Vyhynutí hrozí milionu druhů živočichů a rostlin, z nichž mnoho může vymizet už v příštích desetiletích, varoval v pondělí v rozsáhlé zprávě mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES).

Stav přírody, kterou lidé nezbytně potřebují kvůli vodě, jídlu, energii či lékům, se zhoršuje "dosud nejrychlejším tempem v historii lidstva". Ve svém globálním hodnocení odborníci podle agentury AFP uvedli, že pomoci k obnově poškozených ekosystémů může jen reforma zemědělsko-potravinářského průmyslu a hluboké změny ve způsobu výroby a konzumace.

"Dopouštíme se ničení samotných základů našich ekonomik, prostředků výživy, potravinové bezpečnosti, zdraví a kvality života v celém světě," uvedl předseda mezivládního panelu Robert Watson.

Na zprávě podle AFP pracovalo po tři roky 450 expertů, mezi 132 členských zemí IPBES patří i Česká republika.

Odborníci podle AFP stanovili pět hlavních příčin poškozování ekosystémů: využívání půdy (zemědělství, odlesňování), přímé využívání zdrojů (rybolov, lov), změnu klimatu, znečištění a invazivní druhy. Výsledkem je ohrožení milionu druhů živočichů a rostlin z odhadovaných osmi milionů na Zemi. Klimatické změny způsobené spalováním fosilních paliv mizení ještě přispívají.

Lidé podle odborníků využívají a znečišťují přírodu nejvíce v historii. "Vážně poškozeno" tak podle nich je 75 procent suchozemského prostředí a 66 procent moří.

"Ztráta druhů je přímým důsledkem lidského konání a představuje přímou hrozbu pro lidský blahobyt ve všech regionech světa," uvedl profesor Josef Settele, který je jedním z předsedů týmu, jenž studii vytvořil.

Studie také měřila, jaký vliv by mohlo mít vymírání druhů na lidskou společnost. Autoři popsali různá rizika od vymizení hmyzích druhů zásadních pro opylování plodin přes ničení korálových útesů, které jsou zdrojem rybolovu důležitého pro pobřežní oblasti, až po vymizení různých rostlin, které se využívají v lékařství.

Ztrátou biodiverzity také podle vědců netrpí všichni obyvatelé planety stejně. Rozvinuté země mají stále větší spotřebu a zdroje často musejí dovážet. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele je v bohatých zemích 50krát vyšší než v chudých zemích, 40 procent populace nemá přístup k pitné vodě a více než 800 milionů lidí v Asii a v Africe čelí nedostatku potravin. Tyto nerovnosti tak mohou vést k napětí. Podle zprávy "více než 2500 současných konfliktů souvisí s fosilními palivy, vodou, potravinami a půdou".

Na seznamu ohrožených druhů je více než 40 procent všech obojživelníků, 33 procent korálů, které tvoří útesy, a více než jedna třetina mořských savců. Studie nemá přesná data o hmyzí populaci, ale odhady předpovídají, že vyhynutí hrozí zhruba deseti procentům druhů hmyzu.

"Studie nám ale také ukázala, že ještě není pozdě na to situaci změnit, jen musíme začít teď a na všech stupních od lokálního po globální," říká Robert Watson, britský environmentální vědec, který zasedá v IPBES. Podle něj tyto změny spočívají v reorganizaci systému napříč technologiemi, ekonomikou a společenskými faktory. 

"Hlavní zprávou studie je, že byznys, jak ho známe, musí skončit," řekl profesor antropologie Eduardo Brondizio, který spolupředsedá týmu.  

Globální hodnocení stavu biodiverzity minulý týden na šestidenním plenárním zasedání v Paříži projednávali zástupci členských zemí IPBES. Klíčovým výsledkem tohoto setkání je zmíněná vědecká zpráva určená pro "rozhodující činitele". Ekologové doufají, že tyto závěry otevřou cestu k přijetí ambiciózních cílů na konferenci stran Úmluvy o biologické rozmanitosti.

Mnoho světových expertů v reakci na zprávu panelu OSN zveřejnilo otevřený dopis, nazvaný #Call4nature.

Vyzývají v něm vlády, aby jednaly a zastavily financování aktivit vedoucích k destrukci přírody. Mezi signatáři je například britská primatoložka Jane Goodallová nebo herečka Juliette Binocheová.