V bezprostředním okolí naší planety se nachází velké vesmírné vrakoviště: na oběžné dráze lze najít nefunkční družice, zbytky raket i trosky po předchozích srážkách. To vše ohrožuje satelity v provozu, cesty kosmických lodí a také samotnou Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

Když v minulém týdnu sestřelila Indie svůj vlastní satelit a prohlásila se vesmírnou mocností, vyjádřilo vedení Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) své rozhořčení. "Vědomé vytváření kosmického smetí je špatně. Jakmile oběžnou dráhu zamoříme odpady, už je nikdy nedostaneme pryč," řekl šéf NASA Jim Bridenstine. Test označil za nepřijatelný také kvůli tomu, že ohrozil posádku ISS a bezpečí pilotovaných kosmických letů.

"Je to strašná, strašná věc udělat něco, co vyšle trosky do apogea (nejvzdálenější bod těles obíhajících planetu), které je nad Mezinárodní vesmírnou stanicí," uvedl Bridenstine na pondělním shromáždění ve Washingtonu, které živě přenášela televize NASA. Hrozba srážky ISS s malými troskami po indickém testu pro nadcházejících deset dní vzrostla o 44 procent.

Jen zničení indického satelitu zapříčinilo vznik nejméně 400 samostatných kovových trosek, z nichž lze sledovat pouze 60. Indie se brání tím, že jej sestřelila ve výšce pouhých 300 kilometrů, kdy je pravděpodobné, že do 45 dní od události stáhne odpady zemská gravitace a ty pak shoří v atmosféře. G. Satheesh Reddy, šéf indické Organizace pro obranný výzkum a vývoj, upozornil na čínské sestřelení satelitu ve výšce 800 kilometrů, které se odehrálo v roce 2007. Zničení způsobilo rozpad na více než tři tisíce objektů, přičemž většina z nich na oběžné dráze pravděpodobně zůstala. Reddy tím naznačil, že si v tomto směru počíná Indie opatrněji.

Polovina současného kosmického smetí pochází pouze ze dvou událostí: z již zmíněného sestřelení čínského satelitu a také z neúmyslné srážky dvou družic v roce 2009. Obojí navíc způsobilo i rozpad větších objektů na obrovské množství malých předmětů menších než 10 centimetrů, jejichž přesný počet nelze určit, nicméně jsou reálným nebezpečím pro satelity a kosmické lodě v provozu.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Chtějí soukromé společnosti ještě více zaneřádit kosmický prostor, nebo spíše spolupracovat a zabránit tak dalším kolizím?
  • Jak je složité manévrovat se satelity?
  • Kolik může kolem Země létat předmětů větších než dva centimetry, které zatím radary nejsou schopné odhalit?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.