpozději 22. května, jinak by se podle nich musela zúčastnit voleb do Evropského parlamentu.

"Většina s tím (odkladem) souhlasí, ale musíme mít jistotu, že (se) to už konečně rozsekne," poznamenal ve čtvrtek Babiš.

Předseda Evropské rady Donald Tusk podmínil souhlas s žádostí Londýna o "krátký odklad" brexitu tím, že britský parlament příští týden brexitovou dohodu schválí. Stejnou podmínku měli i další politici, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Britská vláda soudí, že dvakrát odmítnutá "rozvodová" dohoda má příští týden dobrou šanci na schválení. V rozhovoru s televizí Sky News to ve čtvrtek řekl náměstek ministra pro brexit Kwasi Kwarteng. V tuto chvíli přitom ale není jisté ani to, zda předseda Dolní sněmovny John Bercow toto hlasování umožní.

Do Bruselu zamířil také šéf britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Po jednání s čelnými představiteli EU prohlásil, že je odhodlán zabránit brexitu bez dohody. Strana podle něj nyní zvažuje, jaké návrhy ohledně dalšího postupu předloží příští týden.

Mayová ve středu členy Dolní sněmovny v emotivním projevu obvinila, že mohou za současné průtahy a patovou situaci. Britský tisk  v této souvislosti píše, že mnoho poslanců kvůli vyhrocené brexitové atmosféře dostává výhrůžky. Místopředseda britského parlamentu Lindsay Hoyle proto  doporučil poslancům, aby se pokud možno nepohybovali venku sami a na cesty do práce nebo domů si raději brali taxi.

Štáb britské armády se v krytu připravuje na brexit bez dohody

Britské ozbrojené síly zřídily v protijaderném krytu pod londýnským sídlem ministerstva obrany štáb, jehož úkolem je příprava na takzvaný neřízený brexit. V pohotovosti je nyní asi 3500 vojáků, kteří mají pomoci s uskutečňováním vládních krizových plánů pro případ, že Británie opustí Evropskou unii bez dohody, píše britský tisk.

Takzvaná operace Redfold byla podle serveru Independent spuštěna na začátku týdne. Vojáci se mají začít připravovat na to, že jich může být třeba například při přepravě potravin, pohonných hmot a dalších základních potřeb po Spojeném království.

"Dvousetčlenný tým armádního personálu je připraven jezdit s palivovými cisternami k čerpacím stanicím, pokud to bude třeba," napsal server Sky News.

Protijaderný kryt zvaný Pindar, jenž leží hluboko pod zemí, podle mluvčího ministerstva obrany používaly ozbrojené síly ve válečných dobách a také například při zvládání přírodních katastrof, jako byly záplavy.

Britské úřady se obávají, že pokud země opustí Evropskou unii bez dohody o podmínkách tohoto kroku, mohlo by to vést k narušení dodávek zboží, například některých potravin, léků nebo pohonných hmot. Země má podle původního plánu odejít z EU 29. března, ale britská premiérka Theresa Mayová požádala blok o odklad. O jeho konkrétní podobě teď jednají lídři sedmadvacítky v Bruselu.

Související