Od našeho zpravodaje z BruseluVelká Británie měla původně odejít z Evropské unie už minulý měsíc. Místo toho ale může zůstat členem až do konce října. Na mimořádném summitu v Bruselu se na tom dohodli lídři členských zemí EU. Už podruhé tak vyhověli žádosti Britů o odklad brexitu. Podpořil to i český premiér Andrej Babiš (ANO).

Důvodem posunutí data brexitu je fakt, že se britští politici stále nejsou schopni domluvit, za jakých podmínek by jejich země měla z unie vystoupit. Pokud by ostatní státy EU nesouhlasily s odkladem, muselo by Spojené království odejít už tento pátek. A to bez jakékoliv dohody, což by mělo podle dostupných analýz dramatické následky pro ekonomiku, hlavně tu britskou.

"Stojíme před historickou zodpovědností," prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.

Zdůraznila, že takzvaný divoký brexit bez dohody není v zájmu nikoho. Ekonomicky by sice nejvíce poškodil Brity, zasáhl by ale i země unie.

Britská premiérka Theresa Mayová přitom unii požádala o odložení brexitu do 30. června. Premiéři či prezidenti členských států ale nakonec zvolili delší odklad, konkrétně do konce října, se kterým Británie nakonec souhlasila.

Spojené království by tak mohlo z EU vystoupit v předvečer Svátku všech svatých.

Nadpoloviční většina zemí unie včetně Česka přitom na summitu v Bruselu prosazovala ještě delší "oddechový čas", a to až v délce 12 měsíců. Naopak francouzský prezident Emmanuel Macron žádal co nejkratší odklad, ideálně jen do 22. května. Výsledkem je kompromis – Britové získali čas do konce října, unie ale už 30. června vyhodnotí, jestli se skutečně snaží domluvit na dohodě o podobě brexitu, případně na změně svého stanoviska, například v tom směru, že by vyhlásili nové referendum.

Poslední říjnový den navíc končí mandát současné Evropské komise. Pokud by Británie po tomto datu už nebyla členem unie, nezasedl by v Bruselu ani její eurokomisař.

Související

Důvodem delšího odkladu, než původně požadovala Mayová, jsou pochybnosti zemí EU ohledně toho, že by se britští politici dokázali do 30. června domluvit, jak si brexit představují – a to vzhledem k tomu, že se ohledně něj bezvýsledně hádají už téměř tři roky, prakticky bezprostředně od skončení referenda, v němž britští občané v červnu 2016 vystoupení z EU odhlasovali.

Prodloužení lhůty odchodu do konce října tak dává Britům víc času na dohodu. Zároveň přitom z unie mohou vystoupit mnohem dřív, tedy pokud budou schopni nějakou dohodu o podobě brexitu schválit. "Chci, abychom odešli, jakmile to bude možné," prohlásila v Bruselu premiérka Mayová.

Datum brexitu tak momentálně záleží čistě na tom, kdy britský parlament případně odhlasuje dohodu o podobě vystoupení. Pokud to udělá, "vystoupení se uskuteční k prvnímu dni následujícího měsíce", shodli se na summitu lídři států EU. Možnost "divokého" brexitu, tedy odchodu zcela bez dohody, jasná většina britských politiků odmítá a nepřeje si ji ani unie.

VARIANTY BREXITU

Nadstranická dohoda

Konzervativci a labouristé, hlavní politické strany, teď jednají o společném přístupu k brexitu. V tom případě by Británie nejspíš zůstala i po odchodu z EU členem evropské celní unie. K dohodě je ale stále daleko.

Bez dohody

K takzvanému divokému brexitu automaticky dojde, pokud Britové nějakou smlouvu s EU neschválí nebo brexit neodloží, případně úplně nezruší.

Nové referendum

Británie by ho mohla vyhlásit po dohodě o podobě brexitu, pokud parlament nějakou schválí.

Voliči by mohli rozhodovat například o tom, jestli by raději z EU na základě takové dohody odešli, nebo si vystoupení rozmysleli. Případně zda by dali přednost "divokému" brexitu zcela bez dohody. Pro nové referendum ale teď v parlamentu není většina.

Úspěch napočtvrté

Premiérka Mayová věří, že poslanci nakonec ještě podpoří její dohodu o podobě brexitu, byť ji už třikrát odmítli.

A to proto, že jiná varianta stále není na stole.

Mayová chce, aby Spojené království z EU odešlo nejpozději 22. května. Pokud by bylo členem ještě o den déle, muselo by na svém území uspořádat volby do Evropského parlamentu. A tomu se chce velká většina britských politiků vyhnout.

Mayová ale v domácím parlamentu zatím nedokázala prosadit svou smlouvu s EU o podobě brexitu. Proti hlasovala i část poslanců za její vlastní Konzervativní stranu. Kritici ale přitom žádnou vlastní reálnou podobu brexitu nepředložili.
Mayová proto zahájila jednání s labouristickou opozicí v zájmu nalezení nadstranické dohody o způsobu britského odchodu. Rozhovory ale zatím k ničemu nevedly. Labouristé chtějí, aby Spojené království sice odešlo z EU, ale zůstalo členem evropské celní unie. V tom případě by obchod mezi ním a EU dál probíhal bez cel a kontrol původu zboží na hranicích. Británie by ale měla jen omezené možnosti uzavírat dohody o volném obchodu se zbytkem světa. Premiérka kvůli jednáním s opozicí čelí ostré kritice části svých konzervativců.

Pokud by se Britové skutečně rozhodli zůstat po brexitu například v celní unii, státy EU by to podpořily, zopakovali jejich lídři na summitu v Bruselu.

Zároveň ale potvrdili, že nepřipadají v úvahu jakékoliv změny ve vlastní dohodě o vystoupení, která určuje konkrétní podmínky "rozvodu". Zabývá se tedy například tím, jaká budou mít práva občané EU žijící v Británii a Britové žijící na kontinentě. Dohoda řeší i finanční vyrovnání nebo zajišťuje, aby po brexitu nebylo nutné obnovit hraniční kontroly mezi Irskem, které zůstává v unii, a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království a z unie odchází.

Odklad brexitu až do konce října zároveň vytváří prostor pro to, aby se Britové případně domluvili na změně svého přístupu ke členství v EU. Mohli by například vyhlásit předčasné volby, či dokonce nové referendum. "Není vyloučeno, že si to rozmyslí a v EU nakonec zůstanou," věří premiér Babiš (ANO). Ten zopakoval, že by si něco takového velmi přál. Mayová i velká většina britských politiků ale takovou možnost vylučuje. "Nikdo neví, co se v Británii může stát," poznamenal ale Babiš.

Premiérka Mayová zároveň na summitu v Bruselu svým kolegům z ostatních zemí unie slíbila, že Británie nebude své pokračující členství v EU zneužívat.

Řada evropských politiků se bojí, že by Londýn například mohl blokovat ty návrhy, k jejichž schválení je potřeba jednomyslnost. A to v zájmu toho, aby si na unii vymohl nové ústupky. K takové taktice vyzývají někteří tvrdí britští euroskeptici, například konzervativní poslanec Jacob Rees-Mogg.

Slib, který Mayová unii dala, ale není právně vymahatelný. Rozhodující jsou platné evropské smlouvy a podle nich zůstává Spojené království plnoprávným členem EU se všemi právy i povinnostmi – až do data svého případného odchodu.