Uplynulých pět suchých let se výrazně podepsalo na zemědělství a lesnictví. Zemědělcům stát od roku 2015 vyplatil miliardy na kompenzaci za škody způsobené suchem. Po něčem podobném stále hlasitěji volají též majitelé lesů, které prudce zasáhla kůrovcová kalamita. I jim ministerstvo zemědělství slíbilo letos vyhovět.

Přírodovědec Jakub Hruška na rizika klimatické změny upozorňuje už od roku 2006, kdy spolu s kolegy z řad vědců vyzýval, aby stát a lesníci změnili svůj přístup k lesnímu hospodářství. Od té doby se však podle něj nic nezměnilo. Do značné míry si tak podle Hrušky za současné problémy mohou zemědělci a lesníci sami.

Přestože je trend globálního oteplování mezi vědci všeobecně přijímaným faktem, s takto rychlým průběhem předpovědi nepočítaly. Hruška proto odhaduje, že je současné sucho spíše důsledkem klimatického výkyvu.

"Klidně se může stát, že v létě začne pršet jako blázen, dostaneme se do té druhé oscilace a příští rok může být po kůrovci. Ale je zase extrémně pravděpodobné, že za pár let stejná gradace vzplane znova," říká v rozhovoru pro HN Jakub Hruška, který se životnímu prostředí věnuje i v rámci strany TOP 09, za niž letos kandiduje ve volbách do Evropského parlamentu.

Před 13 lety jste spolu s dalšími vědci vyzývali lesníky ke změně přístupu k lesům kvůli klimatickým změnám. Můžete shrnout, na co jste upozorňovali?

Vyzývali jsme k tomu, k čemu vyzýváme dodnes. Když to shrnu úplně jednoduše, tak aby se nepěstovaly monokultury, které s sebou nesou velká rizika.

To, že monokulturní hospodaření, vyvinuté na začátku 19. století, léta fungovalo, byla tak trochu náhoda. Oni tedy lesníci vždycky měli potíže s kalamitami, s větrem a vším možným. Monokulturní a stejnověké lesy jsou náchylné k různým výkyvům. A ty přicházely průběžně. Koncem 20. let minulého století byla ve střední Evropě obrovská mnišková kalamita (bekyně mniška – pozn. red.). V 50. letech zase byla poměrně velká kůrovcová kalamita. Ale lesy těžily z toho, že předtím byly stabilnější. Potenciál půdy byl dobrý.

Ale tím, že se tam dlouho pěstují monokultury, potenciál vyčerpáte. Vyčerpáte půdu, zásoby živin, složení fauny, začnou tam růst jiné kytky, změní se vlastnosti humusu a časem se to projeví.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Zmizí z české krajiny smrk?
  • Je dnes už půda v lesích vyčerpaná?
  • Jak se dají obnovit kůrovcem zdecimované pláně na severní Moravě?
  • Jak se na Šumavě lesníci poučili z kůrovcové kalamity po roce 2007?
  • Jak intenzivní velkozemědělství přispívá k úbytku vody v krajině?
  • Kam se v Česku přesunuly nejúrodnější zemědělské oblasti?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se