Na Slovensku našli recept, jak pomoci romským dětem z chudých osad. Sdružení Cesta von vymyslelo projekt Omama, který rozvíjí děti ve věku do tří let. S tím chudým rodinám pomáhají vybrané ženy z dané komunity. Právě vývoj v raném dětství má zásadní vliv na to, jak jsou lidé připraveni na školu i dospělý život. Projekt získal první místo v soutěži SozialMarie a ze středečního vyhlášení ve Vídni si odnesl cenu 15 tisíc eur (asi 385 tisíc korun). Klání o nejlepší sociální inovaci ve střední a východní Evropě pořádá každoročně rakouská nadace Unruhe a Slovensko v ní letos zvítězilo poprvé.

"Život v chudobě a s ním spojený stres podle výzkumů Harvardské univerzity negativně ovlivňuje vývoj mozku v raném věku. V praxi to znamená, že dítě z těchto poměrů, které v šesti letech nastupuje do první třídy, je na mentální a motorické úrovni čtyřletého vrstevníka ze střední třídy. Tento vývojový skluz se časem ještě zvětšuje a předurčuje neúspěch dítěte ve škole i pozdější neschopnost najít si práci. Proto se snažíme, aby startovací čára chudých dětí byla od narození nastavená férověji," přibližuje Oľga Shaw, programová manažerka Cesty von. 

V každé komunitě sdružení vybere jednu matku ´omamu´, kterou vyškolí v tom, jak pracovat s dětmi. Ta následně dochází do rodin a pomáhá dětem rozvíjet jejich zručnost, motoriku, rozšiřovat jejich slovní zásobu a lépe komunikovat. Učí je také poznávat tvary, barvy nebo čísla. Stává se i poradkyní pro rodiče. Nahrazuje tak starší generaci, která by těm mladším mohla předávat rady a návyky pro úspěšný život a která v chudých komunitách chybí.

"Tím, že ´omamy´pocházejí ze stejných poměrů, vědí, jak těžké je, když rodiče řeší existenční problémy. Nikoho nesoudí a chápou, že je obtížné myslet na hračky nebo správné podněty pro rozvoj dítěte, když nemáte, za co si koupit jídlo. Zároveň tím, že jsou zaměstnané a jejich vlastní situace se zlepšuje, ukazují ostatním, že cesta ven z chudoby skutečně existuje. Získávají díky tomu i dovednosti, které mohou využít i pro další pracovní uplatnění, například v ošetřovatelských službách," líčí Shaw.

Do projektu je zapojených 94 dětí ze 71 rodin. Od června jej chce sdružení rozšířit minimálně do tří dalších komunit, čímž do něj přibude nejméně 45 dětí. "Děti, se kterými pracujeme, překvapují nás i rodiče. Jedna ředitelka mateřské školy nám říkala, že 15měsíční Jasmínka z našeho programu dokáže věci, které ona učí pětileté romské děti. Chtěli bychom naše subjektivní pozorování podložit i daty, a tak ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou hodláme měřit dopady naší činnosti. I díky tomu chceme vytvořit co nejlepší model, který bude replikovatelný i v dalších komunitách a časem třeba použitelný i v zahraničí," uvádí Shaw.

Cenu získaly i tři české nápady

Ocenění ze soutěže SozialMarie si odneslo celkem 15 sociálních inovací, mezi nimi i tři české. Porotce zaujal například projekt Hurá na výlet, který reaguje na zneužívání seniorů na předváděcích akcích podvodných obchodníků. Obchodníci starší lidi lákají na výlet s bohatým programem, ale ve skutečnosti se je pouze snaží vmanipulovat ke koupi předražených a často nekvalitních věcí do domácnosti. Na problém upozornila ve svém dokumentu Šmejdi Silvie Dymáková, která se stala patronkou spolku Hurá na výlet.

Jeho cílem je ´konkurovat´ podvodným akcím zajímavými příležitostmi pro trávení volného času. "Naší misí je pomáhat seniorům bavit se, nalézat kamarády, být ve společnosti, držet se v kondici a poznávat nová místa. Pořádáme pro ně jednodenní výlety, které jsou snadno zvládnutelné, bezpečné a za dostupnou cenu. Senioři se při nich našim dobrovolníkům a spolupracovníkům svěřují i s tím, co je trápí. Informujeme je proto i o organizacích a sociálních službách, které by jim mohly pomoci," popisuje předseda spolku Tomáš Martinek.

V soutěži uspěl i další český projekt Skutečně zdravá škola, který se snaží zlepšit stravování dětí. Vede školní jídelny k tomu, aby vařily zdravé a chutné jídlo a využívaly k tomu čerstvé sezonní potraviny z ekologického zemědělství a od lokálních producentů. Zároveň přibližuje školákům, odkud jídlo pochází a jak se pěstuje nebo vyrábí. "Součástí projektu je praktické vzdělávání na školní zahradě, návštěvy farem či lekce vaření. Vedle toho, jak se správně stravovat, tak děti učíme i zásadám udržitelnosti v oblasti zemědělství," podotýká ředitel projektu Tomáš Václavík. Do programu se zapojilo 349 škol z celé České republiky, které navštěvuje 57 tisíc žáků.

Z českých nominací získal cenu také projekt Streetwork in chat, který mladým lidem do 26 let poskytuje on-line sociální poradenství. "Na internetu a sociálních sítích tráví mladí stále více času a také tam hledají pomoc v situacích, kdy si sami nevědí rady. Oproti jiným projektům, které stojí na tom, že klient poradce sám osloví, je naši pracovníci sami aktivně vyhledávají. Oslovují je skrze osobní komunikaci i formou veřejných statusů. Poskytují informace, emoční podporu i kontakt na návazné služby. Máme také uzavřenou facebookovou skupinu ´Trable Teenagerů´ jako bezpečný prostor pro sdílení," přibližují tvůrci projektu.

Loňský vítězný projekt z Brna končí

Češi uspěli i v loňských letech. Předloni v soutěži zvítězilo Studio 27 "zaostřeno na duši", které se snaží přiblížit veřejnosti svět lidí trpících duševní nemocí. V roce 2018 si zase první cenu odnesl brněnský projekt Rapid Re-Housing, který řešil problém nedostatku bydlení pro lidi v nouzi. Brno se ale letos rozhodlo, že v projektu dál pokračovat nechce. Stávající rodiny mohou v bytech zůstat, ale dalším už město bydlení hledat nehodlá. "Mrzí mě to a v tuto chvíli zjišťuji víc informací, co přesně se tam stalo. O brněnský projekt se dál zajímáme, a pokud to bude nějakým způsobem možné, rádi bychom podpořili jeho další fungování," říká zakladatelka ceny SozialMarie Wanda Moser Heindl.

Do 15. ročníku soutěže se přihlásilo 225 projektů. Z nich porota vybrala 33 finalistů, ze kterých vzešlo 15 vítězů. Ti si rozdělili částku v hodnotě 54 tisíc eur (v přepočtu zhruba 1,4 milionu korun). "Jsou to úžasné nápady, ale je škoda, že se nám nehlásí tolik podnikatelů. Přibývá projektů, kde spolupracují neziskové organizace s firmami, ale čistě byznysové nápady v soutěži chybí. To bychom do budoucna rádi změnili," uvádí Heindl.

Související