K výnosným akciím se jako první dostanou jen fondy, velké banky a jejich významní klienti. My, drobní investoři, máme smůlu, stěžovali si tradičně zájemci o podíly v populárních firmách, které vstupovaly na burzu. Mělo to logiku: v první den obchodování akcie většiny nováčků rostly i o desítky procent, a tak ti, kdo měli to privilegium kupovat za upisovací cenu, snadno vydělali. S malým rizikem, pokles byl nepravděpodobný. Od toho, aby zabránily propadu akcií, tu přece vždy byly renomované investiční banky, které za zajištění úpisu inkasovaly tučné poplatky a na oplátku nejenže sehnaly investory, ale také zajišťovaly likviditu a podporovaly kurz. Pojistkou proti poklesu jsou i závazky bránící velkým podílníkům po jistou dobu v prodeji akcií.
Největší burzovní událost roku, vstup firmy Uber, ale ukázala, že ve světě opravdu velkých financí žádné jistoty neexistují. Uber sice na svůj rozvoj získal úctyhodných osm miliard dolarů, ale jeho akcie během premiéry zamířily razantně dolů. Privilegovaní kupci z úvodní investice během pár hodin odepsali skoro osm procent. Tak špatný první den měly za poslední čtvrtstoletí jen čtyři další významnější (v porovnání s Uberem však skoro trpasličí) firmy.
Protože Uber šel na trh s tržní kapitalizací, kterou ve světě burzovních nováčků překonal jen Facebook, je s ním také srovnáván. I akcie označovaná zkratkou Fb byla naceněna vysoko a měla rozpačitý start (i kvůli technickým potížím trhu NASDAQ). Ovšem brzy se ukázalo, že Facebook je schopen prudce zvyšovat zisk, a investice těm, kdo jeho akcie koupili při první příležitosti, už "nakynula" na čtyřnásobek. Může to být i případ Uberu? Háček je v tom, že ten zatím prodává jen své plány. Na rozdíl od Facebooku v době burzovního startu nevydělává (stáří firem je přitom srovnatelné), a naopak vydává varování, že cesta do černých čísel může být hodně dlouhá. Zprávy o výsledcích proto vždy otestují odhodlání investorů a akcie Uberu budou patřit k těm hodně divokým. První burzovní den byl nejspíš jen ochutnávkou.
