Velká Británie se poprvé od průmyslové revoluce v 19. století obešla celý jeden týden bez elektřiny vyrobené z uhlí. Poslední uhelný generátor byl odstaven symbolicky 1. května na svátek práce ve 13:24 tamního času. Podle provozovatele britské rozvodné sítě bylo nového rekordu dosaženo ve středu 8. května ve stejný čas.

Británie už podobný pokus dělala. V roce 2017 podle serveru Quartz vydržela bez uhlí 613 hodin. V roce 2016 pouhých 200.

Svůj první celý den bez elektřiny vyrobené z uhlí od roku 1882 - kdy v Londýně zahájila provoz celosvětově první uhelná elektrárna dodávající elektrický proud pro veřejné využití - zaznamenala Británie předloni v dubnu.

Londýn se chce uhelných elektráren zcela zbavit do roku 2025 a reagovat tak na požadavky klimatické změny. "Přejít na energii zcela bez uhlí znamená, že musíme začlenit nové technologie, od větrných elektráren až po solární panely v domácnostech," řekl Fintan Slye, ředitel provozovatele britské rozvodné sítě.

Větrná energie představuje pro Británii už více než rok dvakrát větší zdroj energie než uhlí.

Na druhou stranu podle údajů z webu Gridwatch, který sleduje výrobu elektrické energie na území Británie v reálném čase, tvoří elektřina z paroplynových elektráren stále více než 50 procent trhu. Tyto elektrárny sice produkují o 70 procent méně oxidu uhličitého, ale pořád jde o neobnovitelný zdroj  - k výrobě energie využívají zemní plyn.

Přes výrazné pokroky Londýn čelí kritice, že zvýšení DPH na solární panely a zároveň neschopnost vlády poskytnout plnou podporu na větrné elektrárny by mohly cestu k nulovému uhlí překazit. 

Uhelné elektrárny zatím ještě hrají významnou roli jako záložní zdroje pro období zvýšené poptávky. Jejich potřeba však klesá v důsledku rostoucí produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako jsou větrná či sluneční energie. Atraktivitu uhlí navíc podkopávají jeho vysoké ceny na mezinárodním trhu, píše list The Guardian.

Pro výrobu elektřiny v Británii byl zlomový rok 2016, kdy se mluvilo o takzvaném dramatickém konci uhlí. Zatímco v roce 2012 představovalo uhlí 40 procent energetických zdrojů, o šest let později už to bylo jenom sedm procent. Celkově klesala i poptávka po elektřině. Podle Quartzu Británie použila v roce 2017 stejné množství elektřiny jako v roce 1987, přesto, že se počet obyvatel od té doby značně zvětšil. Je ale pravděpodobné, že spotřeba se například vlivem přechodu na elektromobily v budoucnosti opět zvýší.

"Ještě před několika lety nám říkali, že Británie se bez spalování uhlí neobejde," uvedl Doug Parr z ekologické organizace Greenpeace. "Nyní se uhlí rychle stává bezvýznamným, a to ve prospěch našeho klimatu a kvality ovzduší," dodal. 

Vývoj výroby elektřiny v Británii 

Akademický web The Conversation porovnává (v letech 2000 až 2016), kolik elektřiny vyrobila Velká Británie z uhlí (coal), z plynu (gas), ze solární energie (solar), větrné energie (wind), kolik energie dovezla (import & others), kolik pochází z biomasy (biomass) a kolik jí je nukleární (nuclear):

Související