Íránský prezident Hasan Rúhání ve středu oznámil, že se jeho země rozhodla zastavit plnění "některých závazků" plynoucích z mezinárodní jaderné dohody podepsané v roce 2015. Stalo se tak rok poté, co od dohody odstoupily Spojené státy.

Rúhání v projevu k národu, přenášeném íránskou státní televizí, sdělil, že Írán si bude ponechávat přebytek obohaceného uranu a nebude ho prodávat, jak ho k tomu dohoda zavazovala. Uvedl rovněž, že země obnoví obohacování uranu na vyšší úroveň, pokud nebudou do 60 dnů dojednány podmínky nové jaderné dohody.

Prezident Íránu také ve středu poslal dopisy s tímto sdělením do Británie, Číny, Francie, Německa a Ruska, tedy do států, které se dohody stále drží. Krok Teheránu se nějakou dobu očekával a v úterý o něm už předem informovala íránská média.

Rúháního projev zazněl přesně rok poté, co šéf Bílého domu Donald Trump sdělil, že Washington odstupuje od dohody s Íránem z roku 2015, v níž se Teherán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. Washington na základě odstoupení od dohody zavedl proti Teheránu nové sankce, které ochromily íránskou ekonomiku.

Americký ministr zahraničí odložil schůzku s Merkelovou kvůli mimořádné návštěvě Iráku. USA se obává dalšího postupu Íránu

"Tento krok má dohodu zachránit, ne ji zničit," prohlásil ve středu Rúhání v projevu přenášeném v íránské státní televizi. Pokud zbývající pětice zemí zahájí jednání a pomůže ochránit íránský ropný průmysl a bankovnictví čelící americkým sankcím, Írán se ke svým závazkům zakotveným v jaderné dohodě vrátí, dodal Rúhání.

Kreml uvedl, že rozhodnutí Teheránu omezit plnění závazků z mezinárodní jaderné dohody je důsledkem vnějšího tlaku na Írán, za nějž jsou zodpovědné Spojené státy. Podobně se vyjádřil také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov při středečním setkání se svým íránským protějškem Mohammadem Džavádem Zarífem v Moskvě.

"Prezident (Putin) opakovaně mluvil o dopadech nepromyšlených kroků týkajících se Íránu, čímž mám na mysli rozhodnutí Washingtonu (odstoupit od dohody). Nyní tyto důsledky začínají být patrné," řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Peskov dále řekl, že Rusko je odhodlané jadernou dohodu dodržovat a že na diskuse o případných nových sankcích proti Íránu je zatím příliš brzy. "Ruští diplomaté pokračují v jednáních o situaci, mimo jiné se svými evropskými partnery, s cílem tento dokument zachovat," dodal.

Spojené státy na oznámení Teheránu zatím nereagovaly. Už v neděli ale Bílý dům s poukazem na "novou íránskou hrozbu" uvedl, že vyšle do Perského zálivu letadlovou loď a letku bombardérů.

Podle jaderné dohody z roku 2015 si Írán může ponechávat zásobu nejvíce 300 kilogramů nízkoobohaceného uranu. V minulosti měl Teherán této látky 10 tisíc kilogramů, připomněla agentura AP.

Obohacení uranu přitom nesmí přesáhnout 3,67 procenta. Takovýto uran je možné použít jako palivo v jaderné elektrárně. Uran, který se používá k výrobě jaderných zbraní, musí být obohacen zhruba na 90 procent.

Související