Rusko vyhrálo u Světové obchodní organizace (WTO) spor s Ukrajinou týkající se zastavení dovozu ukrajinského železničního zařízení do Ruska. Moskva argumentovala národní bezpečností. Je to poprvé, co WTO rozhodla o právu na výjimku ve volném obchodu právě z důvodu národní bezpečnosti, uvedla v pátek agentura Reuters.

Verdikt může podpořit rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést cla na dovoz oceli, hliníku a aut do USA. I Trump totiž argumentuje národní bezpečností.

Proti pátečnímu rozhodnutí WTO je možné se odvolat. Výbor WTO také potvrdil, že organizace má právo přezkoumat tvrzení o národní bezpečnosti. Tím nedal za pravdu tvrzení Washingtonu, že národní bezpečnost nepodléhá přezkumu WTO.

WTO ale také uvedla, že každé tvrzení o národní bezpečnosti musí být "objektivně" pravdivé. To je třeba v případě, kdy jde o zbraně, válku, štěpné materiály či stav nouze u mezinárodních vztahů, jako je ozbrojený konflikt, a to i skrytý, zvýšené napětí nebo krize či obecná nestabilita v zemi nebo v jejím okolí.

Dovolávání se národní bezpečnosti bylo ve WTO od jejího založení v roce 1995 tabu. Tento argument označovali diplomaté za Pandořinu skříňku, kterou - jakmile by se otevřela - by již nebylo možné zavřít, a podkopalo by to disciplínu v rámci široce přijímaných pravidel WTO. V uplynulých třech letech však toto vyjádření použilo Rusko ve sporu s Ukrajinou, dovolává se ho Trump, ale také Bahrajn, Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie ve sporu s Katarem.

Trump použil argumentaci národní bezpečností při zavádění cel na ocel a hliník a nyní plánuje použít stejný argument pro stanovení 25procentního cla na dovoz aut, což by podle WTO byl větší ekonomický šok než americko-čínská obchodní válka.

Odpůrci Trumpových cel se posmívají tvrzení Bílého domu, že "hospodářská bezpečnost je národní bezpečnost" a podnikli odvetná opatření proti clům na ocel a hliník zavedeným loni v březnu. Podle nich totiž nemají vazbu na národní bezpečnost, ale souvisejí s protekcionismem.

Ukrajina v roce 2015 podala stížnost k WTO poté, co Rusko pozastavilo proces certifikace a posuzování shody pro ukrajinské kolejové vozy, železniční výhybky a další železniční zařízení.

Proces byl pozastaven, protože Rusko odmítlo posílat své inspektory na Ukrajinu, aby tam ověřili, zda je vývoz z Ukrajiny v souladu s ruskými normami. Jako důvod uvedlo, že se obává o jejich život.

Podle Ukrajiny bylo odůvodnění Ruska ve skutečnosti jen záminkou pro zákaz dovozu. Prakticky totiž znamenalo zastavení dovozu ukrajinského železničního zařízení do Ruska, které bylo velkým vývozním artiklem Kyjeva.

Lokomotivy, železniční vozy a další železniční zařízení byly ještě v roce 2011 nejhodnotnějším vývozním artiklem Ukrajiny do Ruska. Jde o dobu, než se tito dva bývalí spojenci diplomaticky odcizili.

Celkový vývoz Ukrajiny do Ruska v roce 2011 činil 19,8 miliardy dolarů (452 miliard korun), z toho železniční zařízení představovalo asi 3,2 miliardy dolarů. Hodnota železničního vývozu pak prudce klesla a v posledních letech dosahovala méně než 150 milionů dolarů.

Související