Britové a země Evropské unie se dohodli na odkladu hrozby takzvaného divokého brexitu nejméně do 12. dubna. Varianta, že Velká Británie z EU poté odejde bez jakékoliv dohody, je ale navzdory tomu stále reálná. "Divoký" brexit by měl podle dostupných analýz dramatické následky pro ekonomiku. Zdaleka nejvíc by poškodil Spojené království, v menší míře by ale zasáhl i státy unie včetně Česka.

Británie měla podle původního plánu z unie vystoupit už za týden, tedy 29. března. Premiérka Theresa Mayová ale unii požádala o odklad. Důvodem je fakt, že britští politici se nebyli ani téměř po třech letech od referenda o brexitu schopni domluvit, jak si vystoupení z EU vlastně představují.

Sunderland jako symbol brexitu: Lidé se bojí migrantů, kteří ve městě nejsou a chtějí pracovní místa, o která ale s odchodem z EU přijdou

Jediný plán předložila sama Mayová, která se na něm loni dohodla se zástupci unie. Britští poslanci ho ale už dvakrát odmítli schválit. A to hlavně kvůli pasážím týkajícím se snahy vyhnout se nutnosti obnovit hranici mezi Irskem a Severním Irskem, které patří Spojenému království. Odpůrcům Mayové v její vlastní konzervativní straně se nelíbí, že
by Británie mohla v zájmu zachování současného stavu bez faktické hranice na irském ostrově zůstat po určitou dobu členem evropské celní unie.

Lídři členských zemí EU odsouhlasili v noci na pátek na summitu v Bruselu odložení data brexitu na 22. května. Ale jen pod podmínkou, že britský parlament změní názor a během příštího týdne schválí dohodu o podobě brexitu, kterou Mayová s unií loni dojednala. "Pro případ, že by Dolní sněmovna smlouvu o vystoupení příští týden neschválila, souhlasí Evropská rada s odkladem do 12. dubna," shodli se premiéři či prezidenti států unie. Evropská rada je oficiálním názvem pro jejich summit.

Pokud tedy plán Mayové na podobu brexitu v britském parlamentu opět narazí, musí Londýn unii do 12. dubna informovat, jak chce postupovat dál. Datum 12. dubna má svůj význam – po jeho uplynutí by už Británie na svém území nestihla připravit volby do Evropského parlamentu, které začnou 23. května. V tom případě by z EU musela k 22. květnu odejít, i kdyby to mělo znamenat "divoký" brexit. Členem společenství totiž nemůže zůstat, pokud by se voleb do europarlamentu neúčastnila.

Související

Pokud tedy do 12. dubna Londýn nevypíše květnové evropské volby, zůstanou prakticky jen dvě reálné varianty – brexit po dohodě s EU, nebo "divoký" brexit zcela bez dohody. Lídři zemí EU britské poslance opět vyzvali, aby smlouvu o podobě brexitu schválili. "Pokud nebudou dělat jen politiku, ale budou myslet na budoucnost Velké Británie, tak by to měli už konečně odsouhlasit," prohlásil český premiér Andrej Babiš (ANO).

Zatím se ale nezdá, že by v Dolní sněmovně došlo ke změně a poslanci se přikláněli na stranu Mayové. Britská premiérka prý také na summitu v Bruselu svým kolegům nebyla schopna vysvětlit, jak chce podporu poslanců získat. "My jsme se od paní premiérky dneska nedozvěděli téměř nic. V tomto směru jsme samozřejmě moc spokojení nebyli," uvedl Babiš.

Sama Mayová následně před novináři vyjádřila naději, že poslanci nakonec její návrh na podobu brexitu schválí. Pokud to neudělají, Británie 12. dubna "opustí unii bez dohody, nebo budeme muset předložit nějaký jiný plán", jak konstatovala Mayová.

Jakýkoliv jiný plán, například mnohem delší odklad brexitu, opakování referenda nebo vyhlášení předčasných voleb, by ale byl možný jen v tom případě, že by se Londýn do zmiňovaného 12. dubna rozhodl vypsat volby do Evropského parlamentu. To ale Mayová odmítá. 

Zároveň je ale možné, že se do 12. dubna v Dolní sněmovně vytvoří většina pro jinou podobu brexitu, než jakou vyjednala Mayová. Ta se rozhodla pro poměrně tvrdý odchod z EU – Británie na základě jejího plánu opustí taky jednotný evropský trh a evropskou celní unii. 

Labouristická opozice ale chce, aby Spojené království v celní unii zůstalo. S EU by tak mělo, stejně jako dnes, společnou obchodní politiku. Pokud by se na tom labouristé dohodli s částí vládních konzervativců, mohla by tato možnost v parlamentu získat většinu navzdory tomu, že ji Mayová odmítá. 

Z tohoto důvodu předseda Evropské rady, tedy summitů lídrů EU Donald Tusk upozornil, že "britská vláda stále bude mít na výběr mezi odchodem po dohodě, bez dohody, dlouhým odkladem brexitu, nebo tím, že v EU nakonec zůstane".

To připomenul i Babiš, který několikrát zopakoval, že by si přál, aby Britové vypsali nové referendum o brexitu a členy EU nakonec zůstali. To by ale bylo možné jen v tom případě, že Britové v květnu zvolí své europoslance.

Premiérka Mayová už prostřednictvím svého mluvčího vzkázala, že nenaplnění výsledků referenda nepřipadá v úvahu. A to ani přes velký úspěch petice, která se ve středu objevila na webových stránkách britského parlamentu. Text požaduje zastavení procesu odchodu Británie z EU a jen do pátku se pod něj podepsaly skoro tři miliony lidí. 

"Vláda opakovaně tvrdí, že odchod z EU je 'vůlí lidu'. Musíme toto tvrzení zastavit a to tím, že dokážeme, jak silnou podporu lidu má nyní setrvání v EU," uvádí se v textu. Petice ve svém názvu vyzývá, aby britská vláda zrušila aktivaci článku 50 lisabonské smlouvy, kterou před téměř dvěma lety zahájila dvouleté období jednání o brexitu. 

Takzvanými e-peticemi, které překonají hranici 100.000 podpisů, se musejí zabývat na svém zasedání britští poslanci, avšak nikoli v hlavním zasedacím sále Dolní sněmovny.

Související