Evropská unie během tohoto týdne výrazně změnila směr, jakým se bude v příštích letech ubírat automobilový průmysl. Kromě nových pravidel, podle kterých budou muset výrobci aut výrazně snížit emise u svých vozů, se zákonodárci dohodli na povinnosti montovat do vozů moderní bezpečnostní prvky, které jsou dosud zpravidla součástí nadstandardní výbavy.
Všechny vozy mají být do budoucna vybaveny asistentem rychlosti, který bude řidiče varovat v případě, že překročí doporučenou rychlost. Disponovat budou také asistentem pro udržování v jízdním pruhu či systémem nouzového brzdění. Díky tomu dokáže vůz v krizových situacích sám zastavit. V každém autě se po roce 2022 bude nacházet také černá skříňka, jež zaznamená údaje o případné havárii.
Snižovat emise oxidu uhličitého nebudou muset pouze výrobci osobních automobilů, ale také kamionů a autobusů.
■ Do roku 2030 budou muset emise snížit o 30 procent oproti současnosti. Dohodl se na tom v únoru Evropský parlament s Radou EU. Evropská unie dosud žádné limity na emise u nákladních vozů nemá.
■ Za mírnější limity lobbovalo Evropské sdružení výrobců automobilů.
Výrobci nákladních aut podle něj mají mnohem menší možnosti omezit produkci CO₂ oproti automobilkám, které vyrábějí osobní vozy. Navrhovalo proto patnáctiprocentní regulaci.
■ EU plánuje nastavit také nová pravidla pro samotné řidiče kamionů a jejich zaměstnavatele. Europoslanci měli rozhodnout, jakou mzdu mají dopravci vyplácet řidičům, kteří jezdí po území jiných členských států. Hlasování však nakonec odložili na duben.
"První fáze bezpečnostních opatření začne být do nových modelů instalována nejdříve za tři roky, v případě vyspělých technologií ještě později," říká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD). Podle posledních dostupných údajů v roce 2017 zemřelo na silnicích Evropské unie 25 300 lidí. Toto číslo se v posledních čtyřech letech nedaří snižovat. Aby se to změnilo, budou muset vozy nově například také během jízdy kontrolovat řidičovu pozornost. Pokud čidla rozpoznají, že člověk za volantem usíná, automobil ho na to upozorní – například výstražným zvukem.
Ze seznamu bezpečnostních prvků, na kterých se v noci z pondělí na úterý shodli vyjednavači Evropského parlamentu a Rady ministrů, nakonec odpadly některé kontroverzní návrhy. "Shodli jsme se na tom, že takzvaného asistenta rychlosti bude moci řidič kdykoliv vypnout, v textu nejsou ani povinné alkoholové zámky," dodává Sehnalová.
Pravidla musí ještě formálně potvrdit ministři dopravy jednotlivých států EU a Evropský parlament. Ten hlasoval mimo jiné o snižování emisí oxidu uhličitého z osobních aut.
Europoslanci se shodli na tom, že v roce 2030 budou muset automobilky oproti současnosti snížit škodliviny na méně než polovinu současného stavu. Se snižováním CO₂ ze svých aut budou muset výrobci začít již od konce příštího roku. Pokud se jim nepodaří průměrné škodliviny na jedno auto srazit, budou muset platit vysoké sankce. Z těchto peněz bude EU podporovat rozvoj alternativních paliv či třeba dobíjecích stanic na elektromobily.
Pokud budou chtít emisní limity automobilky splnit, budou muset začít ve velkém vyrábět právě vozy na elektřinu. Zatímco povinné bezpečnostní prvky podle výrobců v budoucnu příliš ceny nových vozů neovlivní, tlak na snižování emisí ano. "Je třeba se připravit na to, že individuální automobilová doprava kvůli snižování emisí podraží," prohlásil minulý týden v souvislosti s evropskou regulací předseda představenstva Škody Auto Bernhard Maier.
Evropská asociace výrobců automobilů varovala, že řada automobilek nezvládne plnit ani první kolo zpřísnění. V rámci něj budou muset výrobci od konce příštího roku srazit emise o pětinu oproti dnešku. Problém je také v tom, že lidé zatím o koupi elektromobilů nemají dostatečný zájem.
